Silent Prince -larry -DOKONČENO-ÚPRAVA-

VI. ,, Je hrozný chtít něco co mít nemůžu."

Byl pátek a ten den byl vždy překvapivě pro Louise nejneoblíbenější.Ráno musel snídat o půl osmé s otcem v jídelně v západním křídle hradu.Nesnášel to.

Všechny ostatní dny princ snídával v okolí zahrady a nebo v ní a kor poslední dny rád s výhledem na Harryho.

Dobře,možná kdyby to rodinou snídaní končilo byl by pátek přijatelný,ale celé poledne musel Louis plnit princovské povinosti.

,,Louis,podíval ses včéra na ty pergramenty co jsem ti poslal do pokoje?"Pověděl po chvíli u snídáně otec a Louis zalapal po dechu.

Princ chvilku pátral v paměti co za pergrameny to vedle něj leželo na stolku,ale za boha si nemohl zpomenout.

Taky jak by mohl.Nepodíval se na ně ani koutkem oka.Celý večer a celou noc strávil v objetí Harryho nátělníku a hlavu mu jako pokaždé zabednily nečisté myšlenky na něj.

Tohle se mu ještě nikdy předtím nestalo.

Vždy si všechny papíry svědomitě procházel.Ani jeho milenec Franchesko s ním nedělal to co zahradník Harry.

Krásný a sexy Harry s nádhernými svaly.Drzý,atraktivní Harry co prince dokáže během chvilky třeba čtyřikrát přivést do rozpaků.

,,Louisi Williame..?"

Princ sebou při zaznění jeho dvou jmen mírně cukne a vrátí se zpátky na zem.

Jeho otec ho pozoruje se zdviženým obočím a čeká na svou odpověď.Zdá se mu,že je poslední tři dny jiný.

Nečeká na slovní odpověď a tak,když Louis lživě přikývne pokračuje dál v konzumaci snídaně.

--------

Harry celou noc ležel obrácen k velkému oknu do zahrady a hleděl na hvězditou scenérii za ním.

Proč je život tak nespravedlivý?Proč se nemohl narodit lépe?

Princ se mu tak zoufale líbil.Bohužel pro něj,princ by si nikdy s prostým poddaným nezačal.

I přesto všechno jak moc ho ranila skutečnost,že ho nikdy nebude moci políbit,dotýkat se jej či sdílet s ním lóži,chtěl mu pomoc.

Něják jej rozmluvit musí.

Zívnul a koukl se naposled na nejzářivější hvězdu,protože mu tolik připomínala princovi oči.

Ráno na snídani v jídelně potkal jen Vasila a Debbie a prince se bohužel nedočkal.

Možná se mi po včerejšku vyhýbá.

A tak mu nezbývalo nic jiného než jít makat.Dnes se rozhodl pro dosekání suchého křoví a možná taky proto že doufal že za ním princ dojde jako včéra.

Možná by se mohl zas zranit,aby se ho princ zas tak krásně dotýkal a on mohl ležet v jeho posteli,která voněla jim.

Pustil se do sekání,ale ne tak soustředěně jako včéra.Pořád mu to nedalo a pokaždém čtvrtém seknutí se s nadějí,že za sebou spatří Louise opřeného o hrad jak na něj kouká a usmívá se otáčel.

Nebyl tam.Nestál tam a nepozoroval ho.

Možná se na mě po včerejšku zlobí.A nebo taky proč by se zahazoval s chudým vesnickým balíkem.

Louis mezitím seděl v otcově pracovně a poslouchal Královského rádce Eduarda jak vypráví o výhodě spojenectví s vedlejším království.

Pozoroval svého otce jak dumavě přemýšlí nad slovy rádce.