„Stilesi, Lydie, my to zabavíme, vemte tu holku pryč." Jak Scott řekl, tak se všichni pustili do práce. Hned jak pozornost té věci upoutala smečka na sebe, Stiles s Lydii se rozběhli pro tu dívku.

„Běžte k autům!" Zavolal na něj Scott, když viděl, že jsou u ní. Všichni se snažili tu příšeru lákat na sebe, aby byla aspoň zmatená a nevěděla kam se zaměřit, ale vypadalo to, že jediné co ji zajímá je jak se dostat ke třem postavám, které utíkali pryč. Najednou se odnikud ozvaly výstřely, což upoutalo pozornost vlkodlaků. Když se otočili zpátky na tu příšeru, byla pryč.

„Kde je?!" Křičel Scott. Issac s Malii na něj provinile hleděli a Liam s Hayden koukali kolem sebe.

„ Co to bylo výstřely?" Ozval se Liam zmateně. Odpověď mu nepřišla, protože ani jeden ji neměl.

„Musíme k autu." Špitl Issac. Všichni mu dali za pravdu, takže se rozběhli za nimi, jak nejrychleji mohli.

Stiles s dívkami právě doběhl k autu, když se z nedalekého keře ozval smích. Všichni jakoby přimrzli na místě. Lydia Stilesovi zmáčkla ruku. Ten ji palcem hladil po hřbetu a snažil se ji tím uklidit. Za chvíli cítil i tu neznámou slečnu jak se mu natiskla na záda. Nervozita by se dala krájet. Stiles v ruce svíral pálku tak nejsilněji mohl. Když, ale z křoví vylezla postava v černém se zohaveným obličejem, začali křičet a rozběhli se zpátky do lesa. Ani jednoho z nich nezajímalo, že běží hlouběji a hlouběji s lesa. Jediné co se jim v hlavách honilo, bylo, že chtějí pryč. Konec i Stiles, který měl fyzičku na bodě mrazu, utíkal jako ten nejlepší sprinter.

„Jste v pořádku?" Ptal se rychle Stiles, když kvůli Lydii museli zastavit. Dívky s jahodovými vlasy mu udýchaně přikývla „Jak se jmenuješ?" Otočil se na brunetku.

„Cora." Špitla. Podle Stilesova úsudku jít mohlo být tak kolem dvanácti let. Co mu nešlo do hlavy, proč byla sama v lese? A ještě k tomu tak pozdě.

„Ty si vlkodlak." Konstatovala Lydia. Cora se na ni vyděšeně podívala. To byl důkaz, že banshee má pravdu „Cora Hale, že?"

„Ano, ale jak to.."

„Jsem banshee, vím toho víc, než si myslíš." Usmála se Lydia a přešla k ní. Objala ji. Cora neváhala a objala ji na zpět „Vím, že se bála." Zašeptala jí do ucha. Stiles to všechno z povzdálí sledoval.

„Stilesi! Lydie!" Zaznělo lesem. Scott s ostatními se vynořili ze tmy. Měli na sobě pár odřenin a vypadali ustaraně.

„Co se vám stalo?" Vyjekla.

„Už víme, čím se tam mrcha brání." Zasmál se hořce Issac a ukázal na dlouhý dráp. Všichni na sebe koukali jako němí. Malia najednou zpozorněla. Z jejího hrdla se ozvalo tiché zavrčení. Stiles od ní uskočil co nejdál to šlo. Když toto dělala, měl z ní ještě větší respekt než normálně. Vypadala, jako kdyby byla na lovu. Pořád v ní je ten kojot.

„Coro, sakra kde si byla?!" Ozval se naštvaný hlas ze stínu stromu. Coře se rozzářily oči radostí.

„Dereku!" Jekla a rozběhla se za svým bratrem. Derek vylezl zpod stromu, aby objal svou malou sestřičku.

„Čeho ses tak bála?" Ptal se hned, jak se k němu přiblížila.

„Byla tady příšera." Špitla a zabořila mu hlavu do trička. Derek se zahleděl na Stilese, který při jeho pohledu cítil zvláštní šimrání v břiše. Radši pohledem uhnul.

„Takže vysvětlí mi to někdo nebo.." Nechal větu vyset ve vzduchu.

„Víš už o těch vraždách?" Zeptal se Scott, aby věděl odkud, má začít všechno vysvětlovat. Když přišla kladná odpověď, pokračoval „Měli jsme podezření, že se nejednalo jen o masovou vraždu, ale o něco víc, jelikož ta těla nevypadala, že by se jich dotkla lidská ruka a měli jsme pravdu."

„A to vysvětlení, proč je moje sestra vyděšená?" Sykl nevrle.

„Šli jsme hledat nějaký vodítka, když se ozval křik a mi se běželi podívat, co se děje." Dokončil Issac „Mohli jsme ji tam nechat." Dodal chladným tónem. Derek si jen povzdechl.

„Jak se říká?" Sklonil hlavu k Coře.

„Děkuju." Špitla a otočili se na odchod.

Stiles byl rád, že je konečně doma. Hned jak odjeli z lesa, musel všechny zavést a teď když viděl svou nádhernou postel. Doufal, že ji celý víkend nebude muset opustit. Chtěl si lehnout, ale potom mu přišlo příhodné se ještě vysprchovat, aby neměl špinavé povlečení.

Hned jak zalehl do postele, zkontroloval mobil, jestli mu náhodou nepsal Scott ohledně toho, co se dneska stalo. Místo toho tam byli, ale stále tři zprávy.

Úchyl:
Bude :* Těším se až se po mě budeš plazit <3

Úchyl:
Proč mě ignoruješ?

Úchyl:
Co jsem udělal?

Stiles si jen povzdychl. Chtěl mobil položit, ale než to stihl, zavibroval a oznámil příchod zprávy.

Úchyl:
Už budu hodnej, jen mi odepiš.. prosím

Stiles:
Stýskalo se ti?

Úchyl:
Ano.. Bál jsem se, že už nenapíšeš

Stiles:
Popravdě nechtěl jsem ti napsat, ale nedalo mi to. Chci vědět kdo si.

Úchyl:
Jestli chceš, můžu ti každý den dát jednu nápovědu, třeba to pak uhodneš.

Stiles:
Dobře, tak jaká je dnešní?

Úchyl:
Jsem stejný jako tvoji kamarádi :*

Stiles:
Myslíš, tím jako kojotodlak, kitsune, banshee nebo vlkodlak?

Úchyl:
Přesně tak :3

Stiles:
A řekneš mi aspoň co z toho?

Úchyl:
Ne, to už by byla druhá nápověda :3 Další až zítra, sladký sny broučku <3

Stiles:
Dobrou

Jeden směje poslední (STEREK FF)Where stories live. Discover now