Sharing is caring

3.

Starší kudrnka spokojeně bručí a užívá si jízdu na vlně představ, co všechno s Louisem provedou. Konečně se mu dostává opožděné odpovědi od jeho dvojčete.

„Jedna,“ šeptá Edward se samolibým úšklebkem na rtech a volnou rukou mne v prstech jednu z Louisových vzrušených bradavek. „Dva,“ pokračuje Harry a ovládán svým tělem vytváří na králíčkově krku vlhkou cestičku svým horkým jazykem. „Tři,“ syknou oba bratři sborově a v tentýž moment tahají za šňůrky červených krajkovaných tang. Mašličky se naprosto neslyšně uvolní a tanga volně padají k zemi.

Teď, když je králíčkova sladká Velikonoční odměna na svobodě a hrdě se vypíná až skoro k jeho pupíku, můžou všichni potichu vydechnout a udělat, po čem doposud jen marně vzdychali. Tři dlaně, Harryho, Edwardova a i ta Louisova bloudí po rozpálené kůži a dostávají se až k jednomu z hlavních center zajíčkova uspokojení.  Nejdrobnější dlaň okamžitě pomalu obemyká svůj pulzující poklad a párkrát přejíždí od kořene až ke špičce. Jedna z větších dlaní, těžko říct komu patří, bez jakýchkoliv potíží uchopuje dvě malá varlata a opatrně stiskává. Majitel třetí dlaně naznává, že pro něj už není na pokladu místo a tak raději bloudí prstíky až do rýhy mezi králíčkovými zakulacenými půlkami.

Párkrát jen přejíždí shora dolů a naopak a až teprve poté se odvažuje prvním článkem dlouhého prostředníku vstoupit do roztouženého těla jejich králíčka. Odměnou mu je polohlasný sten opouštějící Louisova ústa.

Majitel onoho prostředníku, Edward, pociťuje, že svalstvo okolo není dost stažené, nenachází se v prvotním šoku. „Že ty sis tam už něco strkal, ty malá děvko?“ vrčí agresivně do drobného ouška, na kterém hned poté vyskakuje husí kůže. Louis má chuť přikývnout, ale v naději, že se mu dostane trestu, vrtí záporně hlavou, až jeho vlásky poskočí. Edward se cítí poněkud dotčeně, že není první, který se dotýká tohohle úžasného těla a v sekundě jej opouští. „A ještě mi budeš lhát!“ dodává, varovně mačká jednu z králíčkových půlek a odstupuje.

Pohledem naznačuje to samé jeho dvojčeti a on poslechne, ač poněkud neochotně. „Zůstaň tady s Harrym,“ nakazuje, otáčí se a míří si pro něco, čím zajíčka potrestá. Ten jen nasucho polyká a nechce se mu ztrácet čas, proto se taktéž otáčí a spojuje své ruce za Harryho krkem. Přibližuje pár nadýchaných a narudlých rtů k tomu Harrymu a jemně je otře o sebe. První polibek, první známka něhy a náklonnosti.

Mezitím, co Louis s Harrym projevují něhu a jemnost v podobě vlhkých polibků, Harryho dvojče v pokoji prohledává skříně, pod postelí, všude možně, než našel to, co tak dlouho hledal; proutěnou pomlázku s mašličkou na špičce. Tím dokonale potrestá jejich králíčka, za to, že on nebyl tím prvním, kdo se dotýkal té dokonalosti.

Na postel odloží pomlázku a dále prohledává krabice; potřebuje ho ještě něčím potrestat, něčím, co vibruje a dokonale by ho přivádělo k jeho vrcholu, ale zároveň ho to trestalo za to, že nemá zlobit.

Nalézá to, co hledal;  ano přesně tak, vibrátor. Harry o tomhle stroječku věděl, že ho Edward ukrývá. „Začíná ti trest, Louisi,“ šeptne si pro sebe, napřahuje se pro pomlázku a společně s jeho trestnými věcmi odchází zpátky do obývacího pokoje, kde nalezne králíčka se líbat s jeho bratrem.

V CD přehrávači začala hrát další písnička; ale nikoho to neovlivnilo a ani to nikomu nevadilo. Edward se přesouvá k zajíčkovi zezadu, dýchne mu na krk a tiše mu zavrčí do ouška. „Běž na gauč,“ zachraptí.

Nechtěně až s tichým zakňučením se králíček odtáhne od jeho druhé půlky něhy a odcupitá k pohovce, s mírným vrtěním jeho boků. Edward se podívá na Harryho, který studuje bratrův výraz; zabere mu pár sekund, než mu do těla opět vběhne chtíč a touha a hlavně uvolnění. Jako souhlas, že pochopil bratrův výraz, kývne na souhlas a škodolibě se usměje.