Ztracená Naděje Dokončeno

Ani zde není klid?

Je večer.
Na neby svítí miliardy hvězd a já sedím na parapetu a koukal na tu nádheru.
Chtěla bych tak moc vratit čas.
Zase být beruškou.
Vše jsem si skazila.
A co Adrien?
Zemřel!
Kdybych tam byla zachránila bych ho.
Je to jenom moje chyba.

Po tváři mi začali téct slané slzy a já se utápěla v žalu.

Náhle mé oči zabloudily k oknu naproti.
Sice není dobré někoho šmírovat, ale ten kluk za oknem mi strašně připomínal Adriena.
Měl však černou barvu vlasů.
Náhle pozvedl svůj pohled na ně a usmál se.
Na chvíli se mi zastavilo srdce.
Je to přesná kopie Adriena s černýma vlasama.
Ten úsměv má stejně sladký.
Odvrátila jsem pohled od onoho kluka a upadla do postele, kde jsem následně propadla hysteráku.

Následně ulehla do spánku který však dlouho netrval.
Za okny se ozval zvuk sirén a já vyskočila z postele a přeměnila se.

Předemnou se odehrávalo peklo.Doslova!

Požar jedny budovy způsoben výbuchem a v druhém zloději s rukojmím.