Přesvědčená✔

18.Kapitola - Jaký lektvar?

Princezna Victorie

„No bude to, odpověz." křikla na mne ta žena, která stála v kuchyni. Už poněkolikáté se ptala na tu samou otázku, ale já na ni nedokázala odpovědět.

„Co tady děláš?" ptala se znovu.

„Já...jsem.." koktala jsem, naštěstí jí to asi došlo, sice nevím co, ale najednou se přestala vyptávat.

„Jo ták, ty jsem ta od vévodkyně. Dobrá, je to ve spíži, schované za medem." řekla a otevřela mi dveře do spíže. Nechápavě jsem k ní přišla a vstoupila do ledové spíže. Bylo tam toho plno. Otočila jsem se na ní, abych si nechala poradit, kde že je to ten med?

„Úplně vzadu, šastá police od shora." řekla nepříjemně ta žena, nejspíš hlavní kuchařka. Souhlasně jsem kývla a šla si rychle pro jakousi věc, která zřejmě patřila vévodkyni.

„Řekni mi, kam to princezně dává? Do pití, nebo snad do jídla?" pala se zvědavě.

„To mi řekni ty, co jsi o tom slyšela." řekla jsem, abych zjistila, co se to tu k čertu děje.

„No...vím akorát to, že si tu u nás vévodkyně schovává ten lektvar, po kterém princezna všechno zapomene a je zase protivná. Jo a ještě něco, umíš udržet tajemství?" zeptala se mně. Kývla jsem na souhlas a poslouchala, co mi ta žena řekne.

„Vím, o té její hrobce. Je v lese u hřbitova. Moc dobře vím, že tam má tajný vchod, a tam ty svoje lektvary." řekla a rychle zmlkla, jelikož něco zaslechla na chodbě. Já rychle popadla tu lahvičku a utekla.

Takže jestli tomu rozumím, tak mi dávají tohle do pití a já na všechno zapomenu? Musím se dostat do té hrobky....

Bim, bam, bim, bam.....

To snad ne, sedm hodin. Veškeré služebnictvo se v tento čas schromažďuje a říká se, co se tento den má udělat. Rychle jsem si vyhrnula sukni, aby se mi lépe utíkalo a vydala se zahradou zpět do zámku. Už mi bylo jedno, že mne na schodech viděli stráže, protože jsem musela dělat, abych se dostala včas do pokoje, než tam vtrhnou služebné a přijdou mne vzbudit.

Utíkala jsem jak nejrychleji jsem mohla. Do komnaty jsem doběhla těsně před služebnými. Rychle jsem ze sebe schodila služebnické šaty, rozcuchala cop a skočila pod peřinu zrovna ve chvíli, kdy služebné přišly.

„Princezno?" řekla jsedna z nich a přešla k mé postely. Chtěla odhrnout přikrývku, ale já ji pevně držela. Stále jsem v ruce držela tu podivnou lahvičku, kterou mě má vévodkyně omámit.

„Ale princezno, vstávejte, už je nový den." řekla a opět se pokusila o sundání peřiny. Vztekle jsem zabručela a služebná pozanla, že se mnou asi žádná rozumná řeč nebude.

Jsem přeci princezna, nechtěli by mi ublížit, nebo snad ano?

________________________________

Nová kapitola je celkem krátká, ale snad prominete :) Venku je nádherné počasí, a tak většinu času trávím v bazénu :)

Chci Vám moc poděkovat za 2000 přečtení ♥♥ To je úžasné ♥

Tak co myslíte? Udělá Victorie něco, čím překazí vévodkyni plány? :)

Pokud se vám kapitola líbila, hlasujte nebo napište komentář ♥. Omlouvám se za vyskytnuté chyby a přeji příjemné čtení.