Zrozeno za bezesných nocí

Bez šance

Nebe, to je to, co vidím.

Černočerné nebe, poseté miliony hvězd.

Cítím horkou pulzující krev tekoucí po spánku. Také bolest bodné rány v boku a několika podlitin různě po těle.

Chladno podzimního okolí se mi vkrádá pod potrhané cáry oblečení a zarývá se mi až do morku kostí.

Když si vše tak zpětně přehrávám, byla jsem hloupá. Tak neskutečně hloupá.

Strachovala se o něco, co nikdy ani pořádně neexistovalo, co nemohlo být zachráněno.

Stejně jako teď já.

Vydat se za partou opilých mužů v podzimní večer byla chyba. Vlastně ani nevím, co jsem měla v plánu udělat.

Možná je vyprovokovat, odreagovat se od mučivé bolesti uvnitř hrudě a upnout mysl na jiné věci.

Adrenalin.

To bylo to, co jsem se snažila vyvolat, nával adrenalinu za velmi nebezpečné situace.

Ale jak se zdá, nepomáhá to, tentokrát mě toho nezbaví ani fyzická bolest, i když výrazná. A nejspíš také to poslední, co kdy ucítím.

Hádka.

Ano, ta hádka. Tou to všechno začalo.

Zbytečným, emocemi řízeným střetem názorů.

Neměla jsem to dělat. Neměla jsem pít, neměla jsem psát, neměla jsem nikam chodit.

Brečet na balkoně a fňukat nad nespravedlností.

Nemůžu být šťastná, ne příliš dlouho.

Vím to, není to pro mě. Vždycky se něco semele...

Ale bolelo to.

Tak moc to bolelo.

Jenže měl pravdu, jsem hloupá a neschopná, natvrdlá...

Nejsem tak dospělá, jak jsem si myslela a proto už nebudu mít možnost to napravit.

Vůbec nic.

Hvězdy se mi před očima míhají, rozpíjí a ztrácí v mlze nekonečného spánku.

Chce se mi odejít.

Jít spát a už se neprobudit.

Ale zároveň mě tu něco drží.

Možná pocit viny.

Kéž bych to jen mohla napravit, vzít zpátky čas a ten večer nikomu nepsat. Nepít a nedělat pitomosti.

A pak se nesebrat a namísto cesty domů, se alkoholem povzbuzená nevydat sem, na místo, kde můj život skončí v potupné situaci, hodné neschopného naivního hloupého dítěte.

Které nyní jsem.

Z úst mi tiše vyplyne jediné slovo, to nejdůležitější, které je i s horkou slzou na mé tváři to poslední v mém krátkém a marnotratném životě.

Odpusťte....