Jeho Nebezpečná Detektivní Práce

Nabídka Která Se Neodmítá

Z kuchyně luxusního hotelového pokoje se táhla silná vůně kávy, kterou černovláska připravovala. Postupně pak do ní házela kostky cukru:
Žbluňk, žbluňk, žbluňk.
Usrkla si a na to se hned zamračila. Málo sládka.
Pomyslela si. Ovšem s myšlenkou na svoje zdraví si další cukr raději nepřidávala. Místo toho se i se svým šálkem přesunula do obývacího pokoje, které mělo celou jednu část apartmá prosklenou a bylo z ní krásný výhled na noční Tokyo.

Ústředí_Vyšetřování

Žbluňk, žbluňk, žbluňk, srrk. ,,Hm..." Zašklebil se. ,,Málo" Poznamenal nahlas. Toho si ovšem všiml i jeho spolupracovník, který nevědomky sledoval detektivovi ruce jak házel kostky cukru do svého hrnku a jeho nespokojený výraz ve tváří když si usrknul. Nemohl si pomoct a nahlas projevit: ,,Ryuzaki vím, že to neni můj problém, ale-"
,,Správně Lighte není. Vidím, že jsi ještě neprošel tu hromadu dokumentu, co jsem ti přinesl, takže být tebou si pohnu." Odsekl detektiv suše. Doplnil kávu dalšími kostkami cukru, bylo slyšet spokojené zamručení, když si znova usrkl. Sám toho moc ten den neudělal, teda až na to trucování. Ostatní však měli práce až nad hlavu a L komandování tomu moc nepomáhalo. Ono taky bylo možná štěstí, že Matsuda ten den chyběl. Kdo ví, co by se stalo kdyby třeba rozlil kávu, (jakože by jí určitě rozlil) nebo hůř, překazil jejich plány na chycení Kiry. (Což už se jednou málem stalo) Chudák Matsuda by díky detektivovým bojovým schopnostem ten další den ani nevěděl jak se jmenuje. Není ani divu, že má L tak pochmurnou náladu. Co byste dělali vy kdyby jste po dlouhé době konečně chytli Kiru a ono se ukázalo, že to byla jenom jeho loutka? Navíc měl stále takový divný pocit, že se má každou chvílí něco stát.

Japonsko-Tokyo

O Tři Dny Později

,,Promiňte, ale tohle snad nemyslíte vážně."
,,Nelíbí se vám moje nabídka?" Znáte takový ty nesympatický chlápky s tím nepříjemným tónem hlasu, kteří jsou často znázorňováni ve filmech? Tak přesně pro tohohle chlápka pracuji.
,,Nelíbí je slabé slovo"
Hodně slabé slovo.
Dodám v duchu. ,,Odmítám vaši nabídku" S těmito slovy odcházím ke dveřím s úmyslem, co nejrychleji odejít. ,,Kdo ale říká, že máte na vybranou?" Zamrzla jsem a při poslechu těchto slov nestačila vzít za kliku. Když muj mozek spracoval mínění této věty, rozhodla jsem se nepodnikat žádné unáhlené závěry a spolupracovat. Nejsem hloupá a vím, že kdybych se pokusila o útěk tak bych toho zřejmě dost litovala. Sedla jsem si zpátky na kožené křeslo a klidným ale jistým hlasem spustila: ,,Hodláte mě vydírat?"
,,Ale ovšem, že ne. Tedy pokud to nebude nutné. Ale vy jste chytrá mladá žena a určitě víte co je pro vás dobré."
,,Tak mi o tom tedy řekněte víc"
Ten se jenom uchechtl a dodal:,,Ale samozřejmě."

To be continued

___________________________

Thanks for reading...^^