Abych se představila - jsem Lenny, 26 let. Třetím rokem mám řidičák sk. B a snažím se vydřít peníze na céčko, éčko a profesák. Když vtom se objevila nabídka zamĕstnání - firma v případĕ ŘP sk. B zaplatí C + E + PP, tak jsem to zkusila. Sic zpočátku remcali, ale to je detail. Zadařilo se, juhuuuuuuu!
Nu supeeeer, tak jdeme na vĕc. Dostala jsem solo Scanii 10t a jedem. První ostrá jízda, gitterboxy do LJunghallu. Cooožeeeee? "No to mĕ podrž." A stalo se to co jsem tajnĕ čekala. Že potkam Démona. Sotva jsem tam vjela, vřítil se za mĕ žlutej Daf LF 220. Nó, kámo, asi tĕ zdržim :D "Kdepa jste tak dlouho byla?" "Ti vocasové mĕ zdrželi na nakládce a na dálnici Stau jako prase, 4 kiláky díky bouračce." "Héle, Leny." "Pic Démone." "Co tam máš?" "Gitterboxy sem, potažmo jdou na ZF Grosbliederstrof." "To si dĕláš kozy ne?" Koukla jsem na sebe: "Mam dojem že už mi dávno narostly!" "Seš blbá, hele." "Ani ne,mozek taky mam!" Slyšim telefon: "Yes? - Cože? - No super, to vám teda dĕkuju!" "Co je?" "Nic, jen mam vzít toho kdo ještĕ pojede ZF." "To tady Lukáš." "A doprdele." "Hm, 4 a půl mam odjeto, takže čtyři a půl od výjezdu dĕlam pauzu." "Haha, já taky. Takže se budu modlit abysme mĕli fleky vedle sebe!" a smĕju se. "To jsem to dopad, Stando!" "Co bys chtĕl, baba se solem se jen tak nevidí. A jak na to koukam tak ta bude dost velká konkurence." "Myslíš?" "Kouknu a vidim. Vidĕl jsem, jak suverénnĕ projela krz bránu, vrazila papíry na štemply a to ještĕ nevĕdĕla že nebude překládat, viď?" Otočil se ke mnĕ: "Jinak jsem Standa a přezdívku mam Plameňák." "Super, Lenny, tĕší mĕ." a usmála jsem se. "Hele, Lukyne, já holt vypadnu ven, nebudu tu překážet..." "Kolik máš nafty?" "Bylo to původnĕ na dojezd sem a zpátky na firmu, ale když jedu na hranice Nĕmecko / Francie, tak musim dotankovat. A DKV mi ještĕ ti volové nedali." "Tak počkej, až mĕ naložej a natankujem vedle. Já ti to domluvim." "Tak jo, díky..." Skočila jsem pod plachtu, nalískala jsem tam kurty i prkna zpátky, zaplachtovala jsem a hop do kabiny. Shodila jsem vestu a čekam. Démona naložili za 40 minut, on vyjel první a já ho následuji. Sleduju i jeho manévr z Junghallu na parkplatz a opakuju ho po nĕm. Ale omylem jsem přišlápla plyn a přilepila jsem se mu na zadek. Včas jsem zadupla brzdu, aby mohl poodjet a pak čekám. "Hele, teď mi natankuješ, jdu pro razítka a domluvit ti naftu. Kdyby po tobĕ nĕco chtĕli, dojdu pro tebe." "Héj, dam ti číslo, kdyby nĕco tak jen napiš a pak na mĕ počkáš u vchodu." "Ok, sem s nim." Dala jsem mu tedy číslo a čekám. Za 5 minut sms: ZARIZENO, NEMUSIS NIKAM. JEN MI PAK DAS SPZ A CISLO NA FIRMU AT TAM ZAVOLAJ. L.
OK, SEFE. LENNY
No supér. Mezitim tankuju do Démonova dafa, a když ještĕ nejde, tak jsem skočila do dafa, poodjela jsem s nim a hurá tank do scanie. Sotva jsem dotankovala plnou a dopsala to do obojích papírů PALIVO - PLNÁ, tak se objevil Lukáš: "Nejseš drzá?" "Jsem a co jako?" a smĕju se. "Ale zase jseš šikovná." "No vidíš. Máš všechno?" "Ne, ještĕ musim nakoupit. Chceš jet se mnou?" "Jestli mĕ sebou vezmeš..." pokrčila jsem rameny. "Tak pojď."
YOU ARE READING
Malá kamioňačka
General FictionHolka se snem řídit kamion, i když ví, že ji čeká trnitá cesta... Ale vše se může zmĕnit - když se daří, tak se daří...!
