Star Wars: Cesta Síly

Jiskra III

„Nestojím o pomoc. Zvládla bych to bez problémů sama...“ ozval se dívčí hlas z hromady odpadků. Nemohlo ji být víc než 16, napadlo Aryna.

Snažila se tvářit jako že má všechno pod kontrolou, ale Jedi jí to nevěřil. Vlastně si ani nebyl jistý, jak se tváří, protože byla špinavá, měla plno podlitin a z nosu jí odkapávala krev. Sehnul se k ní a nešťastně vydechl.
Pokud tohle byla osoba, ve kterou vkládal mistr Thano tolik naděje, čekalo jej ještě hodně práce.

„Hmm. Viděl jsem, jak skvěle jsi to zvládala. Kdybych nepřišel, kdoví co všechno by s tebou udělali,“ zabručel a podal jí ruku. Dostalo se mu jen odmítavého zavrčení a dívka se ztěžka postavila. Bez dalších slov se začala plížit podél zdi ven z uličky.

Věděl moc dobře, že nikdy netoužila po ničem jiném víc než po možnosti dostat se pryč z tohohle zapomenutého místa. Thano očividně věnoval dost času sběru informací o této osobě, napadlo Aryna. Udělala sotva pár kroků, když ji konfrontoval právě ohledně možnosti úniku.

„Nejsem tu náhodou. Hledal jsem tě. Nejsi úplně pitomá, takže už víš, ke komu patřím. Nabízím ti jedinečnou možnost opustit Gant Isen,“ řekl klidně a založil si ruce.

„A to ti mám věřit? No tak, myslíš to vážně? Jen tak si tady přijdeš, vytáhneš světelný meč a hraješ si na pana zachránce. Ani si nemůžu být jistá, jestli ses s nimi předem nedomluvil,“ opáčila a nedůvěřivě se na něj podívala.

Bylo mu jí opravdu líto. Podle všeho její rodiče dávno zemřeli a oba její bratři se přidali k Legii. Od té doby o nich nikdo neslyšel.

„Nemáš vůbec nic. Špinavá, zbitá a bez peněz nebo domova. Dřív nebo později bys stejně umřela hlady nebo by tě někde chytil a zabil, když bys něco kradla. Uvažuj. Bude lepší, když to riskneš teď, než zbytečně prodlužovat agónii. Co ty na to?“ promluvil tvrdě. Říkal pravdu. Ano, byla sice šikovná zlodějka a především díky její šikovnosti a schopnostech v Síle, o kterých něco málo tušila, zatím žila, ale to se mohlo brzy změnit. Do galaxie přicházel chaos, který mohl současný stav věcí velice rychle rozvrátit.

Zastavila se a už neudělala ani krok. Lidé už jí párkrát nabídli cestu ven, ale pokaždé se to ukázalo jako past. Jenže tenhle člověk měl světelný meč. Všechno ukazovalo na skutečnost, že to byl Jedi. A ten by přeci neměl jediný důvod jí nějak ublížit. Navíc, už neměla co ztratit.

„Řekněme, že ti teda budu věřit. Co po mně budeš chtít?“

„Abys dělala, co ti řeknu. Někdo si myslí, že máš velký potenciál a mohl by z tebe být velký Jedi. Jenže on tě neviděl naživo. A nechápej mě špatně, nezkouším na tebe žádné triky. Opravdu nevím, proč ho zrovna ty tak fascinuješ...“

„Zjevně jsem dost zajímavá. No...určitě máš skvělou, novou loď připravenou k odletu. Vy si přeci takové věci můžete dovolit, ne? Raději bych vypadla dřív než...“ řekla dívka, ale větu dokončit nestihla. Přerušil ji příchod deseti mužů ve zbroji a vybaveni různými typy blasterů. S největší pravděpodobností pěší složka místní milice, napadlo Aryna.

Mezi ozbrojenci se protáhli tři otrhanci, kteří z té samé uličky utekli teprve před chvílí. Co se týče udávání a shánění pomoci, byli opravdu rychlí. Aryna napadlo, že použít světelný meč opravdu nebyl nejlepší nápad a měl se raději držet osvědčených triků.

„Jo, to sou voni, majore. Ti nás chtěli zabít,“ vykřikl jeden ze třech a ukázal na Jedie a dívku vedle něj.

Během několika následujících vteřin se stalo poměrně hodně věcí. Muži, kteří zastoupili jednu stranu uličky, zvedli blastery a připravili se k palbě v domnění, že smršti plasmových střel nebudou mít dva nešťastníci šanci uniknout. Ale ještě předtím, než stihli stisknout spouště, přišel záblesk a všichni střelci leželi okamžitě na zemi.

„Dělej, běž!“ křikl Aryn a okamžitě vyběhl jak nejrychleji mohl aniž by použil Sílu.

„Mimochodem, jsem Kaila. Říkej mi Kai. Proč...proč jsi je nezabil?“ zasípala dívka, když proběhli mezi množstvím různých stánků s velmi pochybným zbožím a zastavili se v průchodu do další tržnice.

„Tak to nefunguje, nemůžeš vždycky všechny rozsekat mečem. Vlastně by ses měla snažit nedělat to vůbec,“ odpověděl spěšně, když pokukoval za roh a doufal, že neuvidí ani jednoho z jejich nových známých.

„Jo, jasně. No, kde je ta tvoje skvělá loď?“

„Tak brzdi. Já nikdy neřekl, že mám nějakou skvělou loď. Mám-li být upřímný...hmm...nemám nic většího, než X-wing.“

„To si děláš...X-wing? Jak se do toho sakra vlezeme? To je ta tvoje cesta ven?“ vykřikla Kaila zoufale. Už to tu bylo zas. Podvedl ji. Když se chtěla tiše odplížit, první modrá střela dopadla na tržiště, kudy před chvílí proběhli, a srovnala ho se zemí.

„No, napadlo mě spíš  vypůjčit si tamtu nákladní loď. Myslím, že v tomhle zmatku na ni majitel už určitě zapomněl,“ odpověděl jí rychle Aryn a ukázal na několik desítek let starou corellianskou nákladní...plechovku.

„Odkdy Jediové kradou lodě poctivých občanů Republiky?“ zeptala se Kaila, fascinovaná tímto novým poznatkem.

„No moment. Ta troska určitě nepatří žádnému poctivému občanovi, za to bych dal krk. A co víc, jen si ji chci půjčit. Sice bez dovolení, ale jen půjčit. Konec konců by ti taky mohlo být úplně jedno, co nás odsud dostane, ne?“ vytáčel se chvíli Aryn a vyrazil směrem k nehlídanému stroji. Kai ho následovala a usmívala se. Netušila, že i s Jediem může být zábava.

Sílou otevřel dveře do lodi. Nikde nikdo nebyl. Dostat se k řízení nebyl problém, uvnitř nebylo tolik záludných odboček a míst, kde by se dalo ztratit.

„Doufám, že zvládáš aspoň nějaké základy pilotáže, protože tenhle krám sám nezvládnu,“ spráskl ruce Aryn a pokusil se nastartovat...

******
Všem Jediům i Sithům přeju šťastné a veselé.
Nechť vás provází Síla...