Jmenuju se Laura

13.Část

Probudila jsem se s nadějí, že na mobilu budu mít aspoň jednu přijatou zprávu od Johna, ale nic..
Převalila jsem se na bok a dívala jsem se z okna. Je zase víkend a za pár dní mamka odjíždí..

Hlavou se mi honila spousta věcí..

Proč nenapsal?
Co dělal?
Má mě ještě vůbec rád?

Zvedla jsem se z postele a šla si udělat snídani.

Mezitím u Johna ..

Ani nevím, v kolik jsem přišel domů .. Hlava mě bolela jak střep..
,,Sakra.." chytl jsem za hlavu, ve které mě v tu chvíli zachvátila hrozná bolest. Ale to nebyl hlavní důvod.. Když jsem se natáhl pro mobil, měl jsem stále přivřené oči a když jsem je pomalu otevřel, viděl jsem tři zprávy.. Jenže jsem neměl sílu si je přečíst..

Když jsem se otočil, zjistil jsem, že v posteli nejsem sám..
,,Kurva kdo jsi a co tu děláš?!" zařval jsem a začal do té holky, která ležela vedle mě strkat, dokud se neprobudila..
,,C-co je?" řekla s klidem. ,,Ahoj Lásko." dodala a ruky mi obmotala kolem krku.
,,Táhni ode mě." ruky jsem ji strhl z mého krku a rychle vstal. A až pak mi došlo, že na sobě vlastně nic nemám.. Podíval jsem se na tu holku, koukala na mě strašně svůdně. Rychle jsem sáhl po peřině a obmotal jsi ji kolem pasu. ,,A kdo sakra jsi?" zvýšil jsem hlas..
,,No, takže vidím, že si nic nepamatuješ.." vzdechla a vyvalila se na postel. ,,Jsem Monika.. Včera, když odešli ti tvojí kamarádi, zůstal jsi tam a šel jsis sednout za mnou. Pili jsme a pak jsi po mně vyjel a pozval mě domů." vysvětlovala mi a já jsem se čím dál víc nenáviděl.. ,,Spali jsme spolu?" zeptal jsem se a doufal jsem, že řekne ne.. ,,Ehm.." odkryla deku, pod kterou neměla na sobě nic.. ,,Ne.." řekla ironicky.. ,,Byla to fantastická noc." usmála se a přikryla se. ,,Vypadni.. Sbal se a vypadni.." řekl jsem tiše a ukazoval na dveře od pokoje.
,,Děláš si-" pozvedla obočí. ,,Dělej!" nenechal jsem ji to ani dopovědět.. Nenáviděl jsem se..

Sledoval jsem, jak se hlemýždím tempem vysouvá z postele a natahuje pro věci, které bylo rozházené po celém mém pokoji. Oblékla se a podívala se na mě. ,,To tě bude mrzet ty hajzle." hodila na mě vražedný pohled. ,,Vypadni!" zakřičel jsem, až nadskočila a odešla jak z pokoje, tak z bytu a celým bytem se neslo prasknutí dveří a následné ticho..

,,Co jsem to za debila?!" hlavu jsem složil do dlaní.. Měl jsem sto chutí si dát přes držku.. Nenáviděl jsem se.. Svalil jsem se na postel. V mojí hlavě se děl strašný bordel.. Nic jsem si nepamatoval.. Zvedl jsem telefon, uviděl jsem zprávy od Laury, ale nevím, co bych ji teď měl psát.. Místo toho jsem vytočil Toma, se kterým jsem v tom klubu byl..

,,No?" ozval se unavený Tom, kterému taky asi není nejlíp.
,,Brácho, mám průser, jsem totální idiot.." začal jsem naříkat..
,,C-co se stalo?" vůbec nevěděl..
Začal jsem mu vyprávět celé dnešní ráno ..
,,Děláš si že mě prdel?!" seřval mě, jako malého kluka.. Najednou už nebyl tak unavený..
,,Ne.." řekl jsem sklesle..
,,Tak kámo, teď jsi mi zvedl tlak na maximum.." řekl naštvaně..
,,Co mám dělat?" řekl jsem zoufale.
,,Nevím.." povzdechl si. ,,A co Laura?" dodal klidněji.
,,Nenávidím se, nevím, co mám dělat.. Říct ji to nebo ne?" optal se ho.
,,Dělej jak myslíš kámo, ja jdu ještě spát, i když, pochybuju, že usnu.. Debile.." byl dost naštvaný, nedivím se mu, taky bych si nejradši dál přes hubu..
,,Ok, Čau.." řekl jsem.
,,Čau.." ozvalo se z druhé strany a následné pípnutí oznamovala ukončení hovoru.
Otevřel jsem zprávy od Laury..

Laura: Johne ? Už jsi doma?

Laura: Jsi v pořádku?

Laura: Okey, Dobrou ..

Všechny jsem si přečetl, po těle se mi lil studený pot..

John: Ahoj, Promiň, přišel jsem ráno ..

Napsal jsem zprávu Lauře. Mobil jsem položil vedle sebe a usnul jsem.

Laura...

Došla jsem do kuchyně. Mamka nikde. Vyndala jsem si lupínky a mléko, vzala jsem si že šuplíku lžičku a sedla si s tím ke stolu. Pustila jsem se do jídla a během deseti minut jsem byla najezená..

Po jídle jsem šla zpátky do postele. Když jsem se obrátila na bok, viděla jsem, jak mi na mobilu svítí zelené světýlko, které oznamovalo SMS.. Otevřela jsem mobil a s nadějí jsem ho odemkla. Zpráva od Johna.. Rozbušilo se mi srdce..

John: Ahoj, Promiň, přišel jsem ráno..

Zprávu jsem si přečetla a hned jsem začala odepisovat..

Laura: A jsi v pohodě?

Odepsala jsem..

Po deseti minutách furt nic.. Půl hodiny, hodinu.. Nic..

,,Seru na to." mobil jsem dala zpátky na stolek a šla do koupelny udělat ranní hygienu.. Když jsem stála ve dveřích od koupelny, všimla jsem si, že mám v pokoji hrozný bordel.. Přešla jsem k psacímu stolu, otevřela notebook a zapla si písničky.. V rytmu písniček jsem začala uklízet. Když jsem do toho byla tak zabraná, uslyšela jsem jemné odemykání dveří. Zpozorněla jsem, přeběhla k notebooku a vypla písničky.

,,Ahoj!" zavolala jsem z pokoje a čekala, kdo se ozve.
,,Čau." ozvala se z předsíně mamka. ,,Lauro, pojď dolů.." řekla a hned na to jsem se ja odebrala od notebooku do kuchyně.

,,Ano?" došla jsem do kuchyně a sedla si na židli.
,,John má sestru?" zeptala se mě..
,,Co?" nechápavě jsem se na ni podívala.
,,Jela jsem kolem jejich baráku a vycházela z něho nějaká starší holka." vysvětlila mi..
V tu chvíli jsem nevěděla, co odpovědět..
,,Nespletla jsis barák?" zeptala jsem se jí a doufala jsem v pozitivní odpověď..
,,Ne, určitě ne.." marně.. Mráz mi přeběhl po zádech, jak mi to řekla..

Zvedla jsem se ze židle a rychlým krokem mířila do pokoje, kde jsem vzala mobil a naštvaně jsem psala zprávu Johnovi..

Laura: Chci s tebou mluvit ! Hned !

Měla jsem sto chutí se rozbrečet..

Podvedl mě ?