DEVÁTÁ

1K 95 8
                                    

Pomalým krokem se Helene vydala zpátky do Velké síně, kde už ostatní odvážlivci vhazovali do poháru svá jména. Dívka ve své pravé dlani muchlala utrhnutý papírek z jejího bločku. Na tom kousku byl kostrbatým písmem napsáno pouhé 'Helene Snape'. Tohle jí mohlo změnit celý život. Nevěděla, jestli k dobrému nebo zlému, ale nějak určitě, o tom nepochybovala. 

Nespěchala, měla na vědomí, že má ještě dost času, nebylo proč spěchat. Avšak když vešla do honosné síně, která teď sloužila jako epicentrum soutěže, všechny pohledy se stočily k ní. Nervózně si skousla ret a vykročila pravou nohou kupředu. Zaslechla několik zachichotání ze strany, kde seděli její francouzští spolužáci. Všechny tyto zvuky ignorovala, periferně stačila zahlédnout zoufalý pohled, který na ní seslal Severus stojící opodál. Pomalu se natáhla a při vhazování se podívala do tváře Removi, jenž tam stál také. 

Stiskla víčka a papírek uvolnila ze sevření. Ten spadl dovnitř a byl snězen kouzelnými plameny. Nemohla už couvnout, ne když už tam stála. Když se však na tu vteřinu podívala do těch oříšků, chtěla toho nechat. Bylo už pozdě. 

Posadila se vedle Lily, která o něčem mluvila s Jamesem. Nemohla říct, že nezáviděla ostatním, že se pomalu seskupují do dvojic. Do hlavy jako by jí najednou udeřil ten fakt, že se blíží ples. Všichni budou mít svého partnera či partnerku a ona skončí na suchu, přesně tak jak to bývalo v Krásnohůlkách, když byla nějaká slavnost. 

V duchu si pomyslela, že určitě zase objeví ten zákeřný zákon schválnosti a zjistí, že se účastní lichý počet studentů, a tím pádem by opravdu šla sama. Nakonec však došla toho názoru, že alespoň nic neztratí, nebude zklamaná, když se třeba ten mladík otočí za jinou sukní. 

Lusknutí před Heleninýma očima ji donutilo přestat přemýšlet nad tím, co by kdyby, a podívala se do tváře Andy. 

"Doufám, že víš, co děláš," rozházela jí vlasy jako nějakému malému dítěti, ale Helene se i tak zářivě usmála a pokrčila rameny. 

"Vím, že chci nový život a tohle je podle mě skvělý začátek," zalhala přesvědčivě. Blondýnka přikývla a podívala se směrem naproti, kde sedělo osazenstvo z Krásnohůlek. Brunetka udělala to samé a hned uviděla nenávistný pohled Amandy a její party, a hnusný obličej Lucase a Louise. Andy neváhala a odhodlaná bránit svou novou kamarádku se zvedla. 

Helene sebou vyplašeně cukla, a když jí rázem došlo, co má dlouhovlasá blondýnka za lubem, okamžitě ji stáhla zpátky na lavičku. 

"Co děláš?" 

"To mi spíše řekni ty. Urážejí tě, a ty si to necháš líbit!" vyjela po ní, ale pak ji ihned objala. 

"Hlavně už nic nedělej, jasné? Vážím si toho, opravdu, ale.." 

"Chápu, chápu," řekla rychle Andy a usmála se na Francouzku. Helene jí úsměv opětovala a spokojeně si oddechla. Další konflikt zažehnán.

"Hej!" zakřičela Andy. Dívka vedle ní to ignorovala, neboť si myslela, že třeba volá na nějakého známého, ale pak když zvedla hlavu, zarazila se. 

"Sežerte si to," zamumlala si pod nos a nestydatě ukázala krásnohůlským a uhlazeným 'frantíkům' prostředníček. Malé gesto, které zahřálo Helene u duše, přitom i tak kamarádčinu ruku sklopila. 

"Blázníš?" vyjekla potichu. 

"Koledovali si. Tys to možná nevnímala, ale mluvili o tobě teda pěkně hnusně a vůbec jim nevadilo, že to všichni slyší," vztekala se potichu Andy a v jejích černých očích se nebezpečně blesklo. V duchu dívce děkovala celým svým srdcem, ale pomalu se smiřovala s tím, že si jí Amandina partička za chvíli poddá. 

Slzy měsíce /HPFF/✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat