11| kapitola - Prázdniny ve dvou

664 34 4
                                    

Vím, že je to snad věčnost od minulý kapitoly, ale byla jsem nemocná a navíc máme teď zkoušky :/ Doufám, že nová kapitola udělá někomu radost :) Užívejte hezkýho počasí, resthefuture :) 
P.S. to v záhlaví je Snape Manor podle mě :)


Severus vstal brzo ráno jako obvykle. Nikdy nebyl velký spáč, i když si klidně v době prázdnin mohl přispat. Dal si dlouhou, horkou uklidňující sprchu a sešel dolů do haly.
Byl sice druhý svátek vánoční, ale jejich dům zel prázdnotou. Minul velkou, asi čtyři metry vysokou jedli. Ušklíbl se nad tím.

Naprosto nechápal, proč mají tak obrovský vánoční strom. Respektive chápal, ale důvod mu připadal naprosto směšný. Nesnášel tuhle otcovu vlastnost – mít vše luxusní, pompézní a dokonalé.

Na dlouhém jídelním stole si všiml bílého připíchnutého lístku.

Ahoj Seve,

Jsme pozvaní k Benettovým. Vrátíme se za tři dny. Dávej na sebe pozor.

Máma

Jak typické, pomyslel si. Výzdoba jak kdybychom očekávali královnu Alžbětu a oni stejně nejsou doma. Ne, že by mu to snad tolik překáželo. Kolem se staví pro Selie. Chtěl ji s nimi seznámit, ale to bude evidentně to bude muset počkat.

Přesně za minutu dvanáct si stoupl do krbu. „Dům Chesterových," řekl důrazně a odletaxoval se pryč. O chvíli později se vystoupil z krbu v malém, ale útulném obýváku. Ani se nestačil pořádně rozhlédnout, když ho Selie objala a věnovala mu pusu na uvítanou.

„Už jsem se nemohla dočkat," řekla mu, když se stačil trochu rozkoukat. Všiml si, že ze schodů někdo schází k nim. „Selie?" ozvalo se od neznámého, který nakonec sešel dolů.
„Ano mami?" otočila se za neznámým hlasem otráveně. To vážně nemohli mít chvilku pro sebe? Ta mezitím sešla dolů a všimla si nového příchozího.
„Dobrý den," usmála se na něj mile. „Ty musíš být Severus?" pohlédla na něj. Severus trochu nemotorně sundal svou ruku ze Seliiných zad.
„Dobrý den, paní Chesterová," pokývl hlavou a přijal od ní nabízenou ruku. „Moc mě těší," dodal ještě.
„Říkej mi Eleanor. Jsem moc ráda, že tě konečně poznávám. Selie o tobě neustále mluví," kývla hlavou ke své dceři, která okamžitě zrudla. Severus se po ní pobaveně podíval.

„Tak abychom snad šli, ne?" snažila se to utnout hned v zárodku Selie. Eleanor pochopila záměr a rozloučila se s nimi. Severus se sehnul a vzal její černou tašku.
„Kde máš vlastě tátu?" uvědomil si najednou.
„Šel s kolegy na famfrpálový zápas," odmávla to a spolu s ním nabrala do hrsti letax.

O chvíli později se objevila v prostorné hale. Doslova ji to vyrazilo dech. Věděla, že jeho rodiče jsou bohatí, jenže tohle bylo trochu moc.
„Severusi?" otočila se na něj s otazníky v očích.
„Já vím, je to pompézní," povzdechl si. „Asi jsem tě měl varovat, jenže-" najednou nevěděl jak dál. „Nechtěl jsem, aby sis myslela, že se tím nějak chlubím, nebo-" jeho monolog účinně přerušila. Jednoduše si ho přitáhla za klopy černé košile k polibku.

„Nemyslela jsem to nijak zle," ujišťovala ho. „Jen mě to překvapilo." A nejen velikost domu. Dojalo ji, že se před ní nijak nevytahoval ohledně majetku. Kdysi si o něm myslela, že nedělá nic jiného. Ostatně jako většina zmijozelských z čistokrevných bohatých rodin, kteří dávali ostatním najevo, jaká jsou oproti nim lůza.

„Pojď, provedu tě tu," vzal ji za ruku táhl ji směrem na chodbu. Hala sama o sobě byla působivá, ale co jí naprosto dostalo, byla knihovna. Severus se usmál jejímu nadšení, když prsty přejížděla po nejrůznějších titulech.

Šach mat [HP FF] ✔Where stories live. Discover now