^•^ you my first love ^•^

one

Pohled Mari:

"Mohl bych tě políbit ??" zeptal se mě neznámí blonďáček. Kývla jsem. Už se ke mě přibližoval se svou pravou rukou na mé pravé tváři. Spojil naše rty v jedno. Odpojil se ode mě. Konečně jsem poznala toho půvabného blonďáčka. Adrien. "Miluju tě Adriene" řekla jsem a koukla na něj s červení v tvářích "já tebe tak.." CRRRRR CRRRRR. Zazvonil ten spropadený budík a já myslela že s tím zařízením mrdnu o stěnu" to si děláš srandu?!" zařvala jsem do polštáře "co se děje Marinette?" zeptala se moje malá kamarádka která vylítla z mé kabelky " ale nic" řekla jsem "zase ten sen?" zeptala se "hádej, máš jeden pokus" řekla jsem ironicky "ono se to jednou vyplní, neboj se" povzbuzovala mě moje malá kamarádka "ještě kdyby" vzdychla jsem a znovu zabořila hlavu do polštářů "třeba tě má taky rád, jenom to nedává na jevo a třeba se bojí ti to říct" usmála se a poklepala mi na rameno na který si hned potom lehla. Chvilku jsme tam jen tak beze slov leželi" už by ses měla připravovat" řekla Tikky " no jo" řekla jsem a vstala z postele. Vzala jsem si kabelku která byla červená a dala jsem tam čokoládu pro učitelku. když jsem to tam dala tak jsem šla do koupelny kde jsem měla připravené oblečení. Dala jsem si rychlou sprchu a vyčistila si zuby a učesala se. rozpustila jsem si copánky abych na poslední den ve škole měla aspoň něco jiného než obvykle. Měla jsem červené šaty s černými puntíky, vlnité vlasy od copánků. Stejně zkombinovanou čelenku jako šaty a červené lodičky. Koukla jsem se na sebe do zrcadla a trochu se namalovala. řasenka, korektor, linky, tvářenka, zlato-rudé stíny a rudou matnou rtěnkou to končilo. Skoro jsem se nepoznala. Jestě jsem se koukla do zrcadla a běžela do pokoje pro kabelku kde jsem měla čokoladu a schovanou Tikky a běžela dolů do kuchyně kde jsem si vzala jablko a šla. Před odchodem mě zastavila mamka s taťkou "to se nám ani neukážeš?" zeptala se, usmála jsem se pro sebe a otočila se "páni, jsi nádherná" povzbudil mě taťka a mamka koukala s pusou do kořán. "Děkuju, hele mam vás fakt ráda ale musím padat. Tak zatím" řekla jsem, přiběhla k nim, obejmula je a dala každýmu pusu a rychle zmizela. Šla jsem pomaleji abych se nezabila. Šla jsem přez přechod a vzpoměla si na tu zcénku kdy jsem pomohla mistrovi a ten mi potom udělil Tikky. Vyděla jsem už z dálky jak u školy stojí limuzína a zní vychází blonďáček. Usmála jsem se. Najednou se rozeběhla malá holčička přes druhou stranu přechodu i když byla červená a hned vedle ní jelo auto šílenou rychlostí "néé" zařvala jsem a rozeběhla se za holčičkou. Všimla jsem si pohledů směrem od školy. Hned se za mnou rozeběhla Alyah s Ninem a za Ninem se rval Adrien který je oba dva předběhnul. Rychle jsem vzala holčičku do obětí a svalila se na zem tak aby nás nic nepřejelo, naštěstí jsme skončily na chodníku. Držela jsem jí v obětí a čekala náraz. Nic. "Marinette?!!" zařval klučičí hlas a já otevřela oči. Holčička mi brečela do hrudi a usmívala se na mě. Z jedné strany za mnou běžely Adrien