Večerní setkání

32 3 2
                                    

Sofie seděla u nebelvírského stolu a přemýšlela, jak se vyhnout soutěži. Neměla na takovou otravnost náladu. Mezitím co nepříčetně koukala do blba, ve Velké síni se to jen hemžilo různými radami, nápady, názory a konverzacemi na téma 'Jak hodlám vyhrát'. Poté ředitel vyhlásil čas oběda, protože už beztak byla jedna hodina. Všichni včetně učitelů si sedli a dali se do jídla s tím, že debatovat se da i u jídla. Jen jedna osoba v této místnosti nejedla a ani se nebavila. Byla to Sofie. Trápilo ji, že se musí zúčastnit losování do soutěže a nedej bože i soutěžit v samotném turnaji. Nikdo si jí nevšímal. Tedy skoro. Snape ji už nějakých pár minut pozoroval, a přemýšlel, jestli to má Sofie po něm. Nechuť k povinným turnajům.
Po obědě se tedy rozhodl, že si promluví se Sofií. Třeba by se dalo nějak vymyslet, aby se nemusela soutěže zúčastnit.
Jenže jak se tak nepříčetně koukal ma Sophii ( ano, opravdu se takto díval ), uvědomil si, že se Sophie dala mezitím do rozhovoru s tou Grangerovic holkou. Její tvář teď zdobil natěšený úsměv a vesele pokyvovala hlavou. A to neznamenalo nic dobrého. Jestli někdy něco o své dceři zjistil, tak to bylo právě to, že tenhle úsměv znamená samé problémy. Unaveně si odfrknul a pomalým krokem odešel do svých komnat. Tam už snad něco vymyslí.
Ještě než ale zavřel dveře od Velké síně, postřehl, že Sophie se začíná zvedat a někam odchází. 'No, to bude ještě velmi zajímavé' pomyslel si, a samým natěšením, že bude moci strhávat body si div nezamnul ruce. Pak spokojeně odešel. Tedy jen na teď, protože si je na sto procent jistý, že na dlouho to nebude.

Moriteur [ POZASTAVENO ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat