Jeho Nebezpečná Detektivní Práce

Za dveřmi

,,Dobře hned jsem tam!"
Nemůžu uvěřit tomu, že jsem zase zaspal!
Bylo něco málo po deváté hodině ranní, což znamenalo pro teprve příchozího Matsuiho zpoždění. Běžel sonickou rychlostí po dlouhé chodbě pro papíry, které měli již před 20 minutami ležet na stole v kanceláři šéfa.
,,Uaa"
PRÁSK!!!
,,Au..."
,,Sakra práce...He?! To jsi ty? Konečně! Víš jak moc jsou ty papíry těžké?! Tady je máš prosím tě a být tebou si pohnu, něž začne schůzka. Teda jestli si svou šanci už neprošvihl."
Ach jo, to nám to teda začíná. Postěžoval si Matsui a začal zvedat ze země papíry, které pří nárazu Ayatovi spadly. Rychlým krokem si to mířil ke kanceláři pana Makuri, kterému co nevidět začínala schůzka. Když už se tam teda dostal, bylo pět minut po začátku schůzky a tak mladý muž musel čekat nekonečných 35 minut, než mohl vejít. Ono pan Makura totiž nesnášel, když mu někdo chodil do kanceláře v době schůzek. Zbývalo poslednich 10 minut a hnědovlásek si opřel svá záda o kožené dveře kanceláře.
,,...Ujišťuji......."
,,Ne, ne je to ......bezpečné." ,,Moc.........se mi to teda nezdá."
Slyšel dva hlasy, které se o něčem asi docela dost důležitém bavili, avšak nevěděl o čem. Proto teda natočil hlavu tak aby jeho pravé ucho bylo co nejblíž k dveřím a mohl slyšet líp. ,,Tak si to projdeme znovu ano?"
,,No dobře..." Teď dokázal rozeznat hlasy. Jeden patřil panu Makurovi a ten druhý ženě. Hlas té ženy mu připadal povědomí, jen nevěděl komu by tak mohl patřit. Vypadalo to že se domlouvali na něčem důležitém, či co.
Co to sakra dělám?! Neměl bych  odposlouchávat cizí hovor, ještě k tomu hovor šéfa. Už tak mám dost problémů, které budu řešit. Jsem to ale zlý člověk. Kdyby mě viděla moje matka tak! Moje matka...Řekla by mi jak drzý to a dětinský jsem!  Ach...měl bych se za ní někdy stavit.
,,V žádném případě! Odcházím."
Slyšel rychlý pohyb botou, které se blížily ke dveřím. Než však stačil Matsui zareagovat už byl znovu na zemi i s papíry. Pár jich bylo na zemi a některé na něm a jeden papír dokonce na jeho hlavě.
,,Jejda! Promiňte jste v pořádku? Neublížila jsem vam nějak?"
Uhh dneska už po druhé...oh? To musí být ta žena- Natari?! Co tá tady dělá?
,,..M-Matsui?"
,,Uh ano. Natari, že?"
,,hm-mm" Souhlasně přikívla.
,,Co tady děláš? Myslel jsem, že si se dala na dráhu detektiva."
,,Vlastně ano, ale měla jsem menší potíže, které mě přiměli pracovat zde."
,,Vážně? Že tě tu nevidím"
,,Pracuji pod speciálními podmínkami, ale vypadá to, že už dlouho nebudu."
,,Hm...Proč pak ne? Jestli se mohu zeptat?"
,,No...Víš...Je to dlouhý příběh, co kdybychom se někdy sešli? Dlouho jsem tě neviděla."
,,Proč pak ne? Kdy máš čas?" Zeptal se vesele Matsui. Vstal a začal sbírat dokumenty ze země. Znovu.
,, pomůžu ti." Řekla černovláska spěšně a pomohla hnědovláskovi s papíry.
,,Tuhle sobotu mám volno, co kdybychom zašli do kavárny a pokecali?"
,,To zní skvěle, pamatuješ ještě tu kavárnu naproti kina?"
,,Ano, dlouho jsem tam byla. Takže o půl čtvrté u Piece of Artistic Soul jako za stara?
,,Rád..." koutky Matsuiho rtů se vyzdvihli do lehkého úsměvu a jeho líce nabrali červenou barvu.
Když už se dokumenty pro tentokrát neváleli po zemi, ale byli drženy v pevném stisku hnědovláskovích rukou tak se s ním černovlasá žena rozloučila a sešla po schodech dolů.

·«««~»»»~«««~»»»·

To nám to pěkně začíná...
Postěžoval si muž středního věků a kaštanovými vlasy. Typický byznysman, kterému ne všechny jeho kšefty vyšli. Většinou mu vyjdou, ale tenhle asi těžko. Chtít odstranit nejlepšího a nejznámějšího detektiva na světě...Zbláznili jste se? By byla jediná věc, kterou by vám na to lidí řekli. Ale Makura se rozhodl, že se své šance nevzdá i kdyby měl jít sedět.
,,Promiňte pane Makuro. Nesu vám papíry, které jste dneska ráno chtěl, ale opozdil jsem se." Trochu nervózní Matsui položil dokumenty na dřevěný stůl a pomalými kroky se chystal k odchodu. V tom mu ale jeho šéf zabránil slovy: ,,Počkejte!"
Prohlédl si papíry o něco důkladněji a zjistil, že to nejsou ty, které ráno po Matsuim chtěl.
,,Jaký máte vztah se slečnou Sukuko?"
,,Su..Ah! Natarii Sukukoba! Jsme kamarádi ze střední, znám jí přes mého bratra. Studovali práva."
,,Takže jste si docela blízcí, že?"
,,No...Dalo by se so tak říct..."
Odpověděl Matsui zamyšleně.
Geniální...S tímhle plánem nebude moct paní Sukukoba odmítnout! Hned po tom jak odsouhlasí účast na zničení našeho detektiva, bude mi mafie a všechny jiné společnosti, kterým L kazí plány ležet u nohou!
,,Uh...Jestli mě omluvíte mám hodně práce takž-"
,,Ale jistě....Hned po tom co mi přenesete správné papíry." Zastavil Makura hnědovláska. Podal mu papíry a poslal ho přinést ty správné.
Dneska asi nemám svůj den. Pomyslel si Matsui.

To be continued

_________________________
Thanks for reading ^^
Na jakékoli chyby či nedostatky mě můžete upozornit. Budu ráda za kritiku. :)