s Ninem a Alyou a z druhé strany asi její maminka. Auto které nás málem přejelo zastavilo a vystoupil z něj chlap který za náma taky běžel "nestalo se vám nic ??" ptal se pán který vystoupil z auta a doběhl k nám jako první z nich "né nic mi není" řekla holčička a koukla se na mě, jenom sem se usmála "a vám slečno?" zeptal se znovu " né, nic" odpověděla jsem "Manon!!" zařvala paní která hned obejmula holčičku s brekem "Marinett" zařvala Alyah s .. Adrienem!! Čekala bych Nina ale Adriana ne !! Alya na mě skočila a Adrien si ke mě jenom kleknul "nestalo se ti nic ?? Si celá?? Nebolí tě něco?? Co tě to napadlo??" lítaly otázky od Alyi a Nina.. Adrien na mě jenom koukal. "Nic mi není, nic se mi nestalo a nic mě nebolí Nino" odpověděla jsem na otázky, vstala a oklepala si prach z šatů až teď jsi nějak uvědomila že je tu Adrien "e-ehem a..ahoj Adriene" začala jsem se červenat "to bylo... Bylo... Úžasný. jak si to udělala ?? Já bych nikdy neměl takovou odvahu Mari" řekl a pořád na mě koukal. C-CO?! Vážně mě teď pochválil?? O můj bože!! Byla jsem totálně vyvedená z míri!! "E-ehm... Sama nevím" koukla jsem se na své nohy "děkuju vám moc, jsem vám na dosmrti vděčná" řekla paní když stále svírala malou holčičku v ruce "za málo" usmála jsem se na paní " no tohle málo není" usmála se taky "děkuju vám paní, jste moje hrdinka" řekla malá holčička a obejmula mě. Zvedla jsem jí tak že jsem jí měla v ruce a obímala jsem jí. Nic sem neřekla. Jenom jsem jí svírala. Byla jsem ráda že se jí nic nestalo. "Promiň prcku ale budu muset jít,věřím že se ještě potkáme" mrkla jsem na ní a jestě jí pořádně objala "dobře, nashledanou" zamávala mi a už jsem jenom viděla jak jdou pryč. Všichni tři na mě jenom zíraly. "Co je ?" rozešla jsem se jakoby se nechumelilo "jak jako co je ?? Ty jsi tady teď zachránila malý dítě a co je ??" začala Alya a kluci jenom beze slov na mě koukaly " ježiši marja, udělal by to každej" řekla jsem a jestě si oprášila rameno " no to teda neudělal!" připojil se Nino "nemůžeme nahodit jiný téma ??" zeptala jsem se a až teď jsem si uvědomila že kousek ode mě je Adrien. Zase jsem zrudla. My 4 - já,Nino,Aliyah a Adrien- jsme byly dobří kamarádi akorát že já milovala Adriena ale on to neví jenom Aliyah a Nino to vědí a jestě Tikky no. Vždycky když se na mě jenom podíval tak jsem zrudla. No nic zpátky do reality Marinette. Šli jsme vedle sebe. Adrien vedle mě,já vedle Adriena, Nino vedle mě z levé strany a Alyah vedle Nina. Aliyah vzala Nina okolo ramen a Adrien mě!!! Asi jsem červenější jak můj dnešní outfitt. Aby to nebylo divný, vzala jsem Nina taky okolo ramen a on zase mě. Bála jsem se dát svoji levou ruku kolem Aidrienovích ramen a tak jsem jí nechala volně vlát mezi mnou a Adrienem. Najednou jsem ucítila na své levé ruce Adrienovu která mě držela. Ja vám říkám, nikdy jsem nebyla červenější. Chvilku jí tak držel a viděla jsem jak se na naše ruce usmál ale potom si mě všimnul a dal moji ruku okolo jeho ramen. Bylo to.. Úžasný. Aliyah s Ninem se na nás culili ale Adrien si toho asi