Setkání lovců

Motel 'The Edge'

"Co že to máme s tím Argentem lovit?" zeptal se Dean s plnou pusou koláče. "To právě nevíme" zamyšleně odpověděl Sam.
"Prý je to něco opravdu silného a temného"
"A co tedy víme?"
"Spousta lidí po celých státech mizí, a když se pak znovu objeví, jsou jiní. Jakoby jim někdo sebral všechny dobré vlastnosti a hrozně zesílil ty špatné"
"Takže jim někdo požírá duše?"
"To mě taky napadlo, ale to úplně neodpovídá..."
"V čem je to jiné?"
"Člověk bez duše je prostě jen neohleduplný, jde si za svým cílem a ostatní je mu jedno. Tihle jsou prostě jenom zlí. Mnozí jsou agresivní, drzí, kradou, ničí věci ... Ale ne proto že by jim to něco přineslo, prostě jen tak, pro zábavu. Ačkoliv jsou to lidé, kteří nemají nic společného, začali se najednou sdružovat. Přestali se bavit se všemi známými, vyhodili svoje rodiny z domů a začali se scházet s úplně cizími, kteří také před časem zmizeli."
"To sice zní divně, ale neni to spíš něco pro policii? Spíš si myslím že těm lidem prostě hráblo. Nebo se začali sjíždět..."
"Argent tvrdil že je za tím něco víc, ale že to nám nemůže říct po telefonu, je to prý příliš nebezpečné"

...

Impala zastavila před motelem 'The Edge'. Ten se nacházel pár mil od hranice Severní Karolíny s Tenessee.
"Ten sraz je tady?" pochyboval Dean.
Široko daleko nebylo nic dalšího. Jen skupina starých seschlých stromů vrhala dlouhé stíny na lesklou kapotu černého auta.
"No tak se asi půjdeme podívat dovnitř, stejně už se stmívá" navrhl vyšší z bratrů.
Motel byl malý a už na první pohled poměrně sešlý. Když vzal Sam za kliku, ozval se tlumený skřípot otvíraných dveří. Recepce byla poměrně stísněná a temná. Přivítal je starší muž.
"Dobrý večer, vítám vás v motelu 'The Edge', mohu vám nějak pomoci?"
"Dobrý, měli by jsme se tu setkat s nějakým Argentem..."
"Jistě, jistě, už na vás čeká. Číslo 8."
Sam ještě zařídil jejich pokoj, a pak vyrazili bočními dveřmi po schodišti nahoru. Pokoje byly přístupné jen z venkovního ochozu.
Když oba konečně stanuli před odřenými dveřmi s číslicí 8, Dean klidně, ale důrazně zaklepal. Když Argent otevřel, oba mladší lovci si ho zběžně prohlédli. Byl nižší než bratři Winchesterovi, měl prošedivělý plnovous a pronikavé modré oči. Mohlo mu být tak pětačtyřicet, a bylo jasně vidět, že se pohybuje s jistotou zkušeného lovce.
Měl zvučný hluboký hlas: "Vy musíte být Winchesterovi, pojďte dál!"