Night love or nightmare?

10.kapitola

,,Jmenuje se Niall Horan.“

,,Cože?“ vyjekla jsem. Okamžitě se mi vybavila blonďatá hříva s podmanivýma modrýma očima. Dokázala jsem si představit, na co se nechala sbalit.

,,Je naprosto dokonalej,“ řekla s přitroublým výrazem na tváři.

,,Nevěřila jsem, že to někdy řeknu, ale jsem ráda, že je Kristin zamilovaná,“ zamračila se Carol. ,,Vážně jsem to řekla?“ zasmála se a tím si vysloužila od Kristin bouchnutí do ramene.

,,Místo toho, abyste mě podporovaly, tak se mi tady akorát smějete. Děkuju moc,“ sykla ironicky a založila si ruce na prsou.

,,Ne, teď vážně. Přeju ti to,“ řekla jsem s upřímným úsměvem. Kristin se vděčně usmála a svůj pohled přesunula na Carol.

,,Takhle se máš chovat,“ ukázala na mě. Carol vyplázla jazyk.

,,Co tady furt děláte, do práce. A hned!“ uslyšeli jsme ode dveří a pohled nám padl na Liama, naštvaně stojícího ve dveřích.

,,Jistě šéfe,“ zašveholila Carol. Liam odešel a já se obrátila na holky.

,,Proč je tak protivnej?“ zamračila jsem se.

,,Od včerejška je takovej furt,“ pokrčila rameny Kristin. ,,Konec konců, dala jsi mu košem,“ připomněla mi.

,,Nedala jsem mu košem. Nic jsme spolu neměli, akorát jsem mu řekla, že ho neberu v tom...určitým směru,“ vysvětlila jsem. 

,,To je jedno. Očividně jsi mu zlomila srdce.“

Teď by měla nastat ta chvíle, kdy si uvědomím, jakou strašnou chybu jsem udělala a měla bych se za ním rozeběhnout s omluvou. Ale ne, necítila jsem se nijak provinile. Upřímně, byla jsem ráda, že jsem mu to narovinu řekla. Taky to mohlo dopadnout hůř.

,,No nic,“ prolomila jsem ticho. ,,Jdeme.“

Spolu s holkama jsem se zvedla a zamířila na krám.

Zayn

,,Co máš v plánu na dnešek?“ prolomil jsem ticho při bezduchém koukání na televizi. Dostalo se mi pohledu od pomněnkově modrých očí.

,,Eh, nevím. Přemýšlel jsem, že půjdu...ven. Třeba do kina,“ dodal rychle. ,,S Perrie.“

,,Aha, dobře. Jen jděte. Bavte se.“

,,Chceš si sem natáhnout tu holku, že mě vyháníš?“ zeptal se se smíchem.

,,Nevyháním tě,“ bránil jsem se. ,,A jo, chci si jí sem natáhnout.“

,,Okej, budu pryč,“ řekl a zvedl ruce. ,,Konec konců, mám něco na práci,“ vydechl a zvedl se.

,,Kdy mi konečně řekneš, co máš za lubem,“ zeptal jsem se ho, zatímco přešel ke dveřím a navlékal si lehkou koženou bundu.

,,Až bude ten správný čas,“ řekl s úšklebkem a zavřel za sebou dveře.

Povzdechl jsem si a zavrtěl hlavou nad jeho nemožností a dál se věnoval televizi.

Asi o hodinu později mi zavibroval telefon, oznamující novou zprávu. Otevřel jsem jí a jakmile jsem si jí přečetl, vytvořil se mi na tváři široký úsměv.

,,Za hodinu a půl končím, podnikneme něco?“

Dokázal jsem si představit její roztomile stydlivý úsměv. Rychle jsem naťukal odpověď a klikl na tlačítko odeslat.