Sekundy Rodiny

3. Kapitola

,,Mami, já fakt nevím.," posadí se bezradně Kris na židli a pohladí Puppyho po hlavě. ,,Hele, každá holka touží po tom, aby dostala od kluka plyšového medvěda.," řeknu. ,,Kup červenou růži, velkého plyšového medvěda a já půjdu tamhle vybrat nějaký krém na obličej.," mrknu. ,,Medvěda? Mami, ty jsi fakt skvělá! Díky! Sejdeme se tady!," houkne Kris a vběhne do květinářství. Pousměji se a v drogérii začnu vybírat kvalitní krém na obličej. Zaplatím a vrátím se k eskalátorům. Po chvíli přichází Kris s krásnou růží a obřím hnědým medvědem. ,,Kolik jsem dlužen?," zeptá se. ,,Nic, nech to být.," mrknu. ,,Tak jedem domů, pojď.," pokývnu.

,,Mami! My byli s tátou v mekáči!," křičí Sabinka už z kuchyně. Tázavě se podívám na Jakuba. ,,A psa jste nechali kde?," zeptám se. ,,Klid, byl venku.," zamumlá Jakub. ,,Jakube, jestli toho psa někdy někdo odvede, přetrhnu tě na dva kusy!," prsknu vztekle a pohladím Buddyho po hlavě. Kris položí Puppyho na zem a zamíří do lednice. ,,To je zajímavý, vynadáš mi za to, že jsem nechal psa venku a to, že jsem Sabince dal mekáč je ti jedno.," sykne Jakub. ,,A mám po tobě snad začít řvát? No a? Tak jsi jí přilepšil, každé dítě má mekáč rádo. Navíc, jsi snad také její otec ne?," zabručím nespokojeně. ,,Kristiáne! Já ti jídlo připravím, vydrž chvíli.," zasměji se. ,,Ale honem, jinak umřu hlady.," povzdechne Kris a posadí se na gauč. ,,Sabinko? Co bys chtěla k večeři ty?," zeptám se. ,,Já už papala.," ozve se a pohladí si bříško. ,,Takže už nic nebudeš? Tak si jdi vyčistit zoubky, vykoupaná už jsi viď? Tak utíkej.," pohladím jí po copech. 

,,Hele? Martin už je doma?," zeptá se Kris. ,,Ne, ale měl tu už být hodinu.," upozorní ho Jakub. ,,To jsi mu nemohl zavolat? Já myslela že už je doma!," zamračím se a položím talíře na stůl. ,,Mu zavolej ne?," zabrblá Jakub. ,,Ne, on se vrátí, jen se zpozdil, určitě.," přikývnu klidně. ,,Konečně!," vykřikne Kristián a vhodí si vidličkou těstoviny do pusy. S plnou pusou začne skuhrat. ,,Pálí co?," řeknu a jdu nahoru za Sabinkou.

,,Vyčištěno? Úsměv!," zazubím se a malá Sabča taky. ,,No, nádhera!," pochválím ji a vejdu s ní do pokoje. ,,Zlatíčko? Proč tu máš klíče od Krisova auta?," zeptám se a zvednu je. ,,Hrála jsem si na rodinu.," pokrčí rameny Sabinka a sedne si na postel. ,,Tak si pustíš pohádku?," ujistím se a Sabinka přikývne. Sedne si na postel a já chytnu kartáč na vlasy do ruky. Pomalu jí začnu rozplétat copy a jemné vlásky jí pročešu. Usměji se a pomalu za sebou přivřu dveře. ,,Kristiáne? Mám tvoje klíče.," zavolám. ,,Postřeh!," mrsknu po něm klíče, které dopadnou na zem. ,,Vrcholové sporty? Ty? Ha.," zašklebím se ironicky. ,,Hele, Martin píše!," zamumlá s plnou pusou. ,,Chce, abych ho vyzvedl v nějakým parku za městem.," pokračuje dál. ,,Co dělá v parku za městem?," zarazí se Jakub. ,,Se tam šli asi projít ne?," odpovím. ,,Za město? Ve tmě? V zimě? Proč nešel doprovodit toho svýho kamaráda? Jedu pro něj já!," křikne Jakub. ,,Jakube!," zastavím ho a zatáhnu ho za rukáv zpátky. ,,Poprosil Krise, pojede Kris!," podívám se mu do očí a klidně zamrkám. 

Kris se zvedne, přehodí přes sebe mikinu a zabouchne za sebou dveře. ,,Moc jim povoluješ! Rozmazluješ je!," křikne Jakub okamžitě co se zavřou dveře. ,,Věřím jim.," ohradím se. ,,A proto ti je jedno, kde se potulují po nocích?!," zakřičí znovu. ,,Zajímají tě jen psi! Hlavně aby psi tohle a támhleto a děti jsou ti fuk! Můžou se potulovat od rána do noci a tobě to bude jedno!," zamračí se. ,,Vždycky mi řeknou kde budou a do kolika, já jim pouze důvěřuji! Jsi jak hysterická matka, Jakube! Věř jim trochu. Kluci už nejsou malí!," položím mu ruku na rameno, kterou okamžitě protivně setřese. ,,Nechci aby se jim něco stalo!," zakřičí. ,,A já snad ano? Jakube, jsou oba dost staří na to, aby se rozhodovali sami za sebe a my jim musíme věřit.," pokývnu. ,,Klidná! Hlavně, že jsi vždycky klidná, ale když jde o psy, to klidná nejsi co?! Myslíš si, že vaše důvěra je oboustranná? Že ti důvěřují?," povytáhne obočí. ,,Ano důvěřují. Za kým chodí Kristián pro rady? Za tebou? Ne. Martin s Kristiánem si pomáhají a já jsem ráda, že jim to spolu klape. Kdybys byl taky někdy doma, možná, že by chodili za tebou!," prsknu. ,,Zase to svedeš na mě? A jak bys to se svým platem chtěla jako uplatit co?!," křikne. ,,Nestarej se.," odseknu.

,,Jakube, až ti dva přijedou, Martina normálně pozdravíš, zdůrazňuji normálně a nebudeš mu dávat žádnou hysterickou přednášku, jasné?!,"zdůrazním mu.

,,Ahoj.," zazubí se Martin už ve dveřích. ,,Hele frajere, to počasí venku je na rukavice a ne na sluneční brýle.," mrknu na Martina. ,,Pojď sem. Jsi úplně ledový! Padej se zahřát!," popoženu ho. ,,Kde je Kris?," zavolám ještě. ,,Po cestě nabral Zuzanu, cucaj se před dveřma.," odpoví Martin se zkyslým výrazem a vyběhne schody nahoru. ,,Mám jí pozvat dál?," otočím se na Jakuba. Ten jen pokrčí rameny. Otevřu vchodové dveře a Zuzana s Krisem se od sebe trhnutím odlepí. ,,Dobrý den, paní Habsová.," usměje se mile Zuzka. ,,Ahoj Zuzko, já jen, aby jste šli dovnitř, Zuzka tu klidně může přespat.," řeknu a otevřu ještě víc dveře. ,,Dík.," usměje se Kris a se Zuzkou vstoupí do domu. Oba jdou po schodech ihned nahoru. ,,Kristiáne?," zavolám ještě. ,,Běž ke mně, přijdu tam.," usměje se a pobídne Zuzku. ,,Žádný pitomosti.," syknu mi do ucha. ,,Mami...," zamumlá znuděně a rozejde se zpátky do pokoje. ,,Na babičku jsem ještě mladá!," zasměji se tiše.,,Stejně jsem ráda, že má takhle milou holku. Co ty myslíš?," zeptám se Jakuba. ,,Já nevím. Přijde mi taková odměřená.," založí si ruce na prsou.

,,Dojdu zkontrolovat Sabinku, jestli už spí a dám si sprchu.," zašeptám a dám Jakubovi pusu na tvář.