3. člověk je jen člověk

310 13 2
                                    

Po tak 2/3 týdny se nic nezměnilo, Kuruka byla deno denně položená na lavici a s nikým se ne bavila. Pak se to ale stalo. Jeden den chyběli dva spolužáci-Kuruka a Baru. Baru je kluk kterým všechny provokuje a je to takový prudič. Za dva dny ho našli, no to co z něj zbylo. Ironií bylo že zrovna den předtím než chyběl si Kuruko utahoval. Bylo mi to podezřelé a tak jsem jednou Kuruko sledoval.
Šel jsem za ní všude, nic však ne dokazovalo že by byla ghúl. Šla do kavárny tam si dala kávu poté šla do obchoďáku a tam si koupila jídlo a šla domu. Zrovna v tu chvíly kdy jsem si myslel že to nemá cenu jsem uslyšel křik. Vcházelo to z postranní uličky. Vběhl jsem tam abych zjistil co to je. Přiběhl jsem k rohu a podíval se. Na zemi tam ležel nějaký pár, oba byli mrtví. U nich stál ghúl a zrovna si z utrhával kus ruky.
Moje vyskočil jsem z po za rohu a zaútočil. Můj meč se do něho hluboko zabořil on mě však odhodil a já upustil meč. Spadl vedle mezi mě a něho. Skočil po mě a já se vrhl kupředu. Uhl jsem jeho kague chapadlům a popadl meč. Náhle se z tmy vynořila Kuruko. ,,Co tu sakra děláš, vypadni!! křikl jsem na ní. Ona se na mě podívala a zrudly jí oči. Zapla kugue a vypálila po něm. Zasáhla ho do nohy a on spadl na zem. Přiběhl jsem k němu a usekl mu chapadla. Poté jsem mu chtěl useknout hlavu ale Kuruko mě odhodila stranou a zapíchla ho. Poté se otočila na mě. Pokusil jsem se sebrat meč ale nepodařilo se. Chytla mě za vlasy a držela mě u stěny. Potom mi urvala rukáv a ukousla si kousek masa. Za řval jsem bolestí a odtrhl se z jejího sevření. Levou rukou jsem si  držel ránu a v pravé ruce držel nemotorně meč.
,,To si tak slabí že ani nevydržíš ani malé kousnutí? Děláš si srandu, vždyť jsi mi skoro  ukousla rameno. Copak si myslíš že to je lehký být ghúl, celé dny se skrývat a hladovět a jednou za měsíc nuceně jíst mrtvoly. Takže jsem měl pravdu . Ano já jsem ghúl. Ale počkat, takže ty si Baru nesnědla? Ne. Tak ale proč si byla pryč?! Sbírala jsem mrtvoly lidí co spáchali sebevraždu. A proč si mě nezabila když si mohla? Protože ses mi zalíbyl a kdyby ne tak bys už byl na kusy!’’křikla a vrhla se ma mě. Vyrazila mi z ruky meč, přimáčkla se na mě tak silně že jsem spadli na zem a já nemohl vzít meč. ,,Poznala jsem že si jiný než ostatní a proto ti teď něco slíbíme,’’řekla a zamířila na mě s vím kague, ,,ty nikomu komu nepovíš že jsem ghúl a já tě za to nezabiju, jasný?’’ Co jsem mohl dělat, ,,přijmám. řekl jsem a když jsem zjistil že povoluje tak jsem se převalil, vzal meč a při tiskl jí ho ke krku. ,,A ty zase nebudeš jíst nikoho jinýho kromě mě, jasný. ’’ řekl jsem a lehce při tlačil. ,,Jo a teď ze mě dej ten meč.’’ Opatrně jsem se zvednul a nepřestával držet meč. ,,Ty hele ne chceš se jít ke mě u mít? Ne ale a teď jdi.’’ Vyšplhala na zeď a už jsem ji neviděl. Otočil jsem se a udělal obvyklý úklid. S jednou rukou to bylo obtížné ale dalo se to zvládnout. Po to jsem šel domu. Domu jsem došel dlouho a málem jsem spadl pod auto ale nakonec jsem se domu přece jen dostal.

Tokyo Ghoul - Kasimare no KurukaWhere stories live. Discover now