Beloved Bet / L.T.

1. Blonde Goblin And Me

Angel

"Nialle, mám strach," zakousla jsem se do rtu a s obavami v očích jsem se podívala do jeho obličeje.

"Není důvod. Nezapomeň, máš mě, staršího bráchu, který tě vždy ochrání," mrkl a ačkoli byl dost nervózní, což jsem poznala z jemného tiku v levém obočí, snažil se mě podpořit.

"Díky. Zvládneme to?" vydechla jsem a pohled přesunula na větší budovu před sebou s názvem škola.

"Určitě. Dej mi ruku," natáhl před nás svou pravačku a čekal na mou reakci. Neváhala jsem a na jeho otevřenou dlaň položila tu svou.

"Spolu," začala jsem.

"Navždy," mrkl. Vděčně jsem se na něj usmála a bok po boku vyrazili do našeho nového života.

Procházeli jsme poloprázdnými chodbami a několikrát se o sebe otřeli rameny. Dodávalo mi to zvláštní útěchu, která byla velice potřebná v této situaci.

Díky bohu Niall věděl, jak se má jít do ředitelny. Pro jednou se zachoval zodpovědně a včera večer si nastudoval mapu areálu školy. Udělal dobře, aspoň mě bude moct dovést do třídy.

Bohužel jsme se už objevili před dveřmi ředitelny. Trochu jsme se pošťuchovali o to, kdo bude klepat a kdo mluvit, ale nebyla bych to já, kdybych nevyhrála. Proto jsem jen zaťukala a otevřela dveře.

"Dobrý den," řekli jsme společně a pohled nám padl na padesátníka usazeného v křesle za tmavým stolem. Byl to upravený a celkem hubený pán s brýlemi na nose.

"Zdravím. Copak si přejete?" usmál se a se zaujetím nás pozoroval.

"Ehm... my jsme ti noví žáci. Niall Horan a tohle je Angel, má sestra," polkl Ni a ukázal na mě.

"Jo ano, to jste vy. Tak to vezmeme stručně. Většinu poznámek jsem poslal vaší matce do mailu. Školní řád hádám znáte, takže není potřeba ho číst. No a co se týče školy, tak rozvrh už byste měli mít a teď šup, jdeme se projít," dokončil svoji řeč a zvedal se. Bylo to mnohem rychlejší, než jsem čekala.

Ukázal nám snad vše možné. Třídy, tělocvičnu, záchody, školní bufet. Samozřejmě má škola tři patra, takže já se určitě někdy stihnu ztratit, ale třídy díky bohu byly očíslované, takže snad se budu orientovat aspoň podle toho.

"Tak dětska, to je asi vše. Kdyby něco, jistě budete mít přátelské spolužáky a spolužačky, tak se ptejte jich. Zavedu vás teď oba do své třídy, pojedete už normálně podle rozvrhu. Takže Angel, začneme tebou," mrkl a poplácal mě po zádech. Chtěla jsem se usmát, ale nejspíš z toho vznikl nepodařený škleb.

Došli jsme ke třídě a já se nervózně otočila na Nialla. Hodil po mě smutný pohled, ale krátce na to mě objal se slovy, že to zvládnu. Tak uvidíme.

"Takže už jen zaťukej a užívej si v nové škole. Teď jsi na řadě ty, chlapče," šťouchnul do mě dost otravný ředitel a popadl Nialla za ruku. Rychlým tempem se ode mě vzdalovali a já už jen zoufale koukala na jejich záda.

Nádech, výdech.

To zvládneš Angel.

Nikdo tě tu nezná, můžeš začít od znova.

Zaklepala jsem na dveře a čekala na pokyn. Když se ozvalo mužským hlasem "dále", nejistě jsem sáhla po klice a otevřela dveře.

"Dobrý den," zahuhlala jsem a pohlédla na svého nového učitele. Byl vysoký tmavovlasý, ale nejvýraznější věc na něm byl asi tmavý knírek.

"Dobrý den. Ty jsi nová žákyně? Pojď se představit," pokynul rukou před tabuli a mně nezbývalo nic jiného, než jít a udělat to, co řekl. Nervózně jsem se dívala na své spolužáky, kteří si mě zkoumavě prohlíželi a spustila.

"Ahoj, jsem Angel Horan. Mám bratra, který jde teď do druháku a jsem z Irska. A to je asi vše," pokrčila jsem rameny a tázavě se podívala na učitele.

"Dobře, díky. Posaď se tamhle do čtvrté lavice vedle té brunety," řekl a naštěstí jsem si už mohla sednout. Když se nad tím tak zamyslím, je mnohem lepší, že já jdu do praváku. Není tu tak dobrý kolektiv zatím, což se o druháku říct nedá. Chudák Niall.

"Jdeš se odpoledne podívat na hřiště?" zašeptala vedle mě brunetka. Udiveně jsem na ní pohlédla a přemýšlela, jestli to bylo na mě.

"Eh, já?" vyhrkla jsem a v duchu si zanadávala za tak stupidní otázku. Drobná brunetka se jen zasmála a kývla hlavou.

"Já ani nevím, že tady nějaké hřiště je. A co se tam vůbec děje?"

"Kluci mají trénink fotbalu. Můžeme se lépe seznámit. Mimochodem, já jsem Claire," uculila se.

"Jsem Angel. A asi bych šla. Uvidím, domluvím se s bratrem," usmála jsem se. Bylo to poprvé za celý den doopravdy upřímně. Byla jsem ráda, že aspoň někdo se se mnou snaží navázat kontakt.

"Já chápu, že tady jsi nová Angel, ale neruš můj výklad prosím," napomenul mě učitel. Tiše jsem se omluvila a už dávala pozor.

*

Po obědě jsem se konečně já a Claire vydaly na hřiště. Připojila se k nám Sophie, což je další brunetka do party. Na rozdíl ode mě a Claire, ona má zelenohnědé oči, které rámují husté řasy. Je dost tichá, ale strašně milá.

Claire je zase dost upovídaná. Její modré oči vesele září a kontrastují s hnědou barvou vlasů. Je hodně pěkná, připadám si jako šeredka vedle ní.

Díky bohu, že teprve začíná podzim. Cesta na hřiště je totiž přes trávu a být bahno, tak své boty asi týden neumyju. Je možné, že tu je někde cesta, ale Sophie je moc líná, aby jí šla hledat. Jsou tu už přes měsíc a
moc se tu nevyznají. Skvělé.

"Jak jsi se domluvila s tvým bratrem?" zeptala se Claire.

"Psala jsem mu, prý tam bude taky, takže pohoda," usmála jsem se.

"Jak se vůbec jmenuje?" povytáhla obočí Sophie, přičemž se trochu začervenala.

"Niall. Je to blonďatý skřet," odpověděla jsem. Mám ho ráda, to ano, ale skřet je to stejně. A nadávat mu můžu taky. Od toho mladší sestry jsou, ne?

"Je pěkný?" vrhla na mě ďábelský pohled Claire.

"Není, je to držka," zasmála jsem se.

"Určitě kecáš," vyplázla jazyk.

"Však uvidíš, bude prý na tom tréninku taky," mrkla jsem. Radost v jejich očích jsem nemohla přehlédnout. Co ale cekaji? Je to magor.

Konečně jsme došly k hřišti. Posadily jsme se na tribuny a já se rozhlížela po sedačkách. Viděla jsem pár takových typických barbie holek, pár kluků, celkem pěkných jen tak mezi řečí, ale nikde ne Nialla.

"Není náhodou tamhle ten tvůj bratr?" šťouchla do mě Claire a pohodila hlavou směrem na trávník k týmu. Překvapeně jsem pohlédla dolů a opravdu. Můj bratr stál v červenobílem dresu na hřišti a poslouchal kecy trenéra.

"Bože můj. To je idiot. Sice v Irsku hrál, ale pak s tím seknul, že prý to nemá cenu," povzdechla jsem si a hlavu dala do dlaní.

"Je to ten s tou 33?" zeptala se tiše Sophie a Claire rychle odpověděla, že ano. Bohužel se začaly bavit o tom, jak moc je sexy a že má úžasné oči.

Musela holt nastoupit moje brilantní ignorace. Začala jsem si prohlížet zbytek týmu, když jsem spatřila jeho.

"Claire? Jak se jmenuje?" vydechla jsem a nespustila z toho kluka oči.

"Tohle je prosím ten nejvíc sexy kluk na planetě. Samozřejmě až po tvém bráchovi. Kapitán fotbalového družstva, oblíbenec holek, sukničkář," zachichotala se.

"Jeho jméno," zavrčela jsem.

"Louis. Louis William Tomlinson."