Tělo bez duše

10 2 2
                                    

Stalo se vám, že jste měli den nebo delší dobu dny na nic a nikomu jste nic neřekli?
Ano, i já jsem tohle zažila. Zrovna to teď prožívám, a vím, že nejsem sama. Proto tohle píšu.

Zrovna dnes nebyl můj nejšťastnější den, nebyl ani průměrný, byl prostě katastrofální. Někdo se nemá komu svěřit, tak to dusí v sobě, a nebo jsou tu lidé, kteří se mají komu svěřit, ale neudělají to, protože  nechtějí ostatní zatěžovat. Zrovna já jsem ten druhý typ člověka. Ano, vím, že když tu někdo pro mě je, tak by jsem si měla nechat pomoct, ale někdy se vám o tom mluvit ani nechce. Jsou situace, které si raději necháte pro sebe,dokud je nevyřešíte nebo se s nimi prostě nesmíříte.
Jenže někdy se s tím prostě smířit nejde, ať chceme sebevíce. Jediné co nám zbývá, je naučit se s tím žít. Ale to chce nějaký ten čas. V té chvíli si říkáme, že nic není a nebude dobré, že se vám pořád nedaří a někdy, že už vás nebaví žít. Vím, je to už klišé, ale : ,, čas hojí rány''.  Tohle období jsem prožívala asi půl roku zpět k vůli rozchodu, ale o tom se pobavímě někdy jindy. Chtěla jsem tím říct, že se to neustále střídá, jednou jsi dole a jednou zase na vrcholu.
Když se to tak vezme, tak by to byla nuda bez problémů. Jenže někdy by nemusely být tak šíleně velké a bolestivé (hlavně duševně).
Mnoho dospělých říká : ,,Co vy mladí můžete mít za problémy?'', jenže oni nevědí jaké je to vyrůstát v dnešní době. Děti vše můžou zveřejnit na internetu, prožíváme své první lásky, problémy s rodiči i spoustu dalšího. Každý prožíváme situace jinak, někdo má z toho depky/deprese, jiní se přejídájí, nejí vůbec, řeší ty problémy a mnoho dalšího.
Takže rodiče si myslí, že nemáme problémy a oni mají. Ale každý to bere prostě jinak, jsou dospělí, kteří ty problémy řeší a jsou dospělí, kteří se někdy chovají jako my, PUBERŤÁCI.

Co tím vším chci říct? Že, ať už máme jakékoli problémy, tak se nevyřeší samy. Měli bychom si nechat pomoct. Nemusíme se nikomu svěřovat, někdy stačí jen objetí nebo rozhovor s kamarády/ rodiči. Takže, ať už máte jakýkoli problém, řešte ho, vyplačte se,vybijte si zlost na boxovacím pytli, a tak dále.
 PROSTĚ SE NIKDY NEVZDÁVEJTE A NEZAPOMĚŇTE, NEJSTE V TOM SAMI!

Myšlenky obyčejné holkyWhere stories live. Discover now