Harsh Generation

Dům Elisabeht Quinn, 24. 3., 23:00

Přesně ve 23:00 odešla Elisabeht Quinn ze svého domu, zamknutí odbyla pouze na jedno otočení klíčem s vědomím, že nikdo o jejím bydlišti nejsou dostupné informace a proto není třeba se obávat. Navíc, systém zavedený Kontrolory přece fungoval výborně, kriminalita byla snížena na 1% ročně, o které se postarali Harsh Generations.

Celý skupina, vyjíma Blue, byla schovaná za hustým křovím nedaleko domu, odkud bylo díky dalekohledu výborně vidět na celý pozemek. Flex na zem položil průhledný holografický tablet a promítl do prostoru 3D plán domu.

"Fajn, takže jako první se Crowbar vloupá dovnitř s čipy od Blue, ty rozmístí na ovladači systém domu, který je v obýváku a na všechny počítače, co najde. Potřebujeme mít přístup k bezpečnostnímu systému a ke kamerám. Potom Si rozdělíme pokoje, kde uděláme bordel, to už nechám na vás. Každopádně ještě Rust vytáhne data z počítače Quinnové. Měli bychom to stihnout do půlnoci." Flexovi se lehce třepal hlas nervozitu, byla to jeho první akce, kterou mohl naplánovat a řídit. Vždycky Harshovi záviděl jeho postavení, ale až teď pochopil, jakou na sebe Harsh vzal odpovědnost.

"Jdu na to!" kývla Crowbar, odložila mikinu, která by ji zbytečně zavazela.

Přední i zadní vchod byl opatřen laserovými paprsky, které okem nešly vidět. Mohli si pořídit drahé brýle, přes které by lasery šlo vidět, ale z praxe jim stačilo trochu hladké mouky nebo moučkového cukru.

Crow našla alternativní cestu přes pootevřené okno do kuchyně. Trochu prášku rozsypala pod okno a k jejímu překvapení tam žádné lasery nebyly. Flex počítal s tím, že nebude tak blbá a lasery bude mít pokrytý celý dům, ale jak se zdálo, že Qunnová podcenila přípravu.

Lehce se protáhla oknem a pro jistotu před sebe neustále rozhazovala hrstičky mouky. Na stěně, která dělila kuchyň od obývacího prostoru, byl zabudovaný tablet. Opatrně ho vytáhla, odmontovala pomocí malého kapesního šroubováku zadní kryt a mikročip vložila na první místo, které vypadalo jako výstupe, co popisovala Blue. Tablet ji selhal již v rukou a celý dům byl tak vyřazen z provozu, což byl přesně ten stav, který potřebovali.

"Blue, ten tablet kleknul!" vyděšeně křičela do vysílačky.

"To je dobře, za chvíli se rozsvítí a budu ho moct odtud ovládat. Hlavně s tím nic nedělej a polož ho zpátky." ozvalo se zpátky z centrály. A přesně tak, jak říkala Blue, tak se i stalo. Dům se do minuty nahodil zpátky a Blue tak měla přístup ke všemu, od bezpečnostního systému, přes kamery až do některých počítačů a telefonů, které byly se systémem SafeHome spárované.

"Vypínám bezpečnostní systém. Můžete jít dovnitř. Hlídám kamery, kdyby něco."

"Skvělá práce, holky." pochválil obě slečny přes vysílačku Rust a poslal celou skupinu dovnitř. Rozdělili se do menších skupinek a vyfasovali pytel se vším, co jim mělo pomoc znetvořit dům, jako byla umělá krev, barvy ve spreji, čerstvé maso, hlína, písek,...

Harsh a Crowbar obsadili hlavní ložnici, kde na stěnu namalovali znak bafometa a umělou krev postříkali všude, kde se jen dalo. Výhodou byl design laděn do bílé barvy, takže všechno krásně vyniklo. Písek pak nasypali do většiny bot, které se jim povedlo najít.

Destiny, Steel a Skinny zrujnovali největší místnost v domě- obývací pokoj. Uprostřed podlahy nakreslili velký pentagram, kam postavili napůl rozloženou mrtvou kočku, kterou Rust našel za domem, maso rozházeli po sedačce, hlínou zasypali všechny poličky, umělou krev vylili na bílý sametový koberec a na stěny nastříkali barvou urážlivé a vulgární nápisy.

Flex s Rustem vyzdobili kuchyň. Kuchyňská linka byla pokrytá tlustou vrstvou lepkavého slizu, který doma vyrobili, podlaha se topila v litrech umělé krve a skříňky byly popsané stále se opakující větou: "Zabij se, děvko!". Rust navíc stihl nainstalovat soubory z flešky do počítače Quinnové.

"Vidím přijíždět auto, rychle odtama vypadněte!" ozvalo se od Blue z vysílačky. Všichni rychle zabalili, co šlo a zadním vchodem sprintovali do centra. Přes centrum to byla nejrychlejší cesta, ale kontroloři byli všude kolem. Hodili pytle s pomůckami do nejbližší popelnice a vyšplhali se na první panelák, který viděli.

První šel Harsh, jako vždy. Musel přemýšlet, co kdo dokáže uskákat a kudy je to nejvýhodenější cesta pro všechny. Vzali to přes obchodní centrum, které nebylo vyšší než většina paneláků okolo, zato ale zabíralo velkou plochu. To ulehčilo práci všem, nebylo třeba riskovat a přeskakovat několik metrů z budovy na budovu. Z obchoďáku pak přeskočili na nejbližší panelák stejné výšky a utíkali dál. Od základny to bylo jenom 10 minut běhu, ale byli nuceni zastavit. Ozval se výstřel,nikdo nestihl zpozorovat, odkud, ale zasáhl Harshe do ramene.

"Kurva!" vykřikl a chytil se za ránu, která masivně krvácela. "Rychle k zemi!" zakřičel a všichni si na jeho příkaz okamžitě lehli na břicho, jediný Harsh ležel na zádech a válel se v bolestivé křeči.

"Sakra, Harshi, co budeme dělat? Dokážeš to uskákat až do základny?" starostlivě se vyptávala jeho sestra Crowbar. Měla o něj hrozný strach. Sice už předem věděla, co Harsh řekne, že je pošle domů a ať se o něj nestarají a nechají ho tady, ale doufala, že bude schopný to nějak doskákat.

"Běže beze mě." zavrčel a zdržel se zuby nehty, aby nekřičel bolestí na celé kolo.

"Ani náhodou. Nenecháme tě tu. Crowbar tu zůstane s tebou, já dovedu zbytek domů a vrátím se s lékarničkou. Ošetříme tě a ráno tě odtud dostaneme." přikázal Steel se svým nekompromisním pohledem. S jeho návrhem souhlasili všichni, byla to nejrozumnější možnost.

"Neboj, brácho, tohle zvládneš."