24.

2.6K 102 15
                                    

S úsměvem vstanu z postele když mi zazvoní budík. Škoda že jsem včera nemohla spát u Nialla, protože musím do práce, ale po práci mě vyzvedne a a budeme se učit na kytaru. Teda prej ne úplně učit protože už mě vše naučil, ano já vím jsem talent že jsem se to naučila během dvou dní. Ne dělám si legraci, to spíše Ni je dobrý učitel. Takže jsem zvědavá co ta moje láska zase vymyslí. Vykonám raní hygienu, obleču si bílo řůžové takové sportovně stylové tričko s tříčtvrtečním rukávem. Vlastně je to to stejně co jsem měla včera, akorát že tamto bylo červeno bílé a k tomu obyčejné uplé džíny s kšandami. Nanesu make-up, řasenku hnědé stíny a světle růžový lesk na rty, vlasy nechám volně.  Jako obvykle se nasnídám a vyrazím do práce. 

,,Ahoj Rose, pojd sem rychle. Jsi v časopisu." řekne Bell hned jakmile vstoupím do kavárny. Rychle se k nim rozejdu a kouknu na onen časopis. Wow, fakt jsem tady. Jsem nevěděla že tam ty fotky z toho focení budou tak rychle. 

,,Rose řeknu ti, kdyby jsi nebyla s Niallem tak bych do tebe šel." zasměje se a já s ním. Ještě chvíli to tam probíráme, než se dáme do práce.


,,Ahoj lásko." usměje se na mě Ni, když příjde poté co už zavřeme a věnuje mi polibek. I já ho pozdravím a on se přivítá s Bell a Danem. 

,,Tak jdeme moje krásná přítelkyně ?" zeptá se Ni a já se zasměju.

,,Ty už jsi to viděl co ?" zeptám se ho.

,,Jasně že viděl. Na těch fotkách ty to moc sluší. Jo a tady ti El posílá peníze od Avril." natáhne ke mně ruku s penězi kterých je teda více než jsem vůbec doufala a já si je uklidím do peněženky. 

,,A od kdy čteš modní časopisy ?" uchechtne se Bell. 

,,No ona ani nebyl potřeba. Je toho plnej internet. Všude se řešíš ty. Vědí jak se jmenuješ, kde pracuješ a já nevím co všechno, takže se připrav že ti ted možná budou fotografové v patách, nemají problém přijít i sem." smutně se na mě podívá. 

,,To jsem taky zjistila. Dneska už jich tady bylo tak deset." povzdechnu si. 

,,Je mi moc líto, to všechno je kvůli mně. Kvůli mojí práci." smutně se na mě dívá. 

,,Ne Ni, ty za to přeci nemůžeš. S tím jsme museli počítat." pohladím ho po tváři kde raší tří denní strniště. Poté se rozloučíme s těma dvěma, nasedneme do Niallova auta a jedeme ke mně. 

,,Tak už mi řekneš co dneska budeme dělat ?" zeptám se ho když už sedíme u mě v pokoji, každý s kytarou v ruce. 

,,Pomůžeš mi složit písničku." usměje se a vytáhne nějaké papíry. 

,,Cože ?" vykulím na něj oči. 

,,Slyšela jsi. Prostě s tebou chci složit písničku a pak jí někam nahrát." usměje se na mě. 

,,A uvědomuješ si že jsem to v životě nedělala ? A kam to pak jako chceš dávat ? " 

,,Ano uvědomuji, ale taky vím že to zvládneš, uvidíš věř mi. No kam, třeba na facebook, instagram, na všechny sociální sítě. Teda samozřejmě pokavad s tím budeš souhlasit. Nechci tě do toho nutit, ale myslím že by byla škoda neukázat světu tvůj talent. Tak co souhlasíš ?" zeptá se a já nakonec přikývnu.

,,Jo." řekne nadšeně a na to se oba zasmějeme. 

,,Dneska už mě něco napadlo, chceš to slyšet ?" zeptá se a já nadšeně přikývnu. Koukne na papír a začne hrát a zpívat. 

,,For your love, I am reborn, you are everything to me.

It's cold and I do not have you and the sky has turned gray

I can spend a thousand years dreaming that you come to me

Because this life is not life without you." dozpívá a dohraje. Zatímco já se zářivě usmívám. 

,,Páni Ni, je krásná. Teda ten kousek je krásný." zasměju se. 

,,Děkuju. Když jsem to psal myslel jsem na tebe. Tak a ted musíme vymyslet dál. Napadá tě něco ?" Jeho slova mě opět zahřejou u srdce. 

,,Já nevím Ni, opravdu nevím jak se to dělá." kouknu smutně. 

,,Tak mě poslouchej. Nech se unášet citama a pocitama. Prostě se uvolni a zamysli se. Já myslel na tebe, všechno v tý písničce je pravdivý. Jsi pro mě všechno, a když tě nemám celý svět jakoby ztratil veškerou barvu i obloha je pouze šedá, sice jsem o tobě nesnil tisíce let, ale přišlo mi to jakoby to tak dlouho bylo a kdybych tě ted neměl, jakobych nežil, nebyl by to žádný život. Na tohle jsem myslel a pak to je lehce upravil víš." kouká mi do očí a já se usměju. 

,,Je to krásný Ni." šeptnu. Zkusím to jako on. Koukám mu do očí a přemýšlím jak vyjádřit své city, aby se to hodilo k té písničce. Nakonec řeknu první co mě napadne. Nebo spíše zazpívám.

,,I'll wait for you because you taught me to live....." zazpívám a hned pokračuji. 

,,I will follow you because........" zaseknu se protože nevím jak pokračovat, to se do toho ale vloží Ni. 

,,I want to give you my world." usměju se nad jeho nápadem. 

,,No vidíš že to jde." usměje se a když domyslíme slova sloky tka doplníme i hudbu a takhle to děláme i u dalších a dalších. Netrvá to ani nějak moc dlouho a písnička je hotová. Musím uznat že se nám povedla. Jen se trošku bojím až jí budeme natáčet. Přeci jen víte jaké mám já sebevědomí. Přesně tak vůbec žádné. I když je fakt, že s Ninim se cítím jinak. Cítím se víjmečně a to jen díky němu. 


Tak předposlení díl zlatíčka. Zítra už poslední díl, poté Epilog a pak nová stoka. Užíjte si silvestra a prosím o voltes a komentíky. 

Q: Jak plánujete oslavit silvestra ? 

A: S rodinou, budeme hrát společenské hry a společně vyčkávat na půlnoc. Poté se tak možná vykloníme z oka a půjdeme spát. Koneckonců to tak děláme vždy :))

One way or another (N.H.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat