Thomas se zřejmě kvůli včerejšku dost naštval , proto si vedle ní ve škole ani nesednul. Jí to , ale nevadilo , chápala ho. Plánoval si s ní s budoucnost a ona zatím přemýšlela o Harrym , který si našel někoho jiného a nedokázal milovat nikoho jiného než sebe.
Hledala v telefonu číslo Harryho to tam , ale neměla , takže se rozhodla , že k němu bude muset zajít osobně. Nevěděla ani proč za ním jde a co mu má říct. Rozhodně , ale nebude říkat nic o tom , že k jí k němu stále něco táhne i po tom co udělal.
Rozklepanou rukou zazvonila a polkla tvořící se knedlík v krku.
,,Ahoj." řekl chraplavým hlasem a na to , že bylo poledne vypadal jako by právě vstal.
,,A-ahoj." trapně zakoktala a chtěla si za to dát facku
,,Co tady děláš ?" zeptal se překvapeně a prohrábl si rukou své rozcuchané vlasy
,,No já-. Přišla jsem si promluvit ?" řekla nejistě a podívala se na něj s vyděšeným pohledem
,,Promluvit." zamumlal a na tváři se mu vytvořil malý úšklebek
,,Pojď dál." řekl po chvíli a kývl hlavou , aby šla za ním
Když ho následovala přistihla se jak pozoruje jeho odhalené tělo , oblečené pouze v černých boxerkách , tváře jí pokryl jemný ruměnec.
,,O čem chceš teda mluvit ?" posadil se na gauč a překřížil přes sebe léžerně své dlouhé nohy
,,Proč jsi včera řekl , že tě miluju ?"
,,Protože jsem si to myslel."pokrčil nezaujatě svými rameny a začal si prohlížet své nehty
,,Tenhle rozhovor nemá asi cenu." řekla otráveně , vstala a chystala se odejít on jí , ale chytil za zápěstí
,,Promiň."
,,Na tohle je pozdě." odbyla a svůj pohled uraženě přesměrovala k oknu
V sekundě jí stáhl za zápěstí , k sobě na klín a ona jako by na okamžik vypnula svůj mozek a nevnímala vůbec co se děje.
Ruce dal na její lícní kosti a jemně jako nikdy dřív jí políbil.
,,Harry ! Broučku pojď zpátky do postele !" zaječel nepříjemný hlas a Chloé ztuhla
Vstala a znechuceně se na něj podívala.
,,Seš ještě větší vůl než před tím." zanadával když si uvědomila co spolu zřejmě před chvílí dělali
Sklopil poraženecky pohled a ona odešla.
Celou cestu domů klela. Co si myslela? Že si spolu po tom co udělal , budou moc v klidu promluvit aniž by došlo k nějakému konfliktu ? Špatně.
Posadila se v malém parku na lavičku a do ruky si vzala svůj mobil. Nevěděla jestli dělá další chybu ve svém už dost tak chaotickém životě , ale stejně to udělala. Vytočila Thomasovo číslo.
,,Haló ?" zamručel a ona se musela pousmát
,,Ahoj Thome."
,,Ahoj Chloé. Proč voláš ?"
,,Už jsem si to rozmysela. Ohledně nás dvou."
Uslyšela hluboké nadechnutí na druhé straně.
,,Budeme teda dál spolu ?" zeptal se a nastalo krátké a zároveň trapné ticho , z čehož poznal , že se rozmýšlí
Něco v její hlavě přímo křičelo ať řekne ne , ale ona to stejně nerespektovala.
,,Ano. Budeme spolu."
,,To jsem moc rád Chloé. Slibuju ti , že ses rozhodla dobře." dořekl a zavěsil
Čekala od toho víc. Ne jenom radost v jeho hlase. Harry by jí zřejmě někam pozval , jenže on není Harry. Harry je jenom pouhá minulost.
******
,,Ahoj." pozdravila svou spolubydlící , která právě přišla domů
,,Ahoj." odpověděla a vypadala jako by chvíli nad něčím důležitým přemýšlela
,,Jo. Byl tu nějakej chlap a hledal tě." vzpomněla si až po několika minutách
Její srdce jako by poskočilo. Co když to byl Harry ?
,,Jak vypadal a co říkal ?" řekla možná až příliš rychle , takže se na ní Rebbeca podívala se zvednutým obočím
,,No. Byl asi ve středních letech a měl oblek. Říkal něco o tom , že je tvůj otec , ale já jsem mu na to odpověděla, že je to blbost , protože jsi říkala , že otce nemáš." řekla nezaujatě jako by to byla úplně běžně stávající se věc , když někdo cizí příjde a tvrdí , že je údajně mrtvý otec vaší kamarádky
Chloé to , ale samozřejmě nenechalo v klidu. Začala zmatkovat a hledat východ z té situace.
,,Nedal ti adresu ?"
,,Jo , dal mi vizitku." vstala a došla pro vizitku co ukryla k sobě do šuplíku , aby byla na bezpečném místě
Přejela po černobílé vizitce pohledem a uvědomila si co zřejmě bude muset udělat.
,,Co budeš dělat ?" zeptala se Becca jako by jí četla myšlenky a opřela se zády o futra dveří
,,Pojedu tam."
,,Teď ?" Rebecce vystřelilo obočí nahoru jako by to byla nejbláznivější věc , kterou kdy slyšela. Ona to , ale byla přímo absurdní věc , jede v jedenáct hodin večer , za chlapem , kterého nikdy neviděla a tvrdí o sobě to co tvrdí.
,,Jo." odvětila odhodlaně i když uvnitř se cítila úplně jinak
,,Ehm-dobře. Půjč si moje auto." podala jí své klíčky od auta a Chloé vděčně poděkovala.
Nasedla do auta a naposled se hluboce nadechla. Je tak blízko , ale zároveň daleko k pravdě , která před ní byla celý život její matkou skrývána.
Ahojte sweethearts ♡, chtěla bych Vám poděkovat za tisíc přečtení. I když to někomu může připadat jako malé číslo , nemůžu uvěřit , že někdo čte můj bullshit *smích* :D. Moc , moc vás miluju vaše URSOOCUTE ♡.
