Chapter 11

3.2K 234 5
                                    

„Ale nelži mi, vím, že kdybys měla šanci tak po mě skočíš.“ Řekne s úšklibkem. Já se musím zasmát. Skoro jsem ten jogurt vyplivla na něj. „To víš Harolde. Mám o tobě mokré představy jako všechny tvé mokré Fanynky.“ Objasnila jsem mu svou ironickou verzi života, která se nikdy nestane. „Hahaha. Moc vtipný a neurážej mé princezny!“

„Já je neurážím, ale ukaž mi jednu Directionerku, která by s vámi nespala, kdyby se jí nabídlo.“ On se jen zamyslel. „Taky pravda.“ Připustil a já se vítězně usmála. Do kuchyně pak přišel Liam a Harry ho začal zaplavovat otázkami. „Daddy? Kde jsi byl včera večer? A kde jsi byl dnes ráno? A jak to, že se mi nesvěřuješ?“ Koukl na něj zraněně. Liam hned pohledem zamířil na mě a pohledem mi naznačoval, jestli jsem mu něco řekla. Jen jsem odkývala na znak, že ne. Liam vypadal trochu šokovaně a nevěděl co mu na to říct. „Došli ti slova Payno?“ Zeptal se trochu naštvaně. „Dej mi pokoj Harolde. Přece je jen starší než ty.“ Chtěla jsem ho trochu zmírnit. „Od něj jsou všichni starší!“ Zasmál se Niall. Harry se zamračil a opět koukal do svého mobilu a byl z ticha. Všichni jsme se zasmáli a Liam v klidu odešel nahoru. Niall se smál ještě nějakou dobu. Smál se jako koza. Nevím proč, ale znělo to tak. Harry pak zvednul pohled ke mně. „Jsi na mě hnusná.“ Šeptl. „Já jsem zlá na všechny zlato.“ Přiměřeně jsem se na něj usmála a dala si další lžičku jogurtu do pusy. „Na Nialla, Zayna a Liama nejsi. Jen na mě a Louise.“ Řekl klesle. „Tak to není pravda! Na Louise jsem horší než na tebe.“ Mrkla jsem na něj. „Ale i tak mě nemáš ráda.“ Fajn tohle vyřeší jen jedna věta. „Miluju tě Harry.“ Řekla jsem s hodně velkou ironií, ale usmála jsem se něžným úsměvem. Harry se začervenal a usmál se tak, že jsem viděla jeho dolíčky. Krásně mu zdobili tvář. Harry na mě jistý čas koukal a nic neřekl. No pak odešel a já mohla v klidu dojíst svůj jogurt. Louis se objevil v kuchyni a věnoval mi zářivý úsměv. „Dobrou chuť.“ Popřál mi, když jsem šla, vyhodil kelímek. Já se na něj koukla. „Trochu pozdě supermane.“ Ušklíbla jsem se. Když jsem si všimla, jak na nás ostatní koukají z obýváku vzpomněla jsem si na náš malý herecký výstup s Louisem včera ráno. Dnes jsem to odstartovala já a přitulila se k Louisovi. On se na mě nechápavě koukl. Já mu šeptla: „Dělám naše divadélko ze včera.“ On se jen pousmál a přitiskl si mě k sobě. Já se pak vykroutila z jeho objetí a chytla za ruku a tahala nahoru. „Pojď!“ řekla jsem na něj. Harry nás propaloval pohledem. Vyběhla jsem s Louisem po schodech a šli do pokoje. Zabouchla jsem dveře a řekla: „Tohle tě bude možná bolet.“ Natočila jsem na bok a strčila do Louise, který se tvrdě bouchl o dveře. „Zasténej.“ Řekla jsem a potichu se zasmála. Louis udělal taký zvuk, jako když rodí kočka. Já se musela hodit do postele, abych nebyla slyšet jak se totálně poseru smíchy. Představovala jsem si ten ston jinak, ale tak tohle bylo rozhodně lepší! Já se asi vážně pochčiju. Louis se hodil vedle mě na postel. Protočila jsem se na záda, abych na něj viděla. Jelikož jsem byla na břichu. „Myslíš, že je to napadlo, co děláme?“

„Možná, ale chtělo by to přídavek!“ Zasmál se Louis. Jen to ne proboha. To už jsi můžeš rovnou donést mop a vytírat to po mně. Když viděla, jak jsem se zatvářila, pokračoval. „Myslel jsem ze tvé strany.“  

„To nechceš. To bude jako při porodu klokana.“ Louis vybuchl do hysterického smíchu a já se na něj jen tak šklebila. „Stačí, když řekneš moje jméno jako ston.“ Koukl do stropu. Fajn. „Oh, Louisi. Pokračuj! Ano!“ Měla jsem jeden nápad a tak jsem kopla do Louise, když jsem řekla, pokračuj. On jako vždy padnul překvapeně z postele a řachlo to.  On jen zvednul palec s Likem no pak ho otočil. Ale né! Já dostala Dislike od Louise Tomlinsona! To je přírodní katastrofa. Mé podvědomí mu však ukázalo prostředník. Přetočila jsem se na konec postele a koukla, jak na tom Louis je. Jen tak tam ležel. „Odpovíš mi na pár otázek Tomlinsone?“ Zeptala jsem se ho. „Jo, ale prvně půjdeš na zem.“ Pevně mě chytnul za loket a stáhnul k sobě. Vůbec jsem nedopadla tvrdě. Spadla jsem na něco moc měkkého s názvem Louis kobereček. Posunula jsem se o kousek, abych ho nepučila. „Tak se ptej.“ Řekl přiškrceným hlasem. „Řekneš mi, co se včera stalo?“ Usměvavě jsem se na něj koukla svým hnědým pohledem. On si jen povzdechl a začal vyprávět. „Ráno jsi spala…“ Oh vážně? To je kravina já jsem Edward Cullen. „No a já vstal dřív než ty. Ne počkat… Já vstal dřív než ty? Blbost. Počkej. Ano vstal jsem první. Ty si pak přišla do kuchyně v ujetých šatech s radostným úsměvem a dobrou náladou. Dala sis jablko nebo banán. Banán –zdůraznil- Pak jsi řekla, že mě jdeš podvádět a šla jsi ven.“ Dořekl. „To je konec? A pak co? Teleportovala jsem se domů?“ Použila jsem svou ironii. „Já neskončil Celeste.“ Řekl to tak chladně. „Pak jsi přišla domů pořád se skvělou náladou a Liam tě poslal se převléct…“ Já ho přerušila. „Louisi? Mohl bys být tak laskavý a přeskočit celý rozhovor a přejít až po něm? Budu ti zato neskutečně vděčná.“ Dořekla jsem to. „No, přišli jsme domů a já si šel dát sprchu. Pak mám malý výpadek o tom co se dělo dál, jelikož jsi mě vytáhla ze sprchy.“ Dobře takže doufám, že ten sex opravdu nebyl. I když to sex ani nebyl, jen mě pořádně odpálkovala a já mu dala facku. Upsíííí. „A pak jsem se probudil ve tvé náručí jen v ručníku.“ Ušklíbl se. Se nesměj prdelko. Já jsem tvůj superman od teď. (Tu jsem skoro umřela, když můj kamarád řekl, že jsem tvoje sperma:D:D:D:D) „Pak jsme řešili to, co se stalo ve sprše…“ Znovu jsem ho přerušila.

„Víš, že sis honil?“ Zasmála jsem se.  „Co že jsem?“ Koukl na mě nechápavě. „Vzpomeň jsi na jednu otázku, na kterou jsi se mě ptal… Co jsem tam dělal? No a mě napadlo, že sis honil. Přiznej se ty zmrde! Já vím, že je to pravda!“ Zasmála jsem se. „Já jsem křesťansky založený člověk. Já nemasturbuju.“

„Tak tohle ti nežeru, i kdybys byl i papež!“

„Dobře neřešme to. Pak jsem se šel převléct. Dala jsi mi kompliment, že mám krásny zadek a jestli o tom vím. Pak jsi mi řekla, že mě máš ráda jako kukuřici a pak jsme se bavili o tom, že jsi mě z nechutě políbila no…“ Znovu jsem ho přerušila. „To není pravda! Já tě nelíbala z nechutě! Dokázala jsem ti to! A nepřišlo ti to, že je to z nechutě! A pak si pokračoval a mučil mě polibky!“ řekla jsme mu, co si pamatuju a to co jsem říct nemusela. On se na mě ďábelsky usmál. „Takže mučil jo?“

„Jo.“ Řekla jsem nepřístupně. „Oooo. Ty jsi tak milá!“ Dal mi pusu na tvář a zvednul se. Nastrčil ke mně ruce. Já je přijala a on mě vytáhl na nohy. „Co chceš dělat?“

„Mám otázku. Víš tancovat?“ Tancoval? Proč tancovat? Snad se mnou nechce tančit flamengo. „Já nevím, možná?“ Odpověděla jsem na jeho otázku a dál na něj nechápavě koukala. On si přirazil mé tělo o své a chytnul mě za pravou ruku. Druhou ruku si obmotal kolem mého pasu a začal se semnou jemně pohoupávat. „Vážně chceš tančit? Vždyť nehraje hudba.“ Podotkla jsem.

„To nevadí. Vytvoříme si vlastní melodií.“

-Uf taky Vám je teplo jako mě?  :D Louis se rozvášnil! 3:) :D Takže jestli se líbila votes a koments hodně potěší! Budu ráda když mi napíšete malý názor na tuhle povídku :) Moc ráda bych věděla co si o ní myslíte :)) Takže se těším na vaše reakce! :) Teda jestli to někdo okomentuje :/

-Wallerie  

Idiot || tomlinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat