Papillon [H.S. CZ FF]

-čtrnáct-

Paige

Když jsem se pomalu blížila k Holmes Chapel, vyvolávalo to ve mně
vzpomínky. Vzpomněla jsem si na to, jak mě sem Harry poprvé vzal.

PŘED TŘEMI LETY A TŘEMI MĚSÍCI

„Nemusíš být nervózní,“ Harry se na mě konejšivě usmál a povzbudivě mi
stisknul ruku. „Mamka i Robin si tě určitě zamilujou.“ přesvědčivě
přikývl, jako by věděl, jak naše dnešní seznámení dopadne.

Já si tím nebyla tak jistá. Už od rána jsem byla značně nervózní, měla
jsem strach z prvního dojmu před Harryho rodiči. Přeci jen jsme se s
Harrym znali pouhé tři měsíce a mně to přišlo jako krátká doba na to,
abych se seznamovala s jeho rodiči. Ale když mi to Harry sám od sebe
nabídnul, nechtěla jsem mu nějak odporovat. Dokonce jsem se i těšila.
Jenže teď jsem byla tolik nervózní a třásla se jako osika.

Vystoupili jsme z auta, držíc se za ruce. Následovala jsem Harryho
jako psí ocásek, skoro mě za sebou musel táhnout.

„Všechno bude v pořádku.“ zastavili jsme se na prahu přede dveřmi.
„Miluju tě, dobře?“ obdaroval mě svým sladkým úsměvem s ďolíčky. „Já
tebe taky.“ usmála jsem se na něj nazpět. „Připravená?“ „Připravená.“
jistě jsem kývla hlavou a upravila si vlasy. Harryho ruka se natáhla,
aby se konečky prstů dotkla zvonku, který se rozezvonil celým domem.

Zanedlouho se rozletěly dveře a vykoukla z nich sympatická Annina hlava.

„Paige, dobrý den, moc ráda vás poznávám!“

SOUČASNOST

Když jsem parkovala auto před jejich příjezdovou cestou, měla jsem
divný pocit. Gemma mě pozvala na kávu a cukroví, a tak jsem nemohla
odmítnout. Řekla mi, že Harry teď bydlí načas v Londýně, takže jsem si
oddychla, že se vyhnu střetnutí s mým bývalým přítelem a minu případné
hádky, které by se mezi námi rozhodně udály.

Klíčky od auta jsem si schovala do kabelky a vykročila po příjezdové
cestě k domu Stylesových. Jehličnaté stromy, které stály po stranách,
byly ozdobené vánočními světýlky a ozdobami. Avšak celá zahrada byla
holá, v Holmes Chapel rozhodně nesněžilo jako u nás v Manchesteru.

Sbalila jsem ruku v pět a bez váhání zaklepala na dveře s vánočním
věncem. Za pár okamžiků jsem se nacházela v pevném objetí Gemmy
Stylesové, mé nejlepší kamarádky.

„Paige!“ vypískla radostně hned potom, co mě pustila. „Gemmo, jsem
ráda, že tě vidím!“ zajásala jsem s radostným úsměvem na rtech. „Máš
nový vlasy!“ pohladila jsem ji po hlavě.

Její vlasy už nebyly světle hnědé, nýbrž úplně bílé. Zvýraznila si
obočí a na rty nanesla rudou rtěnku, což jí moc slušelo. Vypadala
úchvatně jako vždycky. A až moc mi připomínala Harryho. On a Gemm měli
naprosto stejný nos. Jejich gesta a výrazy se často podobaly, byli to
zkrátka praví sourozenci.

„Jo, už nějakou dobu jo.“ zasmála se a mávla nad tím rukou. „Pojď
dovnitř, ať tu neumrzneš! Šup šup!“ za předloktí mě zatáhla do
předsíně a zavřela za námi dveře.

Předsíň Stylesových vypadala úplně stejně, jak jsem si ji pamatovala.
Na zdech viselo mnoho rámečků s fotkami Harryho a Gemmy. Mezi nimi se
občasně nacházely i fotky Robina a Anne, na kterých oba dva vypadali
opravdu šťastně. Vlastně, Stylesovic rodinka vždycky vypadala velmi
šťastně. Ten, kdo je doopravdy neznal, by si řekl, že jsou perfektní,
ale tak to nebylo. Jako každá rodina měli také všelijaké starosti.