Věčná temnota?

6.5K 524 120
                                    

Ahojte, mí milí čtenáři! Moc se omlouvám, že nová kapitola nevyšla tak dlouho, ale měla jsem drobnou tvůrčí krizi ohledně tohoto příběhu. Myslíte, že má cenu pokračovat v něm dál? 

Jinak si užijte novou kapitolku, snad se bude líbit! Vaše sprucelady123 :)


Už mě pustili z ošetřovny a pokaždé, když někam jdu, jde někdo se mnou. Lily, James, Sirius a taky Remus. Jeho společnost mám nejraději. Vždycky ale mlčí a maximálně mě chytí za ruku, jinak nic. Řekla jsem si, že prostě zariskuju. Po bylinkářství jsem se vytratila a šla jsem si sednout k jezeru. Nohy jsem si ponořila do vody a vnímala lehký vánek. Najednou jsem uslyšela, jak za mnou někdo běží. Ohlédla jsem se a ucítila Remusovu magii.

,, Cass, proboha, kde jsi byla, bál jsem se o tebe."

,, Potřebovala jsem na vzduch, když mě hlídáte jak v Azkabanu."

,, Děláme to kvůli tobě, aby ti nemohli ublížit-"

,, Vždyť já vím, promiň."

,, To nic," řekl a posadil se vedle mě. 
,, Remusi, co se s tebou děje? Ty se se mnou nechceš bavit?"
,, Ne, jak jsi na to přišla?"

,, Vždycky, když jdeš se mnou, tak mlčíš, nebo mluvíš o počasí, což by mě mohlo urazit. Já tě miluju a chci s tebou být-"
,, Neříkej to, je to potom ještě bolestnější se držet dál-"
,, Prosím, nemusíš se ode mě držet dál. Je mi úplně jedno, jak vypadáš, chápeš? Miluju tě."
,, Já tebe taky, ale-"

,, Prosím, žádné ale. Chci s tebou mít normální vztah, Remusi. Nechci tě jen občas potkat a prohodit s tebou dvě věty."

,, J-já vím, nepřál bych si nic jiného."

,, Reme..." zašeptala jsem a přitáhla si ho k sobě.

,, Cass, prosím, neovládnu se, ublížím ti-"

,, I kdyby, bude mi to jedno, kvůli tobě snesu všechno, chápeš?" řekla jsem a asi na sekundu, páni, bylo to jako blesk, uviděla jsem. Začala jsem zrychleně dýchat, na kratičký okamžik, mrknutí oka, ale viděla jsem ho! Viděla jsem jeho oči!
,, Cass, co se děje?"

,, Viděla jsem, Remusi, já viděla! Na chvilinku jsem tě uviděla!" křičela jsem a drtila ho v objetí.

,, T-tys mě viděla a p-pořád mě chceš?" zeptal se bojácně a já přikývla.

,, Jsi krásný, vím to. Už se mi to stalo dvakrát. Pokaždé, když jsem se ti vyznala, jsem malinko začala vidět, ale jenom na chvilinku, nechápu to."

,, Počkat, takže t-ty, ty vidíš kvůli mně?"
,, Už je to tak, prosím, zkusme to ještě, udělej něco."
,, Co?"

,, Třeba mě polib."

,, Ehm, tak dobře," řekl, lehce mě chytil za zátylek a dlouze mě políbil. Myslela jsem, že se odtáhne, ale on náš polibek ještě prohloubil. Ovinula jsem mu ruce kolem krku a položila nás na trávu. Otevřela jsem oči a vypadalo to, jako bych viděla přes nějaké hodně špinavé okno. Můj pohled byl stále hodně temný a rozostřený, ale začínala jsem vidět!
,, R-Remusi, pomáhá to, možná, když-" chtěla jsem to doříct, ale pak jsem si to uvědomila a zrudla jsem jako pivoňka. To je přece hloupost, po ehm, tom se mi nemůže vrátit zrak, nebo jo? Říká se, nedozvíš se pokud nezkusíš.

,, T-to nejde, nemůžu, nechci ti ublížit, Cass. Víš, co mě stojí se jakž takž kontrolovat?"

,, Tak to hoď za hlavu a prostě udělej co chceš, úplně cokoli."
,, To neříkej."

I love you, MoonyKde žijí příběhy. Začni objevovat