Star Wars: Cesta Síly

Jiskra II

„Jo! Mám ho! Dostal jsem ho!“ ozval se výkřik z jedné z obranných laserových střílen malé nákladní lodi.

Studenti si rozdělili pozice a pod vedením Alkhy byli pevně odhodlaní ubránit se před každým útokem. Jenže odhodlání ne vždy stačí

„Máme tu další stíhače. Střelci připravit,“ upozornila Alkha a zahájila další sérii úhybných manévrů. I když ta stará loď rozhodně nebyla stavěná na nic tak náročného, držela se docela dobře a obránci byli také poměrně efektivní v ničení a odrážení nepřátel. Dalších několik útočníků padlo za oběť koncentrované palbě střelců a podpoře zbraní kolem létajících X-wingů. Bylo až podezřelé, že po několika dalších sestřelech je nepřítel nechal zcela na pokoji a všechny stroje se soustředily na srovnání chrámu se zemí.

Pohled na všechnu tu zkázu a zbytečné ničení mistra Thana skoro až fyzicky bolel. Na tomto místě cvičil mladé Jedie už dlouho a zvykl si tu. Navíc, krásy tohoto světa byly nezměrné a teď...teď pomalu mizely v ohni.
Aryn se cítil podobně. Studoval zde, trávil tu roky života. Miloval to místo.

Tři lodě dosáhly orbity Virionu a připravily se k hyperprostorovému skoku na Coruscant.

„Dobrá, poslouchejte. Jakmile dorazíme do cíle, studenti okamžitě přistanou u chrámu, jasné? Aryne, ty poletíš na souřadnice, které jsem poslal tvému astrodroidovi. Zbytek informací si přečteš potom. Tak dobrá, všichni okamžitě vyrážíme,“ vydal rozkazy mistr Thano.

Nákladní loď se nachystala jako první. Když se ale hyperpohon aktivoval, přímo před nimi z hyperprostoru vyskočila druhá obrovská loď podobná té, která nyní stála nad chrámem a bombardovala ho. Malá loď se studenty na palubě neměla šanci a roztříštila se o obrovský černý trup.

Oba zbylí Jediové zalapali po dechu. Dohromady jedenáct lidí, které znali jako vlastní rodinu, bylo pryč. Během mrknutí oka se ztratilo tolik jim blízkých životů. A další zhasínaly na mnoha dalších místech, ale to Thano a Ventralis ještě úplně netušili. Nebyli schopni zareagovat, proto jejich droidi, v rámci zachování životů svých pánů, okamžitě přepočítali kurz a urychleně poslali X-wingy pryč.

****

Celou cestu na Coruscant panoval rádiový klid. Ani jeden Jedi neřekl jediné slovo.
Mistr Thano seděl, meditoval a nacházel klid v Síle.
Aryn Ventralis seděl...a plakal. Cítil smutek. Netušil, že může být i tak silný, jaký prožíval teď. Sice to nechtěl připustit, ale hluboko v jeho srdci se skrývala nenávist. Temná nenávist, která stále sílila. Ten nový nepřítel za to všechno zaplatí. Zaplatí a bude to bolet. Už zase přišel o rodinu. Tentokrát to nenechá bez odplaty.

X-wingy opustily hyperprostor a málem se srazily vlajkovou lodí republikové flotily, původně imperiálním star destroyerem jménem Leviathan.
Po chvíli manévrování se Thano spojil s Arynem.

„Prosím, teď mě musíš vyslechnout. Chápu, čím si teď procházíš, cítím to, takže mi nemusíš nic vysvětlovat. Ale o to naléhavěji tě žádám, abys splnil úkol, který jsem ti zadal. Je důležité, abys ji našel a přivedl. Řekl bych, že přichází něco opravdu velkého a budeme potřebovat jakoukoliv pomoc,“ promluvil Thano do vysílačky a chvíli čekal na odpověď.
Aryna Ventralise znal už dlouho a přesně věděl, co se mu právě honí hlavou. Cítil každou jeho emoci. Cítil tu bolest, kterou si také procházel.

Z vysílačky mu v odpověď přišlo jediné slovo.

