4. Jadenovo tajemství

50 1 1
                                    


Od té doby, co nám to babička pověděla a my odešly se Jaden chová divně. Uzavřeně. Mám pocit jakoby něco věděl, jako by tušil o co jde. Já bohužel nikoho jménem Justin Bieber neznám. Asi jsem zaostalá nebo co.

''Jadene?'' pustila jsem jeho ruku, když jsme spolu mířily k autu a čekala jsem jen na to až mi to nějak objasní.

''Víš, Hailey. Asi to nebude dobrej nápad. Vzpomněl jsem si, že mám hodně věcí na práci, takže.'' neutrálně se zatvářil, pousmál a auto na dálku odemkl. 

Co mi tajíš?

''Oh notak Jadene. Jsem si jistá že nic v plánu nemáš, kromě toho že budeš chodit na party a popíjet. Pojeď se mnou. Já potřebuju vědět kdo je můj bratr.'' povím zoufale, nastoupím do auta se sklopenou hlavou a frustrovaně si prohrábnu vlasy.

Kéž bych mohla mít všechno tohle za sebou. 

''Hailey.'' vydechne a znovu popadne dech. Snaží se najít slova. Strčí klíče do zapalování a připoutá se, nacož já na něj nechávám svůj pohled. Něco ví a já chci vědět co ví.

''Ano?''

''Já znám tvého bratra. Byl to můj nejlepší kamarád po dobu co jsem byl v Americe, potom jsme se nějak přestaly vídat a já se objevil tu.''

Jakmile dořekl tuto větu, nedokázala jsem popadnout dech, ani jsem nemohla nic říct, jako by mi někdo ukradl kyslík a vzal slova, nezmohla jsem se na nic, vím jen že Jaden čekal až něco povím, až se alespoň pohnu. Jenže já byla zaražená. On jen zavrtěl hlavou, nastartoval a vyjel.

''Zapomeň na to že máš bratra a žij svůj život dál, Hai. Já tě odvezu domů.'' navrhl Jaden a já to hned od nesouhlasila. 

''Nemůžu se vrátit domů a předstírat že je všechno fajn, když vím že bratra mám a ještě líp, můj kamarád ho zná!'' povím trochu zvýšeným hlasem, protože všichni jsou jako mlýnek na kafe, pořád mají chuť se opakovat. Ale kdo by nezkoušel nebo alespoň by se nepokusil najít svého bratra či sestru o kterým neví? Co když se i on pokusil nás kontaktovat nebo přijet?

''Jdi neodbytná, víš to?'' uchechtl se a soustředil se na cestu před námi.

''Prosím Jadene, jsi má jediná šance jak ho najít.''natočím se směrem k Jadenovi a doufám že ho alespoň trochu obměkčím. 

''Hailey, Hailey..'' povzdechne si a na chvilku se odmlčí. ''Dobře kočko, ráno pro tebe přijedu, ale teď mi slib, že půjdeš domů a pokusíš se naladit rodinou náladu, okay? Nemusí nikdo vědět že jsme v patách Justina Biebra, zatím co já se ho snažím nějak kontaktovat a o tobě se zmiňovat nebudu.'' mrkne, ruku mi znovu položí na stehno a pohladí po něm. Jsem nehorázně moc vděčná za to, že on je můj kamarád.

Přikývnu a doširoka se usměju. ''Děkuju, ty víš že to máš u mě.'' 

Přikývne a taky se usměje. Cesta byla kratší než cesta k babičce, Jaden zastavil u nás před domem a podíval se na mě. ''Slib za slib. Slíbím ti že s tebou pojedu a ty to napravíš.'' znovu se na mě varovně podívá a já mu to odkývám i když vůbec netuším zda mi to vyjde. 

''Pokusím se o to.'' špitnu a odpoutám se, vystoupím, zamávám mu a dveře zabouchnu, přičemž on jen zatroubí a odjede. Doufám že to vyjde, i když asi ne tak jak jsem chtěla ale doufám že alespoň můj bratr to ocení nebo se o to pokusí. 

Odemkla jsem dveře od domu, vešla dovnitř a zase zabouchla. ''Jsem doma.'' houkla jsem do prázdna, protože všichni byli pryč. Tedy alespoň dům byl prázdný. To byl zase bonus pro mě. Zula jsem se, vzala jsem si jablko z mísy a nalila si vodu do skleničky, vyběhla jsem schody nahoru do pokoje, kam jsem se zavřela a chystala si v hlavě ten zítřek. Zakousla jsem se do jablka, pustila si písničky a vytáhla si cestovní tašku. Bála jsem se, ale zároveň to pro mě bylo dobrodružství.

Začala jsem si balit věci a pohupovat se do rytmu hudby co zrovna hrála, jakmile jsem měla sbaleno, skoro všechno potřebné, tašku jsem zavřela a schovala pod postel. A jelikož jsem po dnešku byla unavená a žaludek jsem měla na vodě i potom jablku, šla jsem do koupelny a rozhodla se, že si dám sprchu. Svlékla jsem se a vlezla do sprchového koutu, kde jsem na sebe pustila vodu, která byla ze začátku studená a potom teplá. Tělo si mi zachvělo a já se dál nechala unášet, jak uklidnují ta sprcha vlastně je.

Po sprše jsem si vysušila vlasy a vlezla si do postele, hudbu jsem vypnula, chvilku koukala do stropu a unášela se svými myšlenkami a zároveň jsem se ponořila do svých snů.

Zítra mě čeká velký den.



Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 07, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

You seems like my brother.Kde žijí příběhy. Začni objevovat