3.kapitola | pomona

3.4K 188 26
                                    

,,Melrosie! Vstáváme! První den je tady!" budila mě Cait. Holky už jsou na snídani.

Holky, Layla a Ennie, jsou naše spolubydlící. Layla, dlouhovlasá hnědovláska a Ennie, krátkovlasá zrzka. Mám je obě hrozně rada, ale Cat, je Cat.

,,No jo, furt." S velkou nechutí jsem neochotně vylezla z teplé, vyhřáté postele.

Cat už byla oblečená. Zalezla jsem do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu a pak jsem se nasoukala do školní uniformy. Popadla jsem brašnu a mohlo se vyrazit na mojí milovanou snídani!

Jako každé ráno 2.září jsem si dala lívance s malinovou marmeládou a k tomu klasické mudlovské kakao. Jsem ráda, že ho tady skřítkové připravují, protože jsem jakožto dcera kouzelníka a mudly, kakao miluju.

,,Kámoš ti dorazil," špitla ke mně Cat a já se otočila ke dveřím, kterýma právě procházeli Poberti.

,,Ty jsi blbá," kopla jsem ji pod stolem do nohy a ona tiše zaskučela.

,,Stejně jsou fakt drsný, podívej se na ně," rozplývala se nějaká Havrasparka naproti mě. ,,Hlavně ten Black. Včera jsem ho viděla s Vicky, pěkně si tam užívali. Myslíš, že budu mít taky takový štěstí?"

Cat nad tou holčinou protočila oči a udělala takový obličej, který nechci už nikdy vidět, protože jsem na ni malem smíchy vyprskla mé oblíbené kakao.

,,Cat!" okřikla jsem ji tiše. Ano, jde to. Caitlyn se na mě jenom usmála.

,,Tak jak se vám jelo, holky?" zeptala jsem se Ennie a ta mi začala vyprávět o jejich cestě napůl rozbitým autem. No, nechtěla bych to nikdy zažít. Layla k tomu čas od času něco dodala, protože jely spolu. Byly spolu cele prázdniny. Nechápu to.

Po snídani jsme šly na naši první hodinu. Dějiny s Havrasparem. Takže budeme spinkat.

,,Mel? Platí zítra ty Prasinky?" zeptala se mě Lily, když jsem šla napřed do učebny. Cat ještě potřebovala na záchod.

,,Jasně. Už se těším na fakt silnej máslovej ležák!" Zasmála jsem se a Lily přitakala.

,,Jako kdybys mi mluvila ze srdce! Co mate teď?"

,,Dějiny, vy?"

,,Obranu."

,,Tak to si užij. Slyšela jsem, že dneska ráno dorazila nová profesorka," zamračila jsem se.

,,Jojo. Tak se měj, uvidíme se na bylinkářství," rozloučila se se mnou a odbočila do chodby napravo. Já jsem pokračovala rovně.

Vešla jsem do třídy, kde už pár lidí bylo. Sedla jsem si do čvrté lavice, a čekala, než přijde Cat. Ta se objevila chvilku po mě, ale byla celá udýchaná.

,,Co jsi zase dělala?" zasmála jsem se a uhnula ji, aby si mohla sednou vedle mě.

,,Schody se zblaznily," odfrkla si a položila si brašnu na stůl.

,,Že sis ještě nezvykla," zakroutila jsem hlavou a stoupla si, protože do třídy přišel profesor- no, ehm- Binns.

- - -

Jak jsem říkala. Prospinkala jsem se hezky. Ještě, že Cat si psala, pak si to od ní opíšu. Teď hoďka pauza a potom hurá na bylinkářství s Nebelvírem!

Tu volnou hodinu jsem strávila na školních pozemcích s papírem a tužkou v ruce. Malovala jsem to, co jsem viděla. (Nakonec jsem to stejně vyhodila do koše, jako většinu mých kresbiček)

- - -

,,Dobrý den, děcka," pozdravila nás Prýtová. ,,Tady před sebou máte kaktusovník bodavý. Vezmete si na sebe tyhlety ochranný pláště a rukavice a budete trhat ty 'bodlíky'. Potom je vysypete sem," Prýtová ukázala na hnědý kyblík. ,,a poté, mi přijdete ukázat kaktusovnik celý obraný. Je to jasné?" zeptala se nás a každého si přeměřila pohledem.

,,Začněte."

Bylo to zábavný skoro tak, jako zírat na rozbitý hodiny.

,,Ještě, že už je konec, by mě z toho kleplo. Tak jdeme na oběd, ne?" zasmála se Cat.

,,To si piš." Vzala jsem ji za ramena a potácely jsme se směrem ke škole.

,,Víš co? Docela se do těch Prasinek těším," prohodila jsem.

,,Já taky. Nakoupíme si hromadu jídla!" prohlásila natěšeně.

,,Ahoj Charlie," pozdravila jsem bráchu a vzala ho kolem pasu z druhé strany, než jsem měla Cat. ,,Kde máš Elliota?" zeptala jsem se.

,,Ále, nechal si ve skleníku celou brašnu," zasmál se Charles.

,,A nebo to byla výmluva, aby mohl strávit s jeho milovanou Pomonou víc času," navrhla jsem a Cat i Charlie se zasmáli. Jednou, když měl Elliot školní trest s Prýtovou, tak se ze skleníku ozývaly fakt divný zvuky. On tvrdí, že to byl aksovník, ale my si myslíme něco jinýho.

,,Hele! Black se tam oblizuje s Andreou od nás!" ukázal Charles do kouta, kde byl Sirius s blondýnou od nás z Mrzimoru.

Rychle jsem odvrátila pohled.

,,Že se ty holky nepoučej. Né, že si s ním něco začneš, Mel. Něco si na tebe zkusí a to pak uvidí," poučil mě Charles.

,,To se fakt nemusíš ničeho bát," ujistila jsem ho. Ten si na mě fakt nic nezkusí.

,,No jen aby."

Fajn, tohle už je pro dnešek poslední kapitola😂 zase zítra, Al.

Tahle kapitola teda za nic moc nestala, ale příště se můžete těšit na Prasinky😅

Al.

Noticed || Sirius Black ffKde žijí příběhy. Začni objevovat