„Dobře...“

Ticho této zprávě předcházelo a ticho ji  následovalo.

****

Černý X-wing s rudým značením se oddělil od bílého a droid série BB připravil skok. Než pokračoval, pokusil se povzbudit svého majitele a přítele. Vydal řadu různých zvuků, kterým rozuměl jenom muž sedící na sedačce pilota.

„Já vím, já vím BB-6. Snažím se, snažím se na to nemyslet, ale není to tak jednoduché. Byli...jako rodina. No tak, uklidni se, tebe mám taky rád, ale chápeš mě. No, prosím, už bychom měli letět. Na Tegalos je to ještě kus cesty,“ odpověděl Aryn svému droidovi na všechny poznámky a protřel si oči.

Nebyl v pořádku, i když se tak snažil působit. Byl na kusy. Jediné, co teď mohl udělat, bylo pokusit se najít klid v Síle. Částečně se mu to i podařilo.

****

Netušil, jak dlouho trvala cesta, ale droid ho probral z meditace zrovna v okamžiku, kdy se jeho stroj objevil nad orbitou planety Tegalos. Nečekal, že tu bude takový provoz, ale očividně se něco dělo. Vypadalo to, že lokální milice mobilizuje veškeré své bojeschopné lodě a shromažďuje je kolem obranné stanice. Aryn aktivoval signální maják Jediů, aby tak zabránil komukoliv v kontaktu. Tento maják vysílal signál, že pilot patří k řádu Jedi a právě je na misi, u které si nepřeje být rušen. Vysílání fungovalo a nikdo se s ním ani nepokusil spojit, což mívala většina pitomých úředníků ve zvyku. Očividně měli opravdu hodně práce.

Přistál v přístavu Gant Isen. Tušil, že to bude pěkná díra, ale opravdu ho nenapadlo, že to bude až tak špatné. Přemýšlel, jestli vzít BB-6 s sebou, ale došel k závěru, že bude lepší někoho nechat na palubě, aby v případě nouze zabránil nalodění cizí osoby a kontaktoval majitele jak nejrychleji to bude možné.
Přečetl si koho a kde má hledat, jenže představa, že by se měl ponořit hlouběji do toho doupěte zločinců a pobudů jej dost znejistěla. Navíc, použít zde světelný meč by určitě nebyl úplně nejlepší nápad. Ideální by bylo zůstat nenápadný.

Během několika hodin prošel většinu barů v okolí, ale hledaná osoba pořád nikde. Chtěl to pomalu vzdát, když v jedné z vedlejších uliček uslyšel povyk. Jistě, povyk byl na tomhle místě naprosto obvyklou záležitostí, ale tentokrát to znělo spíše jako proces páchání násilí. Bez otálení vyrazil.

Když se propletl mezi všemi lidmi, uviděl tři muže, jak se sklánějí nad jejich obětí ležící na hromadě odpadků. Křičeli a kopali. Aryn přišel až k nim a hlasitě si odkašlal, aby upoutal jejich pozornost.

„No paráda. Další blbeček, kterej se montuje do věcí, do kterých mu vůbec nic není. No, aspoň se ještě trochu pobavíme, co chlapi?“ houkl jeden a jeho úsměv odhalil víceméně prázdná ústa.

„Jooo, to se mi líbí. Vytlučeme z něj duši. Doufám, že u sebe má dost peněz, ať si taky něco vyděláme,“ přitakal druhý a třetí souhlasně pokýval.

Všichni tři se vrhli na Aryna, ale okamžitě se zarazili, když uličku zalila modrá záře.

„Jsou-li vám vaše prašivé životy milé, zavřete zobáky a zmizíte. Teď hned...“ zavrčel Aryn a pozvedl meč, připravený k akci.

Tři rváči se chytili příležitosti přežít a zmizeli téměř okamžitě. Modrá záře zmizela a ozvalo se cvaknutí když se meč vrátil na své místo na opasku. Jedi udělal několik kroků k hromadě odpadků a nemohl uvěřit svým očím.

„No, jak to tak vypadá, konečně jsem tě našel,“ pronesl rozpačitě a jednou rukou se opřel o zeď...