Slow Hands

~9~

Ashlynn

Blbneme jako děti... Maura i táta by nás zabili, ale mě to netrápí. Každý jeho útok, oplácím. Ve výsledku vypadáme jako strašáci, kuchyně je jako po výbuchu a když jemu podjela noha a on to vybral jen tak tak, zatajil se mi dech.

Sedím na lince, srdíčko mi buší a jakákoliv nevole, je pryč. Líbí se mi to. Líbí se mi, jak mě drží, jak je majetnický...
Zbabělé utíkám do sprchy, kde ze sebe smývám špínu, stejně jako jeho doteky, což nejde. Bouchla jsem hlavou o kachličky v čirém zoufalství.
Hlavou se mi honí, jak nás táta zabije, kdyby k něčemu došlo a on by to zjistil, ale... Myšlenky jsou vtíravé. Vybaví se mi jeho rozkrok v boxerkách, cítím jeho dlaně na svém zadku. Tiše jsem zaskučela a zatímco se on ještě sprchoval, dala jsem se do úklidu a teď? Jsme po jídle, sedíme dole v obyváku a já místo na pohovce, sedím na něm.
Nepřemýšlím, vůbec.

Zachrčel, když jsem mu skousla ucho a moje kecy, i přítomnost jej provokují.

„Mně se to líbí." Povýšeně jsem se usmála a kývla. „Ještě chvilku u mě buď a ucítíš to." „Ano?" Zašeptala jsem mu do ucha a sjela dlaní mezi naše těla.
„Hraješ si se mnou? Vysměješ se mi do očí, až se mi postaví?" „Ne." Zvedl obočí a mně v tu chvíli mozek vypnul úplně.
Otřela jsem se rty o jeho a odtáhla se. Chytil mě za šíji a přitáhl zpátky.

Oplácím mu hladové polibky, vrtím se a on po chvíli zavrčí. Zasténala jsem a zvedla se. Boule v teplácích, omluva v jeho očích a následné, slastné zachrčení z jeho úst. Stiskla jsem rýsující se tvar a spokojeně se usmála.
„Utneš to?" „Mám?" „Ne, prosím." „Půjdeš se mnou večer?" „Ujišťuješ se?" Broukla jsem a drze se usmála.
„Napijeme se, zatancujeme a vypadneme." „Netančím." „Se mnou budeš." „Budeš mi vrtět prdelkou u rozkroku?" Znovu jsem broukla a vykasala mu triko. Zvedl ruce, triko odlétlo a on mě k sobě přitiskl.
„Co něco na oplátku?" „Pusu?" „Kočičko..." Jen se usmál a začal vyhrnovat tílko mně. Nebráním se, tílko dopadlo na jeho tričko a on se povýšeně usmál.
„Tak ti to stačí, nebo je toto lepší?" Rozepla jsem si podprsenku. Zavrčel šokem i úžasem a já zaklonila hlavu.
Stiskl mi ňadra v dlaních a přisál se mi na krk. Po pár vteřinách postupuje po těle níž. Jazykem zanechává mokrou cestičku a sotva se mi přisaje k prsu, tiše zakňourám. Hladím jej ve vlasech, slastně vzdychám a on bez přestávky kmitá jazykem po prsu, nebo se přisává, jako malé a hladové dítě.
„Kde to teď skončí?" „Nevím." „Necháš se ošukat?" Brouknu na souhlas a znovu stisknu jeho chloubu přes tepláky.
„Jsi tak velký..." „Tak mě vysvoboď..." Klesla jsem na kolena, stáhla mu tepláky a pohladila jej přes boxerky. Pousmál se a zachytil okraj boxerek.
Se smíchem se díval, jak jsem odrazila jeho ruku a sama zahákla za boxerky prsty. Pomalu je stahuji, vrčí, očima mě pobízí.

„Jsme doma!" Vše ve mně ztuhlo, stejně jako v něm. Během půl minuty, jsme byli oblečení a proběhli do kuchyně. S přehnaností si chystám kávu, zatímco se on protahuje k zadnímu schodišti a mizí na něm. Musel... Na mně nadrženost nebyla znatelná tak, jako na něm.

S bezelstným úsměvem se poněkud udýchaně ptám, jak bylo na návštěvě a že se moc dlouho nezdrželi. Maura se nechápavě podívá na tátu.
„Já ti to říkala... Jsou rádi, že jsme vypadli." Pobaveně vrtím hlavou, že tak to znít nemělo, ale přijít tak o hodinu později...

