You Said forever.. Do you remember?!✔

|1x54|

Omlouvám se za chyby..:)

Příjemné čtení..:)

Celou noc jsem se s klukama snažil najít May, ale hádejte, nic se nám nepovedlo.

Dokonce mi přišla zpráva, kde byla fotka May jak je svázaná, oči má svázané, leží na nějaké špinavé madraci a je jenom ve spodním prádle a pod fotkou bylo napsáno; Bieber, musím říct, že máš kost manželku - MJ

Měl jsem sto chutí, rozkopat všechno a všechny.

|May|

Probudila jsem se na ostrou bolest hlavy. Otevřela jsem oči, ale pořád jsem viděla tmu, až potom jsem zaregistrovala jak mám něco na očích a že mi to brání se kouknout co se děje.

Chtěla jsem si to sundat, ale nemohla jsem. Měla jsem svázané obě ruce. Začalo mi být chladno. Jakl kdybych na sobě neměla nic.

,,Áá helejme se kdo se nám probudil" Ozvalo se. Ten hlas. Ten hlas znám. Poznám ho. Je mi povědomý.

Slyšela jsem kroky přibližující se ke mě a pak ruku u mého spánku a pak ostré světlo, díky tomu jak mi dotyčný strhl šátek z očí. Párkrát jsem zamrkala a koukla se na osobu.

Byla to žena. Žena, která říkala, že je to moje matka!

,,Ták May" Sedla si vedle mě, ale já se od ní odsunula dál.

,,Co po mě chcete?!" Zamračila jsem se.

,,Chci si s tebou promluvit, jako matka s dcerou" Usmála se.

,,Nejste moje matka!"

,,Jsem tvoje matka! Prostě to pochop už!" Zvýšila hlas.

,,Když tvrdíte, že jste moje matka, tak proč jste mě unesly a držíte mě tu a ke všemu ještě polonahou?!" Znechuceně jsem se na ní koukla

,,Poslouchej--"

,,Ne! Nebudu poslouchat někoho, kdo je můj únosce!" Odcekla jsem

,,Musela jsem, jinak by jsi se mnou nemluvila" Povzdechla,,Prosím, všechno ti řeknu a pak můžeš jít, já tě pustím, jenom prosím" Odmlčela se,,Vyslechni mě"

,,Nebudu vás poslouchat!"

,,Řeknu ti proč jsem tě opustila, prosím" Položila si ruku na tu mou, ale já s mojí rukou trhla.

,,Jediný co chci je abych byla doma s mojí dcerou!" Vykřikla jsem na ní.

,,Fajn" Šeptla a pak mi začala rozvazovat moje ruce a nohy,,To, že si polonahá a spoutaná nebyla moje volba. Museli to udělat kluci. Za to se omlouvám" Povzdechla.

Musím říct, že v pokoji jakém jsem byla byl luxusně vybavený. I posteli byla pohodlná.

,,Věci máš uhm.. Tam" Ukázala na malou kopku věcí na křesle. Nic jsem neřekla a přešla jsem ke svým věcím a oblékla jsem se.

Nevěděla jsem co dělat. Bylo zvláštní, že mě pouští. Proč?

,,Tak pojď" Řekla zklamaně a přešla ke dveřím, otevřela je, vyšla ven a já jí následovala, přešli jsme dlouhou chodbou, až ke skleněným točícím schodům, které se leskli a které nejspíš vedli dolů.

Hodně pomalu a opatrně jsem začala po nich kráčet dolů.

,,Mami? Kdo to je?" Ozval se kluk a pravděpodobně její syn, který nás zastavil u vchodových dveří. Tak zletma jsem se porozhlédla po tom domě a už na pohled vypadal hodně velký ten dům a hodně luxusní.