Představivost

10. Špatné načasování

,,Alexi, prosím pusť mě a obleč se." zajíkla jsem se zavřenýma očima a červeným obličejem. ,,Hmm..ne." vysmál se mi Alex. ,,Alexi!" křikla jsem na něj a snažila se vykroutit z jeho sevření. Prudce mě přirazil ke zdi a zahleděl se mi hluboko do očí. ,,Já vím, že se chceš kouknout."
Zavrčel mi do ucha. ,,Cože?!" vyhrkla jsem zmateně a pak jsem si uvědomila, o čem mluví. ,,Né! To ne! Tak to není." odmlouvala jsem s rudým obličejem. ,,Ale, nelži." ušklíbl se a propletl si se mnou ruce. ,,Alexi! Co mi to děláš?.." zamumlala jsem zoufale. ,,To ty se chceš kouknout, né já." odvětil, přičemž mě kousl do rtů.

Tak jo..jak chceš..

,,Jestli ze mě okamžitě nesundáš ty tvoje pracky ukopnu ti ptáka." zavrčela jsem mu potichu do ucha.

,,Ah, kurva." vydechl a prudce spojil naše rty. Dlaněmi mi přejel po bocích dolů až k lemu mého trička, které potom chytl a začal vytahovat nahoru. Odtrhl se ode mě, aby mi tričko přetáhl přes hlavu, po čemž se na mě opět vrhl. Jeho ruce jezdili po mé holé kůži, a když se chystal zbavit mě podprsenky, zaslechla jsem motor auta. ,,Alexi-.. ven-..dos-..musí.." mumlala jsem mezi polibky. Alex se ode mě odtrhl a vražedně se podíval ke dveřím. Ten vytlemený, klidný, nic-vážně-nebrající Alex teď vypadal jako vrah. Nikdy jsem ho takhle neviděla. Ani nepředstavila. Měla jsem teď trochu strach. ,,Alexi, už jsou asi ta-" zastavila jsem, protože se na mě podíval a to dost hnusně. Co se teď asi bude dít?

Opět popadl moje ruce se kterými prudce trhl a přirazil mě na dveře. Hekla jsem bolestí, mezitím co se Alex vrátil k drcení mých rtů. Cítila jsem na zádech, jak se někdo snaží otevřít dveře, což se mu díky Alexovi nepodařilo. Alex mě ještě silněji natlačil na dveře, což už vyvolávalo velkou bolest. ,,Au-..Alex-...Pros-..Dost-.." hekala jsem Alexovi u úst. Alex se ode mě odtrhl, zhluboka se nadechl a opřel se o mé rameno. Prudce jsem se nadechovala a snažila jsem se popadnout dech.

,,Já nechci přestat." zašeptal Alex předtím, než se někdo znovu snažil dostat do chatky. ,,Ale noták, teď sem nelezte!" zasmál se nahlas Alex a mě se trochu ulevilo, že je zase v normálu. Pořád ale držel moje dlaně na dveřích a stál před polonahou mnou bez jakéhokoliv oblečení, takže z toho venku ještě moc nejsem. ,,Umm.." upozornila jsem na sebe. Alex se na mě podíval, opřel svoji hlavu o tu moji a já mohla cítit jak jeho ruka jede po mém břiše níž než by měla. Zpanikařila jsem a rychle oddělala jeho ruku pryč. Zavrtěla jsem hlavou, že ne. Tohle ještě nechci. Alex konečně pochopil, že má přestat a pustil moje ruce. Rychle jsem si je mnula, jelikož mě dost boleli.

Najednou někdo začal bušit na okno. ,,Viki!!" zavolal na mě někdo. Já jsem ale neodpovídala. Z neznámého důvodu jsem tam pouze stála a čekala jsem, co se bude dít. Další věc co si vybavuju byl zvuk rozbitého okna a Ryane jak jím propadl dovnitř na postel, ze které spadl na zem. Když zvedl svůj zrak od země, zůstal mlčet. Ani se mu nedivím. Alex tu stojí nahý uprostřed místnosti, zatímco já hledám někde po zemi svoje tričko a přitom si mnu dlaně a snažím se nedívat směrem Alexe. Toto mrtvolné ticho panovalo v místnosti ještě několik vteřin, než se Ryan neposbíral ze země a nesrazil Alexe na postel, kde na něj následně hodil veškeré polštáře a peřiny a sasedl ho. ,,Co to k*rva děláš ty kreténe?!" vrčel Ryan na Alexe, kterej jen ležel zabořenej pod všema těma polštářema a tlemil se. Já se jen nenápadně snažila blížit podél zdi ke svému tričku, ale očividně mi to nevyšlo. ,,Hej!" uslyšela jsem Ryanův hlas. Zahanbeně jsem na něj upřela zrak zatímco jsem si kryla svoji odhalenou kůži a Alex hledal přístup kyslíku. ,,Tam." ukázal Ryan do rohu pokoje, kde se nacházelo mé vytoužené tričko. Rychle jsem k němu docupitala a natáhla ho na sebe. Jen co jsem se otočila zpět ke klukům, Alex už byl zpátky na nohou zahalený peřinou. ,,Asi bych už měla jít.." vyhrkla jsem a vydala se ke dveřím. ,,Ne poč-!" křikl Ryan, ale nezareagovala jsem v čas a už jsem stála před dveřmi tváří tvář s nikým jiným, než s obličejem mé minulosti.
Patrickem.