Allison a William. Allison je normální holka. Za to William je děvkař a průšvihář. Zamilují se do sebe? Bude ji chtít jen na jednu noc nebo navždy??? To se dozvíte v mém prvním příběhu.
Pomoooc!!! Zase ten otravnej budík. Dnes jdu první den do nové školy. S bráchou Cameronem a rodiči jsme se přestěhovali do Los Angels. Já chodím do druháku a Cameron do třeťáku. Bude to týden, co jsme tu a já si ještě nenašla žádnou kamarádku. Jsem ten typ holek, co se ničeho nebojí. Asi proto mám skoro každý měsíc jinou barvu vlasů, ale moje nejoblíbenější a nejčastější je modrá.
Asi bych se měla představit co? Jméno mé je Allison Smith, ale říkají mi Lis. Je mi 17 a chodím do druháku (to už víte, ale to je jedno) na střední škole. Mám o rok staršího bráchu Camerona. Další člen naší rodiny je Kylie. Je to fenka huskyho. Teď mám modré vlasy. Je mi jedno, co si o nich myslí ostatní. Hlavní je, že se líbí mně. Ráda zpívám (hlavně ve sprše nebo v autě), čtu, tancuju a běhám. To by asi stačilo.
Teď se nachystat do školy. Jupí! Oblékla jsem si (viz. obrázek).
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Nalíčila jsem se. Asi jsem vám neřekla, že se ráda výrazně líčím. Tak vám to říkám teď. (Jak je nalíčená, můžete vidět nahoře) Vlasy jsem si jen rozčesala a nechala je tak. Když jsem šla do kuchyňe do někoho jsem narazila a do koho jiného, než do mého bratříčka. "Lis! Koukej na cestu." zakřičel na mě. " No jo bože! Se nezblázni." hned jsem mu s křikem odpověděla. Konečně jsem se vydala do kuchyně. Hned když jsem dorazila do jídelny, pozdravila jsem taťku. " Ahoj princezno" odpověděl mi s úsměvem taťka. V kuchyni stála mamka ke mně otočená zády, tak jsem využila situace a vybafla na ni. "Aaaaaaa!!!" zakřičela mamka a já se mohla počůrat smíchy. " Lis! Víš jak jsem se lekla?" řekla a vražedně se na mě podívala. "Promiň maminko." pípla jsem a uhla jsem před pohlavkem. Vzala jsem si jablko a šla jsem se do předsíně obout. Obula jsem si mé nejoblíbenější černé Nike, vzala jsem si bomber a mohla jsem vyrazit. Odemkla jsem si a ještě než jsem zabouchla dveře, jsem se rozloučila jen s rodiči, protože brácha je už pryč. Taaaak a "hurá" do školy.
Ahojlidi. Tohle je můj první příběh, tak ho prosím berte s rezervou. Nikdy jsem nebyla v LA, takže nevím jak to tam chodí, ale snad to nevadí. Přímá řec není moje silná stránka, tak to snad pochopíte. Budu ráda za komentář co mám zlepšit a tak...
