Believe

Believe - 22. kapitola

Pro: Adel9969, PattysBelieber

Z pohledu Justina...

,,Zkusím lokátor telefonu." napadlo mě, když jsme s Kylem bádali na tím, kde by mohla Ellie být.

,,To mi říkáš až teď? Dělej, zkus to!" popoháněl me Kyle. Uchopil jsem do ruky svůj telefon a snažil se jí najít, jelikož naše telefony byly spárovaný. 

,,Hele, už to něco má. Ale, to je nějaká blbost..." zasekl jsem se, když jsem si uvědomil, proč je Ellie ve starým skladu.

,,Mike." hlesnul jsem a viděl, jak se Kyle napjal.

,,Nechceš mi snad říct, že on jí má." vysoukal ze sebe Kyle přiškrceným hlasem.

,,Zavolej policajtům, já jdu zatím do auta." řekl jsem a rychle jel na vozíku až do garáže. Nasedl jsem na sedadlo spolujezdce a čekal až se ke mě připojí Kyle, což se taky o pár okamžiků stalo.

,,Policie už je na cestě tam." řekl, nastartoval auto a vydali jsme se vstříc tomu bastardovi.

Z pohledu Ellie...

,,Zlatíčko, jsi na řadě." řekl Mike nechutně sladkým hlasem a postavil mě i se židlí ze země. Když jsem se koukla na Olivii, zalapala jsem po dechu a vytřeštila oči. Byla celá domlácená, dokonce na sobě měla i krev a hlavu teď měla sklopenou, takže to vypadalo, jako kdyby spala, jenže tu je i možnost, že nespí.

,,Ona je mr-mrt..." nestihla jsem zformulovat otázku a Mike mi skočil do řeči: ,,Ne, jen je v bezvědomí." řekl jednoduše a já nechápala, jak to může brát, na tak lehkou váhu. No, on to je vlastně Mike. Jemu je všechno jedno. Jak jsem s nim proboha mohla dřív chodit? Copak jsem to neviděla? 

,,Teď si trošku pojistím to, abys nemluvila." řekl a přilepil mi na pusu lepící pásku. Snažila jsem se jí nějak dostat dolů, ale bylo to marné.

,,A teď si trošku pohrajeme." zašeptal mi u ucha a následně mi zkousl ušní lalůček. Po celém mém těle mi přešla husí kůže, ale ne proto, že se mi to líbilo, nýbrž proto, že se mi z toho zvedl žaludek. Snažila jsem se křičet přes pásku, říct mu, aby mě nechal, ale nemohla jsem.

,,Přestaň furt křičet." řekl mi výhružně před tváří. Svoje ruce si opřel o moje kolena. Najednou začal levou rukou putovat nahoru a dolů, až mě po chvíli začal hladit na rozkroku. V tu chvíli jsem chtěla umřít. Propukla jsem v hysterický pláč a nohy si stáhla co nejpevněji k sobě.

,,Ty prostě nebudeš poslouchat, ty malá zasraná děvko." řekl a dal mi větší facku než předtím, takže jsem zase spadla na tu ruku. Mike mi odvázal zápěstí ze židle, jinak jsem je ale měla pořád spoutaná.

,,Nevzpírej se, jinak to bude horší." řekl a rozepl si kalhoty, ze kterých na mě vyskočil jeho úd. Prosím Justine, přijď si pro mě.

Mike mě vzal za nohy, stáhnul si mě k sobě, kraťasy i s kalhotkama mi odhodil někam stranou a pak ho do mě prudce vrazil. V tu chvíli se mi z očí začalo valit ještě více slz. Mike byl nějak v půlce, když se dveře od skladu rozletěli. Vyděla jsem tam Justina, Kyla a kupu policajtů. Nebyla jsem si ale jistá, jestli to není třeba jenom sen. Já jsem umřela? zeptala jsem se sama sebe v duchu a doufala jsem, že ano.

,,Nech jí být ty zmetku." slyšela jsem Justinův hlas, ale už jsem zavírala oči a neměla vůli ani sílu je otevřít. Cítila jsem, jak ze mě dostali Mika ven a pak už jen černou tmu...

Z pohledu Justina...

K tomu starému  skladu jsme dorazili stejně jako policie. Uslyšel jsem nějaké chlapské vzdychy a modlil jsem se, aby to nebylo to, co si myslím. Kyle mě tlačil na vozíku a společně se všemi policisty jsme kráčeli ke dveřím skladu, které jsme následně otevřeli. A náhle se vyplnily všechny moje nejčernější noční můry a očekávání. Ellie ležele na zemi, na puse měla pásku a všude jí stékaly slzy, a nad ní se tyčil ten parchant, který do ní přirážel.

,,Nech jí být ty zmetku." zakřičel jsem na něj a Kyle ho z ní rychle strhl. Najednou jsem viděl, jak Ellie zavřela oči. Rychle jsem jel k ní a sklouzl k ní dolů. 

,,Ellie, lásko, prosím prober. Nenechávej mě tu." prosil jsem jí. Najednou se její dech z...

Je taková o ničem, já vím :( Prosím nezabíjejte mě :'( jinak se totiž nenapíše konec a Justin se nepostaví na nohy :D 

xoxo Klára