Noticed || Sirius Black ff

13.kapitola | slátanina

Melrose

,,Co se tady stalo?" zeptala jsem se Lily.

,,Poprali se." Děkuju.

,,Ale kvůli čemu?"

,,To nikdo neví. Nejspíš něco kvůli famfrpálu, bych si typla. Adam za Blackem přišel, nějak se chvíli bavili a pak mu jednu vylepil," pokrčila rameny Lily a dala se zase do jídla.

,,Kdo komu vlepil první?" zamračila se Caitlyn. Ta holka mi fakt čte myšlenky.

,,Adam Blackovi, ale jsem si jistá, že si to zasloužil," řekla zlomyslně.

,,Proč by mu chtěl vrazit?" zakroutila jsem hlavou a sedla si k jídlu.

,,To nevim, i když jeden důvod mě napadá," ušklíbla se Cat.

,,Jakej?"

,,Tss, to bys chtěla vědět, co? Já ti to řeknu a ty se mi to stejně pokusíš vymluvit, takže ti to neřeknu."

Sirius

,,Můžete mu říct, proč jste se prali? Podívejte se na sebe!" vykřikla Poppy a už nám míchala nějaký ty svoje drinky.

,,Ále, to asi nestojí za řeč, že ne, Adame?" sedl jsem si na lůžko a sykl bolesti, která mi projela v boku.

,,Doufám, že jste si to pořádně vyřešili a příště se to nebude opakovat, protože tohle nalomené žebro, pořádné pohmožděniny, zlomený nos a natrhnuté obočí není něco, čím byste se měl chlubit, pane Blacku," napomenula mě, přišla ke mně i s lekvarem a podala mi ho.

S obrovskou nechutí jsem to do sebe knopnul a představil si, že je to ohnivá whiskey. Nebyla.

,,Vy také, pane Reymonde. Jste na tom úplně stejně. Jako malí," bědovala Poppy, podala mu lektvar, počkala, než to vypije a odešla za plentu.

,,Hele promiň, nechtěl jsem po tobě tak vyjet," začal Adam.

,,Úplně v pohodě. Hele, klidně si jí nech, já ji nepotřebuju, mám zbytek Bradavic a myslim, že mi to stačí," ušklíbl jsem se a zabolelo mě to pitomý obočí, kam mi Adam nezapomněl vrazit.

,,Já nevim, co to do mě vjelo."

,,Jasně, já to chápu, taky mě to někdy popadne a to se pak neznám," zasmál jsem se.

,,Takže všechno dobrý?"

,,Jasně, kamo. Stejně, hráli jsme tak skvěle, že nám to za to ani nestojí. Ale máš dobrej vkus, hochu," mrkl jsem na něj a před očima se mi vybavila mrzimorka, kvůli které jsme se poprali.

,,Jo, díky, no," uchechtl se a lehnul si na lůžko.

,,Takže," nadechla se Poppy, která k nám přišla velmi rychlým krokem.

,,Oba si tady dva dny poležíte a pak přijdete za týden na kontrolu, je vám to jasné?" zamračila se a my jsme přikývli.

,,Za tebou přijdu vždycky rád, Poppy," dodal jsem se svým typickým Siriusovským úsměvem.

,,Nechte si toho, Blacku, abyste se odsud taky někdy dostal," odsekla.

,,Jo až takhle jo?"

,,Protože vám za chvíli přelomím všechno, co máte," zahrozila Poppy a dala se na odchod.

,,Všechno ne, prosím! Toho by litovaly všechny mladé dámy tady v Bradavicích!" křikl jsem na ní a Adam se začal strašně smát.

,,Ty jsi fakt takovej kretén, Siriusi!"

,,Děkuju," řekl jsem s vážnou tváří a Adam nad tím zakroutil hlavou.

Třetí

,,Kdo jí to řekne?" zeptala se žena ve středním věku postaršího muže ve známé hospůdce v Prasinkách.

,,To nevím. Asi by měl někdo, kdo jí je nejbližší," pokrčil rameny muž a začal obcházet stůl, u kterého doteď seděl.

,,Tohle se ještě nikdy nestalo, nemám pravdu? Opravdu strašné," kroutila hlavou žena a napila se máslového ležáku, který jí byl právě přinesen.

,,Myslím, že bych ji to měla oznámit já," ozvala se třetí žena, která právě přišla do místnosti.

,,Jste si tím jistá?" zamračila se první žena a povzdechla.

,,Ano, Minervo. Jsem. Někdo jí to musí říct a proto, že je to má studentka, měla bych to být já," rozhodla třetí žena.

,,Dobrá, Pomono. Řekněte jí to vy, ale nějak v klidu a co nejdříve. Nejlépe ještě dnes," souhlasil muž a odešel z místnosti.

Pomona a Minerva ho následovaly.

Melrose

,,Charlesi? Charlie! Slyšíš mě?" hučela jsem do svého bratra, který něco nadšeně vyprávěl Elliotovi.

,,Potřebuješ něco, lásko?" usmál se na mě Elliot a Charles se zamračil.

,,Odevzdal jsi tu esej na bylinkářství? Naši říkali, že na tebe mám dohlédnout," zasmála jsme se.

,,Tss, ty na mě? Ale jo, už jsem jí Prýtový dával. Spíš se zeptej Elliota, ten sice ve skleníku byl dýl, ale nevim, jestli to náhodou nezapomněl odevzdat," ušklíbl se na Elliota a já se zasmála.

,,Dokud mi budeš balit sestru, budu tě s tím otravovat, smiř se s tím," pokrčil rameny Charlie.

,,Sakra! Ale já na to zapomněla!" plácla se do četla Caitlyn. ,,Mám to v pokoji."

,,Chceš abych šla s tebou?" zeptala jsem se.

,,Ne, dobrý, já to zvládnu, ale dík," mrkla na mě a odběhla.

Já jsem čekala, než se brácha s Elliotem najedí a potom jsme se vydali do společenky.

Já jsem popadla svojí knížku a dala jsem se do čtení.

,,Jé! Ahoj Cait! Tak co? Odevzdala jsi to?" všimla jsem si Cat, jak vcházela do společenky a přiběhla jsem k ni.

,,Co se stalo?" zeptala jsem se s nakrčeným obočím. Cat vypadala naprosto otřesně. Měla červené oči a celá se klepala.

,,Caitlyn? Co se stalo?" zeptala jsem se znovu.

,,Zabili je. J-já už nemam rodinu, vůbec, vůbec," řekla tiše a mě vyhrkly slzy do očí. Cat už se balíky proudem dolů.

,,Pšššš," objala jsem ji a pořádně si ji přitiskla k sobě. ,,To bude dobrý."

Ehm, tak na to, jak dlouho nebyla kapitola, tak je to docela depresivní, ale tak co už no... Nějak nestíhám, ale doufám, že aspoň jednu kapitolu týdně stíhat budu❤️

Btw. Dneska jste tu měli 3 různý pohledy, tak snad jste se v tom vyznali a že to nepíšu moc zmateně, protože bych se vůbec nedivila😅

Mějte se fajn, užijte si víkend a uvidime se u pristi kapitoly❣️

Al.