On není pro tebe, je to vlkodlak!

5.2K 465 41
                                    

Školní rok je u konce a já sedím ve spěšném vlaku z Bradavic. Moc nemluvím, protože mi dělá starosti, jako to vlastně bude dál. Budu muset zpátky do Kruvalu? A co Remus? Nemůžu ho přece opustit, když on neopustil mě. Seděla jsem u okna a koukala na divokou krajinu kolem. 

,, Cass, jsi v pořádku?" zeptala se Lily a veškerá pozornost se obrátila na mě.

,, Ehm, jo, jasně. Jenom přemýšlím," řekla jsem spěšně a Remus zvedl obočí. Já se usmála. Lily to vzdala a zavedla rozhovor na jiné téma. Cesta ubíhala a než jsme se nadáli, byli jsme na nádraží King's cross v Londýně. Vystoupila jsem a očima hledala rodiče. Támhle jsou, už je vidím! Kdo to ale stojí vedle nich? Popadla jsem své zavazadlo a namáhavě běžela k nim. 
,, Mami, tatíííí!" volala jsem a táta rozpřáhl náruč, do které jsem mu skočila a on se mnou zatočil ve vzduchu.

,, Ahoj ty moje souhvězdí!" pozdravil mě a já na něm pořád visela. Najednou se vedle mě nějak zjevil Remus. Rychle jsem tátu pustila a uhladila si sukni.
,, Ahoj mami," pozdravila jsem i mamku a ona se na mě široce usmála. Poměrně blízko vedle nás byli stále oni cizí lidé. Koutkem oka jsem mrkla na Rema. On přišel k té ženě a objal ji! Tohle jsou Removi rodiče? Páni, konečně vím, jak vypadají.

,, Jak se cítíš, beruško?" zeptala se mě mamka.
,, Ehm, mami, neříkej mi beruško," zaúpěla jsem.

,, Kluci, chápu...tak, jak se teda cítíš, Casiopeo," mrkla na mě a já protočila očima.
,, Jsem více než v pohodě. Už se těším, až zase pojedu do Bradavic."
,, Do Bradavic? No, víš, s tatínkem už jsme ti dohodli, že se vrátíš zpět na Kruval, přeci jen, Bradavice jsou hodně daleko a zase bys mohla hrát závodně-"

,, COŽE?!" vyprskla jsem hlasitě, až se na nás pár lidí otočilo, mezi nimi i Remus.
,, Bude to tak lepší, Cass, pro nás pro všechny."
,, Ale tati, já...prosím, už jsem si našla nové přátele, kteří při mě stáli i když jsem neviděla, zatímco ti v Kruvalu ne!"

,, To je smutné, ale teď už přeci vidíš, ne? Buď rozumná, zlato-"
,, JÁ NECHCI BÝT ROZUMNÁ! Prosím, už se tam nechci nikdy vrátit," řekla jsem smutně a všimla si, že nás Remus poslouchá.

,, My chápeme, že slepotu máš spojenou právě s Kruvalem, ale to se spraví, neboj, pomůžeme ti-"
,, Se slepotou to nemá nic společného. Je to složitější. Mnohem složitější," polkla jsem. Přesně sem jsem nechtěla dojít. Nechci rodičům vyprávět, že si o mně celá škola myslí, že jsem necitelná šlapka a že můj trenér nedělá nic jiného, než že se mi zkouší dostat pod sukni.
,, Já už vím, co za tím vězí. Jak se jmenuje?" zeptala se mě mamka s potutelným úsměvem a já zrudla.

,, Ehm....jak to myslíš mami?"

,, Zamilovala ses, že?" uculila se a táta se zamračil.

,, A kdybych řekla, že ano?"
,, Představ nám h-"

,, Tak já řeknu, že ne. Máš na to ještě dost času," zpražil mě táta a já polkla.

,, Ale no tak Mikaeli. Nic si z něj nedělej. Ve tvém věku jsem začala chodit s tvým otcem a můj táta z něj byl div živý."
,, Ale to je něco úplně jiného," bránil se táta rozpačitě.

,, Ne, Miky, je to úplně stejné. Představíš nám ho? Teda, jestli je pořád tady," řekla mamka a já pohlédla na Remuse, který se nervózně usmál a vyšel směrem k nám. 
,, Mami, tati, tohle je Remus Lupin," řekla jsem roztřeseně a postrčila Remuse směrem k mému otci, který budil respekt. Remus se usmál.

,, Těší mne, já jsem Remus Lupin," řekl a podal tátovi ruku.

,, Mikael O'Neil," řekl táta stroze a Remuse doslova skenoval pohledem.

,, Já jsem Ráchel O'Neilová," řekla mamka vesele a zřejmě měla radost, že někoho mám. 
,, Moc mě těší, Remus Lupin," řekl Remus galantně a já na mamce poznala, že se jí líbí.

