Harry's cat (larry) Korekce

1.

Harry
Taky tak nesnášíte budíky jako já? Ještě, že je mám nastavené o 10 minut dopředu.
Užíval jsem si svých 10 posledních minut v posteli, než budu muset vstát a jít do kanceláře. Posledních několik měsíců mi strašně vadí to ticho, ale když se jedná o ticho, kdy ještě můžu spát, s radostí ho přijmu. Pomalu jsem znovu usínal když mě probudilo zvonění mého Iphonu...
"Mmm?" zamručel jsem se zavřenýma očima.
"Harry mám pro tebe připravenou smlouvu kvůli tomu hybridovi, stavím se za půl hodiny a pak pro něho mužem jít společně! " vykřikl na mě nadšeně Niall
"Kámo, já ještě spím čiča počká. Přijedu pro tebe tak zvedni tu svou línou prdel, ať na tebe nečekám hodinu" hodím mobil na druhou půlku postele a protřu si oči.
Kancelář počká jako každý den, teď budu muset pro kočku, kterou jsem dostal k narozeninám a upřímně těším se, až tu nebude takové ticho a vychovám z něho ještě poslušnějšího chlapečka, než psali k jeho životopisu.
S nespokojeným mručením se zvednu s postele a zamířím do kuchyně, kde si vezmu jenom cereální tyčinku a mířím s ní do koupelny, kde mezitím co se snažím ty blbé obiloviny sníst, si pročešu vlasy a po dojedení vyčistím i zuby.
Vrátím se zpět do ložnice a vytáhnu úzké kalhoty, protože ani jiné nenosím, upnuté černé tričko a šedou mikinu. Prohlídnu se ještě v zrcadle, kde zhodnotím, že té kočce je to stejně jedno. Vezmu s postele mobil, abych napsat Niallovi že pro něho přijedu za pár minut.
Schovám mobil do kapsy a dojdu do předsíně pro boty a klíčky od nové Audi, kterou jsem se svoji šikovnosti ještě nestihl polit nebo jinak ušpinit.
Zamknu byt a vydám se do garáže, kde dálkovým ovládáním otevřu auto a nastoupím. Pustím si svoje oblíbené písničky a dálkovým otevřu bránu. Cesta k Niallovi netrvá dlouho, schválně jsem mu koupil byt blízko mě, abych to neměl daleko.
Zastavuju u jeho bytu a zatroubím. Tohle mu strhnu s platu nedříve mně vzbudí a pak ještě nepřijde včas.
Po dohrání 2. minutové písničky, kterou si potichu broukám, se konečně otevřou dveře a blonďák popoběhne k autu, kde rychle nastoupí a ještě s plnou pusou se omlouvá, že se musel najíst.
"Aby jsi neumřel hlady, idiote" zasměju se a dám do GPS adresu, kde je ta chovná stanice s moji číčou. Po cestě mi Niall vypráví, co si načetl o kočkách a pak vytáhne dečku s kočičími tlapkami a škaredě se na mě podívá, protože pro to kotě nic nemám.
Zaparkuju na parkovišti nedaleko vstupu a vypnu motor.

"Tak pojď, ty chodící knihovno" vyškubnu mu deku s ruky a už se zvedám a opouštím auto.
Zazvoním na zvonek s nápisem "recepce", kde se za pár sekund ozve, koho hledám.
"Mam tady zaplaceného hybrida s číslem 73" netrpělivě přešlapuju než mi ta "milá" paní, otevře a já konečně vstoupím do budovy, kde k nám už skoro běží od pohledu nepříjemná paní.

"Pan Styles že?" snaží se usmát, ale vypadá to, jako by mě spíš chtěla sežrat. O krok ustoupím a rozhlídnu se.

"Nemám moc času, tady můj právník už udělal smlouvy, tak když dovolíte, rád bych si vzal svoje kotě a šel" Mile se usměju a ta paní skoro vyběhne ke schodům, kde ji rychlým krokem následuju. Zastaví se u dveří s číslem 73.

"Tady je Louis, je trochu neposlušný, proto mu dáváme léky na uklidnění a někdy ho musíme bohužel i poutat, ale to je vše napsané na internetových stránkách" Nevinně se zatváří a já se zamračím na Nialla, protože tam nic takového nebylo.
Paní, která mi neřekla ani jméno strčí klíč do zámku, odemkne a otevře dveře.
Zvědavě se podívám dovnitř, kde je naprostá tma, jenom v rohu u okna na hromadě špinavých věcí leží klubíčko. Když zaslechne zvuk, kousek natočí ouško a zdá se mi to nebo i zaprská.

"Tohle je Louis, bohužel teď je spoutaný, protože se nechoval slušně, jestli chcete, můžete si ho vzít hned nebo počkat až se uklidní po lécích" vytrvale na mě hledí já se podívám na Nialla, který přikývne a já se rozhodnu ho vzít hned tak zle to být nemůže.
"Můžete jít dovnitř a vzít si ho, já zatím zajdu pro jeho oblečení a léky aby, jste věděl co mu dávat"
"Nemohla by, jste to udělat poprvé radši vy? Já nevím, jak s tímhle pracovat, myslel jsem si, že dostanu normální kočku" zeptám se a znovu se kouknu na to klubíčko v rohu.
Ona se pomalu rozejde k němu a místo, aby ho nějak šetrně vzala, ho chytne za vlásky a zatáhne za ně, v ten moment to ubohé kotě vyskočí a výhružně na ní zasyčí s mávajícím ocáskem kolem sebe.

"Pane Stylesi, budete muset počkat, než mu podáme léky, takhle nikam nepůjde. Já zatím vezmu jeho věci i léky ať si ho můžete odvést co nejdřív" vyjde s pokoje.
Já se za ní překvapeně dívám a vůbec se tomu drobečkoví nedivím, jakým způsobem na ní reagoval.

--------------------------------------------
Hi sun ^^
Fotka nahoře je pro představu jak Harry vypadá v povídce :)

Snad se vám moje spatlané věty nějakým způsobem libily a pochopily jste příběh.