Sedíš v lavici. Posloucháš nudný výklad učitelky. Ale to teď není důležité. A co je vlastně tedy důležité? Kdo ví... Utápíš se ve svých chmurných myšlenkách. Proč chmurné myšlenky? Sám nevíš. Perfektní rodina, všeho dostatek, skvělý prospěch, oblíbenost - co více si přát?! Ale i přes to vše nejsi šťastný. Co nebo kdo za to může? Také si nejsi úplně jistý. Víš jen jediné - za chvíli to skoncuješ. Možná se lidé, co po tobě zůstanou, budou ptát, proč jsi to udělal. Nikdo ale nebude znát odpověď, ani ty sám ji zatím neznáš. Jen víš, že přesně za týden k tomu dojde a všechno tvé utrpení skončí.
