Škola drsných lásek

197 10 0
                                    

Chokerovy prsty mi velmi lehce přejely po hrdle.

"Hodláš dostát svému jménu?"

Dělal jsem si z něj druhou legraci. To už mé hrdlo sevřel, že jsem zalapal po dechu.

"Nejsi dnes nějakej drzejší, Ito?"
"J-s-...Eee..."

Snaha používat hlasivky zcela opadla, když mne Chokerovy rty na mých připravily doslova o všechen vzduch.
Odstrčil jsem ho, takže byl nucen mě pustit.

"Co vyvádíš?!... Ještě někdo přijde!"
"Stydíš se snad, že by tu někdo hledal tvůj holej práskačskej zadek?"

Připálil si cigaretu a usklíbl se.
"Ne, to ne... Jenom..."
Protočil oči.
"Nech mě hádat. Ne ve třídě."
"Správně. Ne ve třídě. Je to jako... Kdyby se tu někdo koukal."

Znechuceně jsem se zašklebil.
"Ale, ale... Ty jsi mi citlivka." Prohlásil s úšklebkem. Přitáhl si mne k sobě a znovu přitiskl rty na mé.

Přitom mne přinutil vdechnout trochu cigaretového kouře, až jsem se rozkašlal.
"Idiote-... Huh! Eeh!..."

Namísto omlouvání se rozesmál. "Copak? Líbáš mne i normálně a kouř ti nikdy moc nevadil. Ani jiný moje praktiky."

"Proč by se ti tak taky říkalo, ne?"
Udělal dva maličké kroky, ale i tak to stačilo, aby mne donutil se zády přitisknout k prázdnému učitelskému stolu.

"Kvůli mojí něžnosti to nebude."
Tiskl se na mě a já i přes kalhoty cítil, že už je pro tohle velmi nadšený.

"T-tady? Na učitelským..."
"Neblázni. Děláš, jako kdyby tu uprostřed noci někdo mohl být."
"Ale zítra budou..."
"Pokud tu ty nenaděláš bordel, nic tu nezbude."

Odmlčel jsem se a pak jsem se zamračil.
"Jakoby tohle bylo fér!"
"Bylo se mnou někdy něco fér?"
Chtěl jsem odpovědět, ale to už mne Choker zprudka otočil a natiskl tváří na učitelský stůl.

"Aau-."

Ozval jsem se, ale nevyvíjel jsem žádný protitlak... Neb popravdě mne to, co se teď dělo trochu vnitřně vzrušovalo...

"Vždycky máš plno řečí, ale pak stojím za to, no ne?"
Nahnul se k mému uchu a lehce do něj kousnul. Zahodil cigaretu a už mi začal rozepínat kalhoty.

"Chokere počkej..."
Na oslovení už nedbal. Už mu to bylo nejspíš i jedno. Jeho horký dech mne šimral na zádech, až jsem měl pocit, že se mi zježí všechny vlasy.

Musel jsem se mu trochu natisknout na klín, aby bez problémů rozepl můj pásek...

To ho zřejmě nabudilo ještě víc, neb ze mne začal servávat už skoro všechno.

"A-au!"

Ozval jsem se bolestně, když hrubě chytl mé vlasy a donutil mne tak se prudce ohnout v zádech zpět k němu.
Nepouštěl mé vlasy, když mi - knoflíček po knoflícku rozepínal košili. Jeho jazyk mi přejel po hrdle a mé tělo začalo polévat vzrušení.

Přivřel jsem oči...

To už mi volnou rukou stáhnul košili z ramen a pustil jí na podlahu. Avšak ani tehdy mě tak docela nepustil. Ostřeji mne kousl do hrdla, když si rukou pohrával s mými bradavkami.
Zatím po nich jen zlehounka přejížděl prsty, či je mnul...

"Hmm... Hned vedle toho, co jsem ti udělal posledně..."
Zavrněl, když mne znovu kousnul.
"Však... Jsem... Musel nosit... Šály."

Ozval jsem se tlumeně. Zrychleně jsem dýchal a i přes Chokerovu radu tu nic neušpinit, jsem už teď pochyboval, že to zvládnu splnit.

NocturnalOù les histoires vivent. Découvrez maintenant