Kotvim tam, kde mám.

4

Dnes je to přesně pět let od smrti Alex. Mám v plánu s malým Niallem - neříkal mi Kenny, že se náhodou jmenuje Petr? - zajít na hřbitov. Abych pravdu řekl, těším se na ten den, kdy malýmu řeknu, že Zlatka ve skutečnosti není jeho maminka, ale je to Alex. Nebudu to v sobě dusit, protože to ani nejde.

,,Niallere, oblíkat, jdeme papa" otevřel jsem dveře do jeho herny a on se na mě podíval s jistým zděšením v očích.

,,Tatí, a co hlačky?" zašišlal a já začal přemýšlet nad tím, jestli někam vůbec půjdu, dokud není doma Zlatka.

,,A nebo nic, počkame na........... na maminku" zasekl jsem se

,,Štalo še nečo? zeptal se

,,Né, vůbec né, jen jsem se zamyslel a přestal mluvit" usmál jsem se na něho a prohrábl jeho bruneťácké vlásky. Přesně takové jsem měl jako malý já.

,,Mám tě lád, tati" objal mě kolem noh a já si ho vytáhl do náruče.

,,Vždyť já tebe taky, Ni!" dal jsem mu pusinku na líc a on se zavrtal hlavou mezi moje rameno a krk.

S Niallem jsem si pak dlouho hrál, pak jsem s ním uvařil oběd a v neposlední řádě jsme se koukli na fotbal. Opakovali zápas mezi Baníkem Ostrava a Slezký FC Opava. Odjakživa jsem hrdý Baníkovec. Je vtipné, jak malý řval chorály které jsem ho naučil. Polovinu šišlá, druhou umí už i zpaměti. Myslím, že bude po mě.

Slyšel jsem zvuky zpoza bytových dveří, asi Zlatka.

*crrrrr*

Zvonek? Ona si zapomněla klíče?

,,Tati, kdo to je?" zeptal se se strachem Niall

,,Nevím, utíkej se schovat do pokoje" přikázal jsem mu. ,,A nevylítej dokaď nepříjde mamka" dodal jsem. Niall přikývl a utíkal do pokoje.

Šel jsem ke dveřím a přes kukátko se podíval ven. Stál tam Kryštof, co ten tu chce Boha?

Otevřel jsem mu, a čekal co se stane.

,,A-ahoj, m-můžu?" zeptal se trheně, nevím co mu je

,,Jo jasně, pojď" uvolnil jsem mu cestu a on prošel, na chodbě se vyzul a pokračoval do obýváku.

,,Dáš si něco?" zeptal jsem se ho

,,Panáka prosím" řekl mi, co chce a já nám šel nalít.

,,Co se stalo?" zeptal jsem se ho, když jsem nám donesl dva panáky Tullamorky.

,,Jsem v depresích, absolutně nevím proč. Už týden trpím, už týden po nocích brečím." Kikin to řekl tak rychle, že jsem měl problém všechno vstřebat.

,,Kámo, to bude dobrý. Nejlepší je se vybrečet. Breč co to jde, hlavně večer. Taky jsem si tim prošel" poradil jsem mu. A ano, nelhal jsem.

,,Dík moc.. Kde máš kluka?" ... Doprdele, Niall!

,,Je na hoře" řekl jsem mu ,,Já pro něj zajdu" vyběhl jsem schody přímo k němu do pokoje a otevřel dveře. Viděl jsem ho spinkat, chudák ze strachu asi usnul.

Tak jsem teda šel zpátky a Hank na mě koukal jak na debila.

,,Kde ho máš?" zasmál se

,,Spinká" odpověděl jsem mu a on pokýval hlavou.

,,Nedáme karaoke?" zaptal se ,,Proti sobě"

,,Jasaaan" souhlasil jsem a už jsem žhavil televizi a jeden karaoke program, který používáme.