3.

374 39 7
                                    

Marcus
Radši jsme z parku odešli a já ji vzal domů.
Furt brečela, tak jsem ji objal a nic neříkal.
Pak se ode mě odlepila a koukala do země.
Měla vlas přes obličej tak jsem jí ho schoval za ucho a za bradu ji zvedl hlavu tak abych na ni viděl.
Měla celé červené oči.
,,neplakej"
,,Když Marcusi to nejde"
,,Já vím, ale zkus to, kvůli mě" řekl jsem, zase ji objal a hladil ji po vlasech.
Po nějaké době jsem ji prostě vzal do náruče a odnesl ji ke mě do postele. Přikryl jsem ji.
,,Na chvíli se vyspi, bude ti lépe"
,,Marcusi moc ti děkuju, jsi nejlepší" řekla a usla.
Políbil jsem ji na čelo a šel se na chvíli projít.
Zašel jsem si do lesa a tam si sedl na lavičku.
Nedalo mi to a musel furt přemýšlet nad Sally.
Miluju ji, ale ona to neví. Nechci mezi námi pokazit vztahy...je mi jasné že mě bere jen za nejlepšího kamaráda...
Jedna slza si našla cestičku ven z mého oka...
Dal jsem si obličej do dlaní a chvíli si pobrečel.
Po chvíli jsem se odhodlal a šel zpět domů.

Otevřel jsem dveře a šel po schodech nahoru. Otevřel jsem dveře, ale Sally tam nebyla. Sešel jsem po schodech a uviděl sedět na terase tu nejkrásnější dívku, která kdy vstoupila do mého života.
,,Co tu jen tak sedíš?" Zeptal jsem se a sedl si k ní.
,,Vstala jsem a ty jsi tu nebyl, tak jsem si tu sedla"
,,Promiň že jsem tu nebyl, ale šel jsem se na chvíli projít"
,,V pohodě" odpověděla a usmála se.
,,Už je ti lépe?" zeptal jsem se po chvíli ticha.
,,Je to o něco lepší ale furt je mi na nic"
,,Pojď sem" poklepal jsem na místo vedle sebe.
Posadila se a koukla na mě.
,,A?"
,,Poslouchej...budu tu vždy pro tebe a i kdyby si měla jakýkoli problém svěř se mi...slib mi to ano?"
,,Slibuju..." řekla a objala mě.
Vdechoval jsem její vůni a užíval si ten pocit že jsem tu jen já a ona. Po chvíli se odtáhla.
,,Ani nevíš jak moc jsem ti vděčná" řekla a pohladila mě po tváři.
Byl to tak úžasný pocit. Cítil jsem se energicky. Měl jsem hroznou chuť ji políbit, ale nějak jsem se ovládl...

Sally
Když mě Marcus objal, myslela jsem že se nad tím pocitem rozteču.
Co se to se mnou děje?
Vůbec jsem ty pocity nechápala.

Odešla jsem z terasy a šla si sbalit do Macova pokoje svoje věci.

,,Tak ahoj Marcusi a ještě jednou děkuju"
,,Nemáš za co děkovat"
,,Ale mám...a ticho, nic neříkej"
Oba jsme se tomu zasmáli a následně se objali.
Zase jsem se zachvěla nad tím pocitem když se mě dotknul.
Nevěnovala jsem tomu velkou pozornost a šla domů"
,,Zítra ráno se za tebou stavím a půjdeme do školy" zařval za mnou Marcus.
,,Jasně" zařvala jsem nazpět a zamávala mu.

Otevřela jsem dveře od baráku a hned si to zamířila do pokoje.
Na svém stole jsem našla papírek. Zase rodiče odjeli...super.
Ahoj Sally, omlouváme se ale s taťkou jsme museli na pár dní odjet. Je to součástí práce.
Za pár dní jsme zpět.
Máme tě rádi.
Mamka a taťka.

Takže tu budu zase sama...jako vždy.
Zbytek dne jsem strávila v pokoji a na chvíli jsem si i otevřela učebnice.
Okolo devíti jsem to vzdala a šla si udělat potřebné věci jako hygiena atd.

Lidi fakt se omlouvám ale zase nudná kapitola😭❤
Takže dneska vydám ještě další❤ v příští kapitole už půjdou do školy tak už by to mohlo být zajímavější 😂❤
Předem děkuju za všechny ohlasy 😭❤
Luff ju❤

reason why i'm happyWhere stories live. Discover now