Zavírám se u sebe, padám do postele myslím na Nialla. Na to, co se dělo, co se skoro stalo...

„Můžu?" „J-jo." Pousmál se a odhodil papíry. „Asi... No-" Pár kroky je u mě, vtáhne do pokoje, zabouchne a opře mě o dveře.

„Řekni, že to byl úlet a dostaneš na holou."

„Výhružka?" Kývl, stále mě věznil mezi sebou a dveřmi a v očích měl náznak jakési zloby. „Byl to úlet... I pro tebe, ne? Ale... Chci to dokončit." Pousmál se a já se zahleděla na jeho rty.
„Dáš mi pusu?" Beze slova se sklonil, vzápětí mě na sebe vytáhl. Stačilo pár polibků, zavrčel a odtáhl se.
„Nialle..." „Stačí pár pus, kočičko, a chci tě šukat." „Až ti budu vrtět zadkem u rozkroku v klubu, tak budeš chtít co?" „Budu doufat, že si vezmeš sukni." Vyprskla jsem smíchy, zespodu zněl hlas Maury...
„Musím jít." „Jasně... Postav mi ho a uteč. Po druhé!" „Udělej se, ne?" „Ne. Nechám to na tobě." Drze se pousmál rozvázal mi šortky.
„Co kdybych se ale přesvědčil, jak to působí na tebe, mhm?" „Ne, pro-prosím..." Semkla jsem víčka a chytila jej za paži. Moje odmítnutí nebral na vědomí a v kalhotkách jsem měla jeho dlaň.
„Přece teď tu ruku nevytáhnu...?" Vzdychla jsem, zacpal mi ústa a teprve teď, do mě vsunul prsty. Do dlaně jsem mu tlumeně zasténala a protočila panenky.
Usměje se, skloní a přisaje si mi na krk.

„Chci tvoje prsa..."  Zachrčí nadrženě. „Líbilo se ti to? Kňourala jsi spokojeností..." Stále mě dráždí, odmítá oddělat dlaň z mých úst a já můžu dát souhlas jen očima.
„Chceš to znovu?" Oddělal dlaň a opřel se čelem o moje. „Pusť..." „Odpověz mi." „Odpověď znáš!" „Dej mi pusu."

S mixem pocitů, jsem houkla z patra na Mauru, že hned přijdu a zavřela se v pokoji. Potřebuju sprchu, ledovou...
Ne, nepomohla. Dolů jsem scházela s provinilostí vepsanou ve tváři a míjím se s Niallem. Drze mrkne a s nakrčeným čelem mi zkoumá šortky. Bezděky si stáhnu tričko níž, bylo vyhrnuté, lezly mi kalhotky.
Minutu na to, mi vibruje mobil.

„Měla jsi bílé, teď černé... Oboje jsou sexy."

Dusím smích, hladově se zakusuju do dortu, který Maura přivezla od známých a odpovídám.

„Díky."
„Jen to?"
„Co víc?"
„Nevím. Něco?"
„Chceš provokující konverzaci?"
„Snědl jsem dort a relaxuju... Myslím na tebe. Na to, co se stalo, co se mohlo stát a co chci, aby se stalo. Jo... Ocením zlobivé řeči, protože až ti budu dávat na holou, budu mít pádné důvody.
Předtím to byly kalhotky... I teď jsou?"
„Přece jen se chceš udělat, s pomyšlením nad mým zadkem v tangách? A nevím, proč bych měla dostat. Nezlobím. Sedím, cpu se dortem, mám výčitky, bojím se a přitom... Kdyby nepřišli, vyspali bychom se spolu rovnou."
„Ani teď nezlobíš? Jo... Nebránila by ses, a přitom, na začátku..."
Rozverný smajlík, já se jen ušklíbnu a mizím nahoru. Jsme bez odvahy jít za ním. Mohlo by se to zvrhnout a... Teď to nešlo.

Jen si píšeme, až do večera. On mi píše s přestávkami, vzteká se nad papíry, proklíná to... A vše je teď úplně jiné.

„Zas jdeš pařit?" „No... S Niallem." „On jde?" Táta, který procházel kolem pokoje, se zájmem nakoukl dovnitř. Dodělávala jsem si make-up a teď se jen pousmála.
„Slíbil mi to... Chce se odreagovat." „No dobře, hned jsem klidnější... Ale měla by ses už začít krotit. Jsi neustále v luftě. Nechceš nastoupit zpátky? Že bys pomáhala Niallovi?" Sarkasticky jsem se pousmála a znovu se zahleděla do zrcadla.