He is mine

Kapitola VII. - Bar

Stočil jsem pohled směrem k Adamovi. Stál jako přikovaný a vedle něj stál jeho donedávna tajný přítel, lomcoval s ním, hučel do něj, ale Adamova pozornost patřila mě. Muž od mých rtů, kterých jsem mu nedovolil se dotknout těmi jeho, sjel na můj krk a začal mi ho, svým způsobem i celkem jemně, okusovat, a já zaklonil hlavu, abych mu to umožnil. Po krátké chvíli jsem se odtáhl, posadil jsem se na kraj pódia, sebral jsem nějakému chlápkovi drink a obrátil ho do sebe. Potřeboval jsem víc alkoholu. Znovu jsem se postavil na čtyři a prohnul jsem se jako kočka. U toho jsem zavrtěl zadkem. Skoro jsem přestával vnímat, co vlastně dělám, ale výnos to mělo slušný. Za spodkama jsem měl snad víc peněz než nějaká ta kurva, co to má, narozdíl ode mě, v popisu práce. Postavil jsem se už normálně, ale opatrně. Ještě aby se mi z alkoholu zamotala hlava a já se ztrapnil pádem. Tohle byla až moc velká zábava a já se jí prozatím nehodlal vzdát. Dokonce i ty kluci a holky, co tu byli na tyčích, se klidili. Stejně jsem teď byl pro toto publikum hlavní hvězdou já. Jak jsem byl na nohách, otočil jsem se zády ke zvědavým pohledům a zavrtěl jsem znovu zadkem. Třeba mě ale někdo vojede...jsem mimo, hlásil se můj, zatím ještě celkem zdravý, rozum, ale alkohol v krvi a žárlivost na toho nového chlapa Adama smíchaná se vztekem na Adama a poctou z pohledů a pozornosti ostatních rozumu hned protiřečil jednoduchým: No a co. A měl jsem pravdu.
Když jsem se uráčil slézt z pódia, i když většina mých diváku byla proti, a oblékl jsem se, přišel za mnou Adam, tentokrát byl Jackson ale v nedohlednu. A já tak byl spokojený. Tedy dokud Adam nepromluvil. Nešlo o to, že bych neměl rád zvuk jeho hlasu vycházejícího z těch dokonalých rtů. Šlo o to, co z těch rtů šlo za slova. „Thomasi, můžeš mi vysvětlit, co to bylo?” řekl přísně a stejně přísně se i tvářil. To snad nemyslí vážně. Chce si hrát na mýho tátu, nebo co kurva? Podíval jsem se mu drze do očí. Jen jsem to udělal, všiml jsem si téměř neznatelného znejištění v těch dvou modrých studánkách. „Adame,” začal jsem sarkasticky, „já si můžu dělat, co chci. Jsem dospělej. Můžu se sjet do němoty, můžu šukat s kym chci, můžu se svlíkat v baru, točit se kolem tyče a tobě i komukoli jinýmu to může bejt u prdele. Nejsi můj zasranej otec, tak se tak laskavě přestaň chovat a nekaž mi furt zábavu!” řekl jsem mu. Byl jsem trošku pod vlivem alkoholu, ale přecijen se to i hodilo, protože to šlo snadněji ven. I když to možná Adam myslel dobře. Ale vždyť já s ním taky plno věcí myslím dobře! Poslouchá mě on? Ne. Budu poslouchat já jeho? Myslím, že odpověď je jasná jako facka. „Co, Adame?” řekl jsem po nějaké době, kdy vládlo mezi námi ticho. „Ztratils řeč? Já nejsen jako ty kurvy, co si taháš domů. Kurva, já se tak moc snažim, aby sis mě nějak všímal, ale ty lezeš za nima. Řekni! V čem jsou lepší než já? V tom, že jsou zkušenější v posteli, protože maj každej den nejmíň deset chlapů? Mám se k nim snad přidat? Všimneš si mě pak konečně?” Adam chvíli mlčel a potom se nadechl a konečně taky něco řekl. Proč konečně, když jsem si ještě před chvílí stěžoval? Přišlo mi, že tu konverzaci vedu sám. „Sklidni se, Tommy.” řekl nakonec. „Nejsou to kurvy, nikdy jsem netvrdil, že jsou lepší než ty a mluví z tebe alkohol.” dodal a chtěl mě vzít za ruku a nejspíš odvést, ale já mu uhnul. „Půjdu s Ashley.” zavrčel jsem a obešel ho. Namířil jsem si to k baru a objednal si pivo. Barman mi to přinesl a když jsem mu chtěl zaplatit, řekl, ať si je nechám, že si to moje vystoupení užil taky. Tak jsem měl pivo zdarma. Nestěžoval jsem si. Po chvíli si ke mě přisedl chlápek, kterému nemohlo být víc jak třicet pět. Měl smaragdove zelené oči, tmavě hnědé vlasy a úsměv mu zářil skoro stejně dokonale jako Adamovi. „Ahoj,” řekl přátelsky, „viděl jsem tě tam nahoře. Moc hezky se hýbeš.” řekl a mrknul na mě. Napil jsem se a pohledem se vrátil k němu. Že by mě fakt někdo vohnul? Jak jsem tak na něj koukal, dal bych si říct... „Díky.” odpověděl jsem mu a čekal, co z něj vypadne dál. Mezitím jsem si ho prohlížel. „Napadlo mě,” řekl s laškovným úsměvem, „jestli bys neměl chuť si trochu zadivočit?” Pohladil mě po stehně a olízl si mlsně ret. Já si ten svůj trochu skousl. Přemýšlel jsem, co odpovědět. Sex už jsem samozřejmě měl, takže vás ujišťuji, že jsem se nerozmýšlel, jestli chci přijít o panictví s ním. V tom už ho dáávno někdo předběhl. Šlo mi o to, že vlezu do postele s úplně cizím chlapem. Kromě toho jsem v davu lidí zase spatřil černovláska s modrýma očima. Mohl jsem kývnout a tenhle muž by mě odvedl někam, kde by nás Adam nerušil. Stačilo jen kývnout. Zdá se to být tak snadné, ale ne pro někoho, kdo prožívá vnitřní boj. Stačilo kývnout a mé starosti se rozplynou aspoň na nějakou dobu. Těkal jsem očima z neznámého muže na blížícího se Adama a zase zpět, dokola, pořád a pořád...

Tak co myslíte? Půjde Tommy s tím chlápkem nebo ne? ;)