Finding LOVE //Niall Horan// CZ

33..

,,Tak si to užijte, zlata." Objímala jsem Naty na letišti. Dneska letí konečně do té Francie.

,,Užijeme, je to ten nejlepší svatební dar." Usmál se Harry a silně mě objal.

,,Tak utíkejte." Zamávali jsme jim s Niallem a jeli zase domů.

Cestou jsme se stavili ještě na nákup. Niall zastavil před vilou a já šla odemknout.

,,Jsme domáááá!" Křikl Niall, když jsme vešli do síně. Nikdo se ale neozýval.

,,Neseme jídlo!" Vykřikla jsem já, ale nikde nikdo.

,,Kde jsou všichni?" Vyvalil na mě Niall svoje modrý kukadla.

,,Tak to netuším." Sklopila jsem ramena a šla do kuchyně vybalit nákup.

Vyndala jsem nákup a všechen ho uklidila do poliček a lednice. Umyla jsem nádobí od snídaně, chtěla jsem ho i utřít, ale nemohla jsem najít útěrku. Začala jsem se otáčet po kuchyni, až jsem ji zpozorovala na kuchyňském stole, vedle ní ležel nějaký papírek. Šla jsem ke stolu a začala číst vzkaz na papíře.

AHOJ, DĚCKA. VÍM, ŽE JSTE NA SEBE NEMĚLI V POSLEDNÍ DOBĚ MOC ČASU, TAK JSEM VÁM TO CHTĚL UMOŽNIT, LIAM JE U DAN, LOUIS U ELEANOR, TAK JSEM ODJEL S KÁMOŠEMA STANOVAT. UŽÍVEJTE. ZA 2 DNY JSEM DOMA. ZAYN.

,,Nialle?" Křikla jsem na něj.

,,Copak?" Obejmul mě za boky a dal pusu na tvář.

,,Vypadá to, že máme vilu pro sebe." Usmála jsem se a ukázala mu dopis.

,,Toho by se dalo využít." Uchechtl se a dal mi pusu na krk.

,,Sejdeme se u bazénu." Vyplázla jsem na něj jazyk.

Vyvalil oči a prohrábl si vlasy. Když jsem se otočila k odchodu, slyšela jsem, jak se usmál. Vešla jsem do pokoje a začala přehrabovat skříň s úmyslem najít plavky. Chvíli jsem se prohrabovala, až jsem je konečně našla. Sundala jsem si tílko s kraťasy. Sehla jsem se pro plavky a zabolelo mě u srdce, stává se mi to v poslední době často. Křikla jsem bolestí a sedla si na podlahu. Potichu jsem vydýchávala tu nesnesitelnou bolest. Po chvilce jsem se vzchopila a zvedla se ze země a konečně oblékla. Vzala jsem si osušku, opalovací brýle a vydala se za Niallem. Přišla jsem potichu k bazénu, kde se Niall válel na lehátku, ani si nevšiml, že jsem přišla. Nemohla jsem to tak nechat, tohle je jeden z mála víkendů, co mám volno, nehodlám se válet, ale pořádně si ho užít. Ošušku i s brýlemi jsem si položila na lehátko a rozeběhla se k bazénu. Skočila jsem do vody a při mé nešikovnosti jsem stahla Nialla pod vodu sebou.

,,Ty potvoro, počkej, až tě chytím." Usmál se Niall a začali jsme se honit, nejdřív v bazénu, nakonec i kolem něj.

Niall běžel vážně rychle. Viděla jsem, že mě dohání, po chvíli už jsme padali oba k zemi a zkáceli jsme se v trávě.

,,Horane, chceš mě zabít?" Vybuchla jsem smíchy.

,,Tys mě chtěla utopit, myslím, že je to fér." Šťouchl mi do žeber a naklonil se ke mně.

,,Byl bys náhodou hrdina, jako Jack z titaniku, umřel by jsi pro lásku." Nepřestávala jsem se smát a dala mu letmý polibek.

Ještě asi půl hodiny jsme se takhle popichovali. Slunce už ale začalo zalézat a ochlazovat se.

,,Už je mi zima a mám hlad, půjdeme dovnitř?" Usmál se a já se jenom ušklíbla.

,,Nedokážu si tě představit třeba v Africe, bys tam hned umřel hlady." Zasmála jsem se a odstrčila jsem ho ze sebe, vzala si věci a vrátila jsem se do vily.

Hodila jsem přes sebe jenom dlouhé tričko a zasedla k notebooku. Potřebovala jsem si něco připravit do práce, Niall se mezitím najedl. Po pravdě nevím, co dělal takovou dobu. Práci jsem dodělala asi za hodinu. Myslela jsem na jedno, horká vana. Když tu jsou ostatní, tak se většinou jenom sprchuju, protože v Niallově koupelně vana není. Vzala jsem si ručník a šla do koupelny. Bylo zamčeno, začala jsem ťukat, jelikož jsem věděla, že je tam Niall.

,,Lásko, pusť mě tam, já se chci taky vykoupat!" Klepala jsem na něj.

,,Moment... tak jo, už můžeš." Odemkl dveře a mě se pootevřely ústa.

Vešla jsem do koupelny, všude okolo nás hořely svíčky. Na kraji vany byli dve skleničky a šampaňské. Ústa se mi změnily do úsměvu a já se hned obmotala Niallovi kolem krku a dala mu dlouhý polibek. Když jsme se do sebe odtáhli, zadívala jsem se mu do očí a měla radost. Nemohla jsem si ale odpustit otázku.

,,My něco slavíme?" Pusmála jsem se a nepřestávala se mu dívat do očí.

,,Já oslavuju každej den to, že tě mám, že jsme spolu, tady, konečně." Usmál se a přimáčkl si mě k sobě.

Po chvíli jsem se od něj odsunula a znovu se mu podívala do očí. Usmála jsem se a pohladila ho po tváři.

,,Ani bych nechtěla být s nikým jiným, protože tě miluju." Dal mi letmou pusu, naklonil se mi k uchu a zašeptal ,,Já tebe víc."

Občas mi přijde, že jsme jako dva zamilovaní puberťáci. Občas před spaním, když nemůžu usnout, tak přemýšlím nad tím, jaká asi bude budoucnost s Niallem. Přeci jenom už nejsme děti. Niallovi bude za pár dní 27 a pořád ještě bydlíme společně s pěti dalšími lidmi + Dan a Eleanor. Nemáme tu soukromí, ne, že by mi nevyhovovalo bydlet takhle všichni pohromadě, ale nejsme na to už trošku staří? S Niallem jsme se ještě moc nebavili o naší budoucnosti. Říkal, že si časem najdeme nějaké společné bydlení, ale nic víc. Co je to časem? Musím ale říct, že těch 6 let mě opravdu moc nezměnilo, sice mám jinou práci, ale mám jí strašně ráda, ale teď už bych klidně o rodině dokázala i popřemýšlet. Často přemýšlím, jaké by to bylo, kdyby se nám kdysi narodilo mimčo, jaký bysme byli rodiče? Teď by nám tu lítalo 6leté děcko. Nebo vlastně, jaké by to bylo mít dítě teď? Přijde mi, že bych asi dítě chtěla, na svém životě už totiž nemám co měnit. S Niallem prostě být chci a jestli to dobře chápu, tak i on semnou. Byla bych dobrá máma? Možná na mě lezou mateřské pudy. Vždyť už i moje ,,malinká" sestřička plánuje s Harrym společné bydlení a rodinu.

Po společné vaně jsme se se šampaňským přesunuli do pokoje. Niall pustil na notebooku film Kamarád taky rád, ovšem jsme ho nedokoukali. Niallův ,,kamarád" začal vysílat signály už při první milostné scéně. Po našem ,,společném spalování tuků" jsem se k Niallovi natočila tak, abych mu viděla přímo do očí. Obmotala jsem mu ruce okolo krku a políbila ho. Na jeho obličeji mu pohrávala jeho mírný úsměv. Prohrábla jsem mu vlasy a zhluboka se nadechla.

,,Nialle, můžu se na něco zeptat?" Zamračila jsem se a propletla si s ním prsty.

Viděla jsem v jeho tváři vyděšení. Vždycky ho měl. Vždycky mi říkal, že když já chci něco probírat, že ze mě má husí kůži.

,,A a a ano?" Vykoktal.

,,Jak to bude dál?" Snažila jsem se usmát a palcem jsem mu hladila zápěstí.

,,Teď ti trochu nerozumím. Co přesně myslíš?"

,,Přeci nemůžeme bydlet v budoucnosti všichni společně v 10 lidech, to přeci nejde."

,,Asi máš pravdu, vlastně mi to ani nepřijde. Jsem na všechny zvyklý." Zamračil se.

Super, takže teď jsem vyzněla jako kdybych mu rozkazovala. Podle jeho výrazu jsem viděla, že je smutný, vím, že má kluky hodně rád, ale oni tu stejně většinu času nejsou. Nechci, aby to vypadalo, že ho komanduju, jenom bych si konečně chtěla zařídit bydlení jenom s Niallem.

,,Dobře, tak tohle nemusíme řešit. Můžu ještě něco?" Smutně jsem se snažila o úsměv. On jenom přikývl.

,,Chtěla bych miminko!"...

Tak zase vám udělám takovej napínavější konec. :D Omlouvám se, že jsem nepřidávala, nebyl čas a momentálně jsem nemocná, takže jsem spíš ráda, když ležím. Další část vám přidám co nejdřív, ale ještě vůbec nevím, kdy to bude. :D