Vampire

11. kapitola - Are you fucking kidding me?

Vítám vás u nové kapitoly, dnes Jess zase někdo nakope zadek a ona jemu. To je vše, co bych ke kapitole řekla.

Ha, dělám si srandu, dneska to se mnou nebude zas tak jednoduché. Vzhledem k tomu, že jsem nemocná by mohla vyjít další kapitola do konce týdne.  Brali by ste to??

To je vlastně vše, co jsem chtěla říct, když se tak zamyslim *jakože to ten mozek trochu bolí :D*

Vstala jsem a šla ke knihovně. Tam jsem našla svůj vlastní deník. Už nějaký pátek jsem nepsala. Dobře byl to teprve týden. Když jsem se otočila, stál za mnou nějaký muž.

„Zdravím," usmál se na mě.

„Co chcete?" zavrčela jsem na něj.

„Pomstu," ozvalo se zpoza dveří.

„Miku," vylekala jsem se, „jak jsi mě proboha našel."

„Trochu jsem pátral," posadil se na postel, „jo a svažte jí."

„Co?" nezareagovala jsem a v tu ránu jsem měla svázané ruce pevným provazem. Nedalo se s tím nic dělat.

„Děláš si ze mě srandu," vyjela jsem.

„Ne, vůbec holka," přistoupil ke mně blíž, „chyběla jsi mi." Jeho rty byli až moc blízko těch mých.

„Ty mě rozhodně ne," odsekla jsem.

„Tím bych si nebyl tak jistý," chtěla jsem něco říct, ale spojil naše rty. Rychle jsem se odtrhla.

„Kreténe," zanadávala jsem.

„Něco se ti nelíbí, maličká," posmíval se mi. Zavrčela jsem.

„Pane," přišel k nám někdo z jeho bandy, „ty dva jsme dodělali."

„Výborně," poplácal ho Mike po rameni.

Zděsila jsem se, „Kde jsou mí bratři?"

„Neboj se, naše práce tady už je hotová," dal mi lehkou pusu na mé rty. „Zabijte ji," oznámil a odkráčel.

„Děláte si ze mě?" zanadávala jsem.

Přišel ke mně někdo se dřevěným kolíkem. Dřív, než mě stihl probodnou jsem mu podkopla nohy a jeho vlastní zbraní zabila. U pasu v pouzdře měl nůž. Vyndala jsem ho a přeřezala jím provazy.

Chtěla jsem jít najít bratry, ale hned ve dveřích mě zastavil někdo další.

„Kam pak, kam pak?" usmál se na mě. Nehodlala jsem se s ním párat, a tak jsem mu vyrvala srdce. Rozběhla jsem se ke schodům, ale tam byli další dva. Jeden z nich se ke mně rozběhl a vystřelil po mě zbraní. Myslela jsem, že by to mohla být normální kulka, ale bohužel byla ze dřeva. Trefila mě do boku. To mě přimělo zastavit a bok si chytit. Muž ke mně už stihl doběhnout. Podkopl mi nohy a namířil mi na hlavu. Na nic jsem nečekala a upíří rychlostí vyskočila a skončila za ním. Zakousla jsem se do jeho krční tepny. Chuť krve mnou projela a já se zase cítila o trochu silnější. Vysála jsem ho až do poslední kapky, kterou v sobě měl a pak ho hodila přes zábradlí až do přízemí.

Rozběhl se ke mně jeho parťák. Zastavil se, když uviděl mou pusu od krve. Začal couvat. Došla jsem k němu a zlomila mu vaz. Pokračovala jsem po schodech. Rychle jsem seběhla dolu, do obývaku.

Na zemi jsem uviděla bezvládně ležet těla mých bratrů. Neviděla jsem, že by byli vidět žilky. Odechla jsem si. Zaposlouchala jsem se do zvuků. Nikde jsem nikoho neslyšela, takže to snad byli všichni.

Doběhla jsem k nim. Klekla jsem si k Damonovi. Kousla jsem se do zápěstí a přiložila ho k jeho rtům. Začal pít. Jeho rány se také začali hojit.

„Jessico?" přicházel k sobě.

Přesunula jsem se ke Stefanovi. Jemu jsem taky své zápěstí přiložila k ústům. Taky po chvíli začal přicházet k sobě.

„Co se stalo?" zeptal se zmateně.

„Jeden můj ex," zamračila jsem se. Pracuje pro Sarah nebo mě chce zpátky? Sakra, co to mělo znamenat. Neviděli jsme se hodně dlouho.

„Známe ho?" propaloval mě pohledem Damon.

„Vy ne, ale Catherine a Rebeca ano," zamyslela jsem se.

„Jak dlouho jste spolu byli?" vyzvídal dál.

„Asi dva roky?" šátrala jsem v paměti. Zrovna na něj jsem chtěla zapomenou. „Jmenuje se Mike, je lovec. Zabil pár mých přátel a nebyl zrovna nejhodnější."

„Ale i tak jsi s ním byla," rýpal.

„Myslela jsem, že ho budu schopná změnit, ale pak se dozvěděl, že jsem upír," povzdechla jsem si.

Do obýváku vlítnul Elijah, „Co se tu, sakra, stalo?"

„Její ex," odpověděl Damon, který se sbíral ze země.

„Mike?" zděsila se Rebeca, která přiběhla hned za Elijahem. Přikývla jsem. Rebeca si pvzdechla.

„Co budeme dělat?" zeptala se mě.

„To bych taky ráda věděla." Ostatní mezitím přiběhli taky.

„Myslíš, že pracuje pro Sarah?" optala se mě Catherine.

„Doufám, že ne, jinak jsme v prčicích."