Setkání lovců

Kapitola I.

"Deane! Sakra Deane vstávej už!" Sam vztekle hodil po Deanovi polštář. "No pozor, Sammy se nám naštval." ozvalo se přidušeně z hromady lůžkovin. "Deane, víš že spěcháme. Jestli chceme stihnout to setkání s Argentem, musíme vyrazit, ať to stihneme. Máme tam být už za tři dny" "No jo, no jo. Klídek Sammy, už vstávám."

Dean vylezl z postele a šel se do koupelny obléct. Jak už u něj bylo zvykem, vzal si jeany, šedou kostkovanou košili, a tmavé triko. Vyčistil si zuby, a před zrcadlem si prohrábl vlasy. Když se vrátil do pokoje, Sam už měl bundu, a hodil po něm klíčky od Impaly. Dean je obratně chytil, ale v zápětí se ohradil "No moment, a co snídaně?" "Ta byla před hodinou. Když jsem ti ji nabízel, zabručel jsi něco tak sprostého, že to radši nebudu opakovat. Pochopil jsem z toho, že snídat zřejmě nechceš." Kdyby pohledy mohly zabíjet, Sam by v tu chvíli zemřel aspoň padesátkrát.

Vyjeli. "Koupíš si něco cestou" smířlivě nadhodil Sam, zatímco popraskaná asfaltová cesta pod koly rychle ubíhala. "Chtěl jsi říct "Koupím ti něco cestou" ne?" zamračil se Dean, a otočil ovládáním rádia tak, aby hlasitá hudba přehlušila všechny Samovy námitky. "Po obědě si dám koláč."  "Nebo radši dva." zabručel si Dean pod vousy, a jen při té představě se mu sbíhaly sliny. Usmál se. Nakonec to třeba nebude tak špatný den. Hlavně aby už byl ten oběd.
Sešlápl plynový pedál o kousek níž, a Impala poslušně zrychlila.