Big Bad Boy [Czech story]

30.part [How much I love you?]

O 3 měsíce později .. 

Budu se snažit vám popsat,co se v posledních měsících událo.

Nejen,že Shai odjela na delší pobyt do své rodné země,ono se proslýchá,že by tam měla zůstat,což znamená,že Niall bude asi častěji nastěhovaný v mé posteli. Asi si myslíte,co jsme my dva zač. Povím vám to.. Kamarádi s výhodami.

Docela jsem se osamostatnila,chodím asi čtyřikrát týdne na rehabelitace a chodím o berlích.

"Chodím".

Vlastně se ani nedá říct,že chodím,spíš přisunu jednu nohu k té druhé,která je silnější.

(...)

"Tati?" volám z kuchyně,když civím do ledničky a chybí v ní mléko "Myslíš,že si babička napsala na lístek i mlíko? Nevím,kdo ho pořád pije,ale zase tu není!"

Táta se pochvíli objeví v kuchyni a mile se na mě usmívá. Otevře dvířka skřínky pod troubou a vytáhne z ní láhev mléka "Myslím,že si zapsala všechno důležité"

Pousměju se na něj,strčím si pod paže berle a odšourám se do předsíně "William s Niallem dnes příjdou?"

"Myslím,že říkali,že příjdou,jen nevím,v kolik" huhlá táta,jelikož si do úst narval horkou sušenku,která doteď ležela na talíři s těmi ostatními.

Zakoulím očima.

"Měli bysme ke dveřím nalepit zápisník,kam by pokaždý napsali příští termín návštěvy.." prohodím a otevírám dveře pokoje.

Táta v kuchyni ještě něco huhňá,to už ale neslyším,protože sedím na posteli a svírám v rukou Niallovi mikinu,kterou si tu včera zapomněl.

Kdyby Shai věděla,co Niall dělá ve svém volnu pomyslím si a má myšlenka mi na tváři vykouzlí nepatrný úsměv.

V tom se mi ale udělá nevolno.

Čelo se mi orosí,ruce se mi začnou klepat a v krku cítím kyselou příchuť.

Sáhnu po lahvi s minerálkou,která stojí na stolku a napiju se.

"Sophie? Zlato!" zavolá na mě babička "Volá ti Niall!"

S úsměvem se zvednu a co nejrychleji se snažím 'dojít' do kuchyně.

Jakmile mě babička uvidí v kuchyni,podá mi telefon a usměje se.'

"Ahoj Nialle" houknu do telefonu a posadím se na židli.

"Ahoj,co děláš?" potěšeně se zeptá a mnou projede známý pocit motýlků v břiše.

Pousměju se. "Vlastně nic moc,akorát jsem našla tvojí mikinu,zapomněl sis jí tady"

"To bylo schválně,aby ti večer nebyla zima. Vždyť si tam seděla nahá.." hlesne do telefonu a já zrudnu jako rajče.

"A tebe nenapadlo,že mám deku?" začnu se smát a dělám,že jsem ten jeho výrok o nahotě neslyšela.

"Napadlo,ale myslel jsem,že má mikina bude pohodlnější" odkašle si a dodá "Mám ti vzkázat od táty,že se staví pro Violet a že zajedou do toho květinářství"

"Babi? Mám ti vzkázat,že se William pro tebe staví a zajedete spolu do květinářství" pošlu vzkaz dál a začnu se smát "A ty nepříjdeš?"

Niall chvíli přemýšlí. Poznám to,protože pokaždý,když nad něcí přemýšlí,začne mrčet.

"Pokud chceš,příjdu rád,jen.."

"Jen?" zeptám se a čekám na jeho odpověď.

"Je doma tvůj táta? Já jen,aby se nedivil,až uslyší z tvýho pokoje divný zvuky. Když to upřesním,vrzání postele"

Vyprsknu smíchy.

Nikdy jsem nečekala,že by Niall mohl myslet jen na to jedno.

"Ano,Nialle,táta je doma" zdůrazním slova táta a doma.

Jelikož táta je se mnou v kuchyni,podívá se na mě a podiví se,proč se bavím zrovna o něm.

Mrknu na tátu a svým úsměvem ho ujistím,že je vše v naprostém pořádku.

"Děláš si..? No,tak to je teda úžasný" začne se smát Niall "A já myslel-"

"Radši už nemysli" přeruším ho,zvednu se a pomalu se s jednou berlí belhám dál od táty "Prostě přijď dneska večer. Je jedno kdy,prostě přijď,ano?"

"Ano,lásko" odvětí.

Jaká lásko? Co mu zase je? Vždyť mi takhle nikdy neřekl!

"Dobře,budu končit. Musím jít pomoct tátovi s večeří" hlesnu a usměju se na sebe do zrcadla v předsíni.

"Těším se" špitne Niall a oba zároveň ukončíme hovor.

              Ležím v posteli a držím se za břicho.

Vážně mi dneska není dobře.

Všechno mě bolí. Hlava,ruce,tělo a hlavně břicho.

Čelo mám znovu orosené a jsem bílá jako smrt.

V tom ucítím zvláštní tlak v břiše,a proto se hned zvednu a došourám se tak tak do koupelny.

   Když se vrátím do pokoje,napadne mě jediné.

Nejsem v tom? Ne,přece nemůžu.

Vlastně můžu. Cyklus se mi prodloužil asi o čtyři dny. Nejdřív jsem si myslela,že to nic není,ale teď?

Sáhnu po malé škatulce v první zásuvce v mé komodě a už zavírám dveře koupelny.

Když čekám,vzpomenu si na Nialla.

Udělali jsme něco špatně? Proboha! Ale co? Nemůžu bejt v tom! Zkazila bych mě i Niallovi kariéru!!

Jenže jeden pohled stačí na to,abych zjistila,že ..

                                                                            THE END

To be continued in Lost Survivors - Big Bad Boy 2 

Díky,že jste četli(y) mojí fanfiction ;33 Dokonalé jste :)

Minnie ;33