,, Nejsi náhodou syn Johna Lupina a Hope Lupinové?" zeptal se táta najednou.

,, Ano, to jsem, mí rodiče jsou támhle," odpověděl Rem slušně a táta zrudl.

,, Cass, Ráchel, jdeme!"

,, TATI!"
,, MIKAELI!" vykřikla jsem já i máma současně a Remus zbledl.

,, Je na mých rodičích něco špatného?" zeptal se Remus smutně.

,, Na nich ne, ale na tobě. Moje dcera nebude s někým, jako jsi ty!"
,, Co tím jako myslíš?!" vyštěkla máma připravená Rema bránit.

,, Je to vlkodlak, takový se pro naši dceru nehodí!"
,, V-vlkodlak?" koktala máma.
,, Ano. Vsadím se, že se ti ani neobtěžovat ti o tom říct, co?"
,, To není pravda, já o tom věděla dávno. Musím říct, že je to od tebe pěkně hnusné! Někoho odsoudit je až směšně jednoduché! Stejně tak jste se mě mohli zbavit, když jsem oslepla!"

,, Ale Cass, co to říkáš? On je nebezpečný!"
,, Ale-"

,, To nic, Cass, tvůj táta má pravdu. Mám tě moc rád a-a....b-bude pro tebe lepší, když se od tebe budu držet co nejdál," řekl smutně a pomalu se otočil.

,, Ne, Reme, prosím!" vyhrkla jsem a chytila ho za ruku.

,, Měj rozum!" řekl táta a já se k němu otočila čelem a hrdě se mu podívala do očí. Musím náš vztah ubránit za každou cenu.

,, Remus za to nemůže! Když byl malý, pokousal ho vlkodlak, aby se pomstil jeho otci! Rem je ten nejlaskavější a nejloajálnější člověk, jakého znám! Když jsem byla slepá, hodně mi pomohl a díky němu se mi dokonce podařilo zlomit to kouzlo černé magie, díky kterému jsem oslepla. Miluju ho a nevzdám se ho. Za nic, tati! Víš, proč znova vidím? Protože mě miluje, řekl mi to Brumbál!" řekla jsem pevně a tátovy rysy změkly.

,, Tys, ty jsi ji zbavil té slepoty?" zeptal se úplně jiným tónem a Remus nesměle přikývl.

,, Máš ji opravdu rád," zeptala se mamka.

,, Ano," odpověděl naprosto jistě a najednou k němu táta beze slova přistoupil a objal ho.
,, Vrátil jsi mou dceru do života, promiň,"omluvil se mu a Rem se rozzářil.
,, T-to nic."

,, Teda tati," divila jsem se a taky ho objala.
,, V podstatně tě zachránil, protože takové třeštidlo jako ty by se asi zbláznilo."
,, Máš pravdu, neměla jsem k tomu daleko," řekla jsem s úsměvem, stále držíce Removu ruku.

,, Remusi, kde jsi takovou dobu?" ozvala se menší žena s milý úsměvem a šedivějícími vlasy.

,, Ehm, mami, tohle je Casiopa O'Neilová."

,, Tak to je ona, vypadá moc mile. Moc mě těší, že tě poznávám. Hope Lupinová," řekla s úsměvem a potřásly jsme i rukou.

,, Mikaeli, to je tvá dcera?" zeptala se najednou Hope malinko upjatěji než prve a táta se na ni usmál.

,, Ano, moje jediná dcera," řekl s důrazem na jediná.
,, Vy jste Ráchel, že?" zeptala se mamky.

,, Ano, těší mne, Hope," odpověděla jí s úsměvem.

,, Ehm, Hope, víš, že tvůj syn chodí s mou dcerou?"
,, Vážně? Tím pádem musím konstatovat, že má skvělý vkus," řekla s úsměvem a my oba začínali rudnout.
,, Kde máš Johna?"

,, Johne? Remus by nám chtěl představit svou dívku," zavolala na svého manžela Hope a já si pomyslela, že tohle trapnější už být nemůže. Pan Lupin by urostlý, mírně ošuntělý muž s prošedivělými vlasy a vlídným úsměvem.

,, J-já jsem C-Casiopea O'Neilová," pípla jsem. 
,, Moc mě těší, že tě poznávám. Remus na tebe pěl úplné ódy."

,, Vážně?" podivila jsem se a Remus vypadal, že se touží okamžitě vypařit nebo přemístit na Aljašku. 
,, Ehm, omlouvám se, ale do Norska je dlouhá cesta a my už budeme muset jet. Nashledanou!" rozloučil se táta a postupně jsme se rozloučili všichni. Já Rema jenom objala, protože pusu by táta asi nepřežil. U Merlina, alespoň, že tuhle šarádu už máme za sebou.

Další kapitolka je na světě! Votes/komenty potěší :) Vaše sprucelady123 :)


I love you, MoonyKde žijí příběhy. Začni objevovat