16..

3.6K 173 7
                                    

Dny běželi, týdny, měsíce, dokonce i roky uběhly strašně rychle. Práce pro mě byla všechno, jak řekla kdysi Karla, na nic jiného moc času nebylo. Můj život byl i tak báječný, prolétala jsem celou Evropu, navštívila dokonce i Tunis, Egypt a Keňu. Ovšem nejdál jsem byla v New Yorku a v Dominikánské republice, bylo to vážně fajn. Nic mi nechybělo, byla jsem opravdu šťastná. S klukama jsem v kontaktu a byli za mnou dokonce jednou na návštěvě minulé Vánoce, když jsem měla dovolenou, ovšem ne všichni, jenom Naty, Harry, Louis a jeho přítelkyně, ale jenom na týden. Bylo fajn je po té dlouhé době vidět, všichni se trochu změnili a z Naty je konečně žena, ještě aby ne, když je jenom o rok mladší než já a mně bude za pár dní 25. Čas rychle plynul, když jsem naposled byla v Londýně, tak to mi bylo přeci jenom 19 a půl. Teď je 11. května a já za 14 dní mám narozeniny. Mimochodem po 3 letech téhle práce jsem se z malinkatého bytečku přestěhovala na okraj Prahy do vlastního domečku se zahrádkou. Jak říkám, nic mi nechybělo, ale nemůžu říct, že jsem několikrát nemyslela na to, že kdyby se to kdysi nezkazilo mohla jsem žít v Londýně s Niallem a běhal by vedle nás už asi pětiletý Horan junior. Za 3 dny si ještě zaletím na 4 dny do Turecka a pak mám konečně 14denní dovolenou. Nejvíc se v poslední době vídám s Karlou a jejími kamarádkami. Plánuji proto udělat věčírek a pozvala jsem i kluky a blízké sousedy s rodinami a kamarády, tak snad se mi to vydaří.

Dovolená:

Za týden mám konečně narozeniny. Všem jsem rozeslala smsky, aby dorazili. Harry mi napsal, že kluky zkusí přemluvit a určitě dorazí. Když jsem si volala s Naty, tak říkala, že na 100% přijede, že mi stejně musí říct nějakou pozitivní novinku.

Den před oslavou jsem ráno vstala a vydala se na opravdu velký nákup. Večer totiž navíc přitelé kluci. Přeci jenom narozeniny jsou jen jednou ročně a já je nikdy skoro neslavila. Teď si to užiju. V práci si vydělávám velmi dobré peníze, navíc žiju sama, takže i dost našetřím, na dovolené jezdit nemusím, protože u moře jsem každou chvíli.

Vyrazila jsem do velkého supermarketu, místo častého ručního košíku jsem si musela vzít vozík. Házela jsem do něj snad všechno, co mi padlo do oka. Nejdřív to byli minerálky, coly, sprity, džusy, potom whiskey, vína, vodky, pivo, šampus a ovocné likéry. Jelikož už jsem měla narvaný košík, tak jsem musela jít k pokladně, naložit všechno do auta a pak se vrátit znovu pro jídlo. Do košíku jsem házela různé druhy brambůrek a křupek, popcorn, tyčinky, oříšky, mandle, kešu a podobně. Potom jsem koupila veky, pečivo a šla si vybrat hromadu pomazánek, sýrů, salámů a nakonec i zeleninu. Když jsem všechno zaplatila a naložila do auta vyjela jsem ještě do cukrárky pro objednaný dort a pár zákusků. V cukrárně jsem byla nadšená, 3patrový dort a marcipánovými květinami s 25 uprostřed. Vzala jsem k tomu 2 velké krabice zákusků.

Domů jsem dorazila poměrně brzy a chytla mě nálada na pečení, kdyby náhodou toho všechno bylo málo. Upekla jsem klasickou českou bábovku. Nakonec jsem vyndala předem naloženou zeleninu a pustila se do svíčkové, kterou si Naty moc přála. Asi po 3 hodinách jsem měla všechno hotovo. Kluci dorazí až za 2 a půl hodiny, takže jsem ještě umyla nádobí, vyluxovala a vytřela.

Skončila jsem na gauči koukáním na televizi, než byl čas vyjet pro kluky. Nevěděla jsem, kolik jich přijede, takže mi Karla půjčila minibus. Když jsem dorazila na letiště měla jsem ještě čas, tak jsem si koupila kávu, sedla si a začetla se do novin. Asi po 15minutách jsem zaslechla křik mého jména. Byl to Harry. Rychle se ke mně rozeběhl a pevně mě objal, vážně mi chyběl. Hned za ním přiběhla Naty, po silném objetí jsem se rozhlédla, kdo vlastně všechno přijel. Z dálky pomalu docházeli poslední. To jsem si mohla myslet, nepřijeli všichni, nepřijel Niall. Pomalu k nám přicházeli Louis se svou přítelkyní, Zayn se svou a Liam si taky vedl za ruku svou slečnu. Fajn, takže to tu budu asi jediná nezadanná klesla jsem rameny a všichni se začli smát. Cestou jsem se seznámila s dívkami Zayna a Liama. Cestou zpátky musela Naty sedět v kurfu, jelikož auto nemělo dost míst. Naštěstí jsme měli štěstí, že nás nikde nechytla policie. Když jsme dorazili před můj dům, tak se Liam nemohl vynadívat.

Finding LOVE //Niall Horan// CZKde žijí příběhy. Začni objevovat