*7.CHAPTER*

876 32 0
                                    


*Wendy*

Zakřičela jsem a hned jsem začala taktéž bojovat, každý kolem mě bojoval o svůj život. Tu chvíli zakřičel.,,Vždy dostanu co chci!" A na dvě poslední slova zdůraznil. Otočila jsem se za jeho hlasem, ale to jsem neměla dělat. Jeden z několika bojovníků vytasil meč, který zabodl do mého břicha.

,,Petře." Šeptla jsem a upadla na zem. Cítila jsem, jak proudí krev z mého břicha, naposledy jsem se podívala na Petra, který běžel za mnou. Zavřela jsem oči a upadla do dlouhé temné tmy.

▪Peter Pan▪

,,Petře." Slyšel jsem někoho jak říká moje jméno. Uslyšel jsem za sebou hlas, který dobře znám. Byla to má Wendy, uviděl jsem jak její bezvládné tělo padalo na zem. Všechno se najednou zastavilo, jako by jsem byl jen já a Wendy na celém světě.

Vzal jsem ji do náruče ,,Felixi! musím odejít!" Kouzlem jsem se  přemístil s Wendy. Položil jsem ji na zem, rychle jsem doběhl k pramenu. Lahvičku jsem potopil do vody, která se po chvilce naplnila. Vytáhl jsem ji a běžel zpět k Wendy, otevřel jsem ji pusu a nalil obsah z lahvičky.

Tato voda je vzácná, dokáže uzdravit nemoc či mrtvé. Před pár lety jsem takhle pomohl bratrům. Stejně jeden z nich umřel, protože tehdy nevěděli, že když, opustí ostrov tak ten co ho ta, voda vyléčila zemře. Co se děje? Už má být dávno naživu. ,,Petře." ,,Kdo jsi? Ukaž se!" ,,Já můžu, být co chci." A přede mnou stál. To jsem byl já. ,,Hlavně se měním, v to co se ten člověk bojí!" ,,To znamená, že já se bojím sám sebe?" ,,Jo, bojíš se sám sebe. Kvůli tomu, že by si mohl Wendy ublížit." A najednou zmizel, díval jsem se na už prázdné místo. Já a bát se? nikdy. Nebo snad? Ne, nikdy jsem se nebál a nikdy nebudu. Vzal jsem Wendy do náruče a kouzlem jsem se vrátil zpět. Už tu nikdo nebyl, najednou ke mě přišel udýchaný Felix. ,,Kde jsi byl tak dlouho?" kývl jsem k Wendy, která by už v téhle době měla být dávno naživu.

,, Odnesu ji do chatky, potom se vrátím" přikývl a odešel, Wendy jsem odnesl do chatky, kde jsem ji položil na postel a přikryl dekou. Podíval jsem se na ni, její kůže byla bílá jako sníh. Probuď se. Pohladil jsem ji po tváři a odešel jsem.

Story Wendy Darling /CZWhere stories live. Discover now