nevšimnul. Radši jsem to ignorovala. Zastavily jsme se u vchodu školy " strašně rád bych s váma šel ale potřebuju si něco zařídit s panem ředitelem. Tak zatím" řekl Adrien a odpojil se " jo a jinak... Dneska ti to sluší Marinette, jako obvykle" řekl nahlas ale tu poslední větu jako obvykle řekl jen pro sebe, ale já to slyšela. Přece jenom mě držel za ramena když to říkal. Až když odešel jsem si uvědomila, co řekl. Neudržela jsem se na nohou a kdyby mě Nino nedržel kolem ramen asi bych spadla. "No tyvole, tady se něco děje lidi" řekl Nino a usmál se na mě "ale kušuj" řekla jsem "ale dneska ti to opravdu sekne kočko" řekla Aliyah "tobě taky" mrkla jsem na ní " tobě samozřejmě taky Nino" řekla jsem Ninovi když jsme přišli do třídy. Sedli jsme si, tedá jenom já jsem si sedla. Aliyah si sedla dneska k Ninovi. No jó no. Stává se. Povídaly jsme si do té doby dokud nezazvonilo a asi dvě sekundy před tím nepřišel do třídy Adrien s učitelkou. Už vím co měla Aliyah s Ninem zalubem. Bože né. Ja jsem zase rudá. Adrien se ani nezastavoval nad svojí lavicí a normalně nakráčel až k lavici kde jsem seděla."proč si Aliyah najednou sedla s Ninem?" zeptal se se smíchem v hlase nádherný blonďáček "to kdybych věděla " zasmála jsem se a Adrien se mnou. Celou dobu jsme si povídaly dokud nezaznělo moje jméno "Marinette dupai-changová" (hele guyz pardon ale nevím jak se to píše jo ?? 😄😅 takže se moc omlouvám ) polkla jsem na sucho a přišla jsem s čokoladou k učitelce "takže Marinette, blahopřeji. Máš vyznamenání. Jedna dvojka ale to nic není. Všechno nejlepší ve vyším ročníku a ať se ti daří jako tenhle rok" usmála se na mě učitelka a podala mi kus papíru s míma známkama. Nino, Aliyah,Adrien a i ostatní až na Chlóe mi tleskaly" děkuju paní učitelko" řekla jsem a dala jí čokoládu. Šla jsem si sednout. Hned po mě byl Adrien. "Adriene, jsi na tom stejně jako Marinette takže ti taky přeju hodně štěstí v novém ročníku" usmála se na něj učitelka a já jsem mu tleskala. Jak jinak že ? No jó, to bys nebyla ty Marinette řekla jsem si a vyděla Adriena jak jde ke mě. "Tak děti, můžete jít domů" řekla paní učitelka a odešla. Šli jsme zase mi čtyři. Oddělili jsme se před školou že si zase napíšeme. Přišla jsem domů a z poza rohu na mě vykoukne taťka "beruško?? Jedna holčička tady byla před chvíli a dala ti tohle " řekl mi a podal mi obrázek mě jako superhrdinky... Vypadala jsem jako volpina nebo jsem spíš měla takový obleček jinak jsem to byla já. "To je roztomilý" řekla jsem a šla si to přilepit k plakátům Adriena. Tak a už začaly prázdniny. Super. "Tikky tečky" zařvala jsem a mím pokojem se rozléhala růžová záře. Vběhla jsem na balkónek a svým yo-yem jsem se houpala po střechách Paříže. Byla jsem před eifelovkou a rozhodla jsem se, vyšplhat na nejviší bod. Když se tak stalo, sedla jsem si na kraj a koukala na Paříž. Najednou jsem uslyšela jakoby někdo skočila hned za mě. Otočila jsem se a za mnou kocour "co tady dělá my lady?" zeptal se "přemýšlím, co ty tu?" zeptala sem se já " hledal jsem tě" usmál se....

Pohled Adriena/Chatnoir:

"Hledal jsem tě" usmál jsem se na ní. "pročpak mě číča hledala??" zeptala se " jen tak, chtěl jsem si popovídat" usmál jsem se znovu "dobře, tak povídej" usmála se a já si sedl k ní "já jenom, chtěl bych o tobě vědět víc než to, že seš superhrdinka" koukl jsem se na město před sebou "no nevím" řekla" a co přesně bys chtěl vědět?" dodala "tak třeba kolik ti je, co tě baví a tak" řekl jsem a koukl jí do očí " ach, no dobrá. Pro jednou ti na to zodpovím. Je mi 16" řekla a mě to zaskočilo. Berušce je stějně jako mě ?? "A kolik je tobě Chate?" zeptala se "mě ?? Taky 16" řekl jsem a viděl její zaskočený výraz. "POMOOC!" zařval někdo a mi jsme se zvedli. Koukali jsme po celé Paříži ale nic. Najednou jsme zahlédly ... Dinosaura!!? Tak tohle bude ještě zajímavý.

Po boji s akumou:

Beruška chytla černého motýlka do jejího Yo-ya a najednou z něj vylítl bílý. "Pecka" řekli jsme naráz a daly si pěstičku. "Už musím jít" řekla beruška a natahovala yo-yo "počkej" řekl jsem. Koukla se na mě s nechápavím výrazem." není to dobrý nápad Chate.." nenechal jsem jí to dopovědět "nechci znát tvojí identitu. Teda jako jo chci ale ..." nedořekl jsem. Oboum totiž zapípalo mirákulum. "Tak nic, řeknu ti to jindy" řekl jsem celkem smutně. Odskákal jsem pryč. Byl jsem u sebe v pokoji a přemýšle co budu dělat. "Jako Chat se celkem bavím s Mari. Mohl bych za ní" řekl jsem si "plaggu, drápky" zařval jsem a už tu nestál Adrien ale Chat. Skákal jsem po střechách Paříže až jsem doskákal na balkónek Marinette. Zaťukal jsem na poklop. Vykoukla z něho Mari a když mě uviděla, usmála se." ahoj Chate. Co se děje??" zeptala se když vešla na balkónek za mnou. "nic, jenom jsem tě dlouho neviděl" řekl jsem "takže číče se stýskalo?" zeptala se egoisticky. Proč když mě vidí jako Chata tak je takováhle a když mě vidí normálně tak je celá rudá?? Vadí mi to. Nejde s Ní mluvit když je celá rudá. "Jasný že jo" stáhl sem jí do obětí. Tohle bych s Mari udělat nemohl jako Adrien, i když bych rád. Jsme přece dobří kamarádi ale když se s ní nedá mluvit.. Těžko jí obejmete. "No jó" řekla mi do trika. "Nemáš žízeň??" zeptala se mě "měl bych mít?" zeptal sem se zase já se smíchem "no tak asi jo když skáčeč furt po střechách" usmála se a vlezla do pokoje. Myslel jsem že přijde. Nepřisla. Už sem se chystal že půjdu domů "kam si myslíš že jdeš ??" zeptal se mě "nó, myslel jsem že mě tu nechceš tak jsem byl na odchodu" usmál jsem se "nó, ten balkón jsem nechala otevřenej proto, aby jsi šel do vnitř ne ??" zasmála se a znovu vešla do pokoje "můžu jo??" zeptal jsem se "jo" zasmála se "dobrá tedy" vlezl jsem do jejího pokoje. "Pojď se mnou" řekla a šla někam dolů" co když mě tu uvidí tví rodiče??" zeptal sem se potichu "neuvidí" usmála se "jak si můžeš být tak jistá ??" zeptal sem se znovu "jsem protože nejsou doma" zastavila se u lednice ze které vytáhla mléko "dáš si taky kakao?" zeptala se mě "kakao se neodmítá" zasmál jsem se a Mari se mnou...

Ahooj 😄😅
Je tu moje první knížka 😅😅
Nevím jestli se vam to bude líbit ale snad ano😄😌
Moc se omlouvám za chyby, nejsem z čech ok? 😅😶
Teda jakoby jo ale nevyrostla jsem tady takžé.. 😂😅
Tak snad se vam bude knížka líbit 😄😻
Koho shipujete vy ?? 😅
Já teda Marinette a Chata 😻😍
Marichat vítězí✊✌❤
Tak zatûm ahoj 👋👏
BABYDOLL0023