Internet Bestie?/ JJ FF

$7

DOLE PROSÍM PŘEČÍST! DĚKUJU

Edward's POV

Ani nevíte, jak jsem se cítil, když jsem to Nomi takhle rychle položil. Mám chuť toho idiota zabít! Kdybych to nepoložil, prozradil bych nás oba. Nechci, aby se to dozvěděla takhle.

"Co si chtěl G?" řekl jsem mu mírně naštvaným tónem.

"No, nechtěl jsem vůbec nic" usmál se takovým tím perverzním úsměvem.

"A proč si tam teda šel?" trochu jsem nechápal.

"Chtěl jsem vědět, s kým voláš" ten idiot! Já ho vážně zabiju!! On to asi z mého výrazu poznal, tak začal utíkat. Na nic jsem neváhal a běžel jsem za ním. Našel jsem ji schovaného za gaučem, proto jsem se pomalu a potichu připlížil a vzal jsem ho po hlavě polštářem.

"Aaaaaa" ozvalo se zaječení a abych byl upřímný, znělo to jak holka.

Hned na to jsem vybouchl smíchy, protože jsem tohle vážně nečekal.
Jack se na mě podíval vražedným pohledem, ale hned na to se začal smát taky.
Takže jsem leželi na gauči a smáli se jak největší blázni.

<Asi po půl hodině>

"Bože už stačí!" vykřikl jsem mezitím, co jsem se smál, protože už mě od smíchu bolelo břicho a po tvářích se mi kutálely slzy.

"Jojo, taky už nemůžu" G se stejně pořád smál a nešlo to zastavit.

Po deseti minutách se nám povedlo konečně se uklidnit. Hned na to jsem se zvedl a šel si udělat jídlo, neboť jsem měl strašný hlad. Udělal jsem si mé oblíbené jídlo - párky. Vím, že je to divný, ale mně to prostě chutná.

Poté, co jsem dojedl, jsem se rozhodl, že napíšu Nomi.

Me: Omlouvám se Nomi :(
zobrazeno 1:45 pm

Me: Vážně promiň :(
zobrazeno 1:55 pm

Me: Vidím, jak si to čteš, prosím odpusť mi :/
zobrazeno 2:17 pm

Me: Napiš, až budeš chtít
zobrazeno 2:29 pm

Naomi's POV

Byla jsem smutná a naštvaná zároveň. A ano, ty zprávy jsem si četla. A i když jsem moc chtěla odpovědět, nějaká část mě mi říkala, že prostě nesmím.

<Trochu skok v čase na 14.11.>

Ptáte se jak dopadlo to s tím hovorem? Nakonec dobře a do této doby to proběhlo bez žádné hádky, za což jsem ráda.

A co moje city k němu? Moc mi na něm záleží, stal se součástí mého života a neumím si to bez něj představit. Beru ho už víc, než jen kamaráda. Ale nedokážu si přiznat, že bych se do něj zamilovala pouze přes zprávy.

Každopádně nedokážu si představit, že za 10 dní potkám Eda. Ano už mu neříkám Edward, protože mi to přijde takové zvláštní a moc dlouhé, proto já mu říkám Ed a on mně Nomi. Jojo, jsme normální.

Me: Ede? Uvědomuješ si, že se za 10 dní uvidíme? :O

Ed♡: Ano princezno, uvědomuji si to moc dobře a nehorázně moc se na tebe těším^^ I když... Bojím se tvé reakce :/

Me: Proč se bojíš? Ty jsi přece roztomilý <3 Teda podle toho, jak si tě představuju :D ^^

Ed♡: No to asi jo, ale já sám si to nemyslím :/

Me: Bude to úžasný, to ti garantuju ;)

Ed♡: Dobře ^^

Ed♡: Mimochodem.. víš, že na tom koncertě budou zpívat dvě jejich nový písničky? ;P

Me: To netuším! :O

Me: Moment.. Jak to víš? :OO

Ed♡: No.. někde jsem to četl, ale už nevím kde. XD

Me: Ahaaa, tak to se mega moc těším! <3
_____________

Baví vás to vůbec? Jestli to má cenu psát nebo rovnou smazat. :/

Napište mi prosím vás upřímný názor do komentáře. Co bych měla/neměla změnit a tak.

Hope u liked this chapter, see u soon! xx

